UZOẸME UWUHRẸ 52
Fiobọhọ kẹ Inievo nọ Uye U Te Oma
“Whọ siọ ewoma ba eru kẹ enọ u fo nọ who re ru ei kẹ hẹ otẹrọnọ who wo ogaga nọ whọ sai ro fiobọhọ.”—ITẸ 3:27.
OLE AVỌ 103 Esẹro na Yọ Ezae nọ A rọ Kẹ Ekẹ
EWARE NỌ MA TI WUHRẸa
1. Evaọ ẹsibuobu, amono Jihova ọ rẹ rọ kẹ uyo olẹ idibo riẹ?
KỌ WHỌ tubẹ riẹ nọ Jihova ọ sae rọ owhẹ kẹ uyo olẹ ohwo jọ? Ọ sae rọ owhẹ ru ere te owhẹ ọkpako ukoko, hayo odibo oruiruo, ọkobaro hayo owhowho-uvie, te owhẹ ọmaha te owhẹ ọkpako, te owhẹ oniọvo-ọmọzae hayo oniọvo-ọmọtẹ. Nọ ohwo nọ o you Jihova ọ tẹ lẹ sei re o fiobọhọ kẹe, ẹsibuobu Jihova ọ rẹ rọ ekpako na gbe idibo riẹ efa nọ i you rie ro ru re o wo “omosasọ.” (Kọl. 4:11) Ọghọ riẹ ọ rro kẹhẹ nọ Jihova ọ be hae rọ rehọ omai kẹ uyo olẹ amọfa. Ọ sae rọ omai fiobọhọ kẹ inievo mai nọ okpẹyao o te du lahwe, nọ oware okpẹtu o tẹ via, hayo a tẹ be wọso omai.
FIOBỌHỌ KẸ AMỌFA NỌ OKPẸYAO JỌ O TẸ RRỌ OTỌ
2. Fikieme o rẹ rọ jọ bẹbẹ re ma fiobọhọ kẹ inievo mai nọ okpẹyao jọ o te bi vo?
2 Ẹsejọ nọ okpẹyao jọ o tẹ rrọ otọ, o rẹ gbẹ lọhọ kẹ omai tere he re ma fiobọhọ kẹ inievo mai. O sae jọ nọ ma gwọlọ nya bru ai, rekọ ma sai ru ere he keme ẹyao na o bi vo. O sae jẹ jọ nọ ma gwọlọ nọ inievo jọ nọ ugho o rrọ obọ họ a nyaze obomai re ma gbẹ re emu, rekọ ma sai ru ere gbe he fiki ẹyao na. Ma sae jẹ gwọlọ fiobọhọ kẹ oniọvo jọ, rekọ ahwo uviuwou mai dede, eware e lọhọ kẹ ae gbe he. Eware e tẹ make rrọ ere, ma rẹ gbẹ gwọlọ fiobọhọ kẹ inievo mai, yọ eva e rẹ were Jihova nọ ma te ru utho nọ ma sai ru. (Itẹ 3:27; 19:17) Kọ ẹvẹ ma sai ro fiobọhọ kẹ ae?
3. Eme oware nọ ekpako nọ e rrọ ukoko Desi a ru na u wuhrẹ omai? (Jerimaya 23:4)
3 Oware nọ ekpako ukoko a rẹ sai ru. Whọ tẹ rrọ ọkpako ukoko, daoma riẹ inievo na ziezi. (Se Jerimaya 23:4.) Desi nọ ma ta ẹme te evaọ uzoẹme nọ o vrẹ na ọ ta nọ: “Ekpako nọ ma gbẹ rrọ utu usi uwoma ota, a be hai lele omẹ avọ inievo efa kpohọ usi uwoma je ru eware efa kugbe no vẹre taure okpẹyao na o te ti du lahwe.”b Fikinọ ekpako na a kẹle Desi ziezi no vẹre, o tẹ whae ze nọ a sai ro fiobọhọ kẹe ziezi nọ ẹyao COVID-19 na ọ romavia gbe oke nọ ẹyao na o kpe ahwo riẹ jọ.
4. Eme u ru nọ ekpako na a sai ro fiobọhọ kẹ Desi, kọ eme ekpako na a wuhrẹ noi ze?
4 Desi ọ ta nọ: “Ekpako na a be hai bikẹle omẹ ziezi no vẹre. A wọhọ egbẹnyusu kẹ omẹ. Fikiere mẹ jẹ ta eva kẹ ae jẹ vuẹ ae oware nọ o be kẹ omẹ uye.” Otẹrọnọ whẹ yọ ọkpako ukoko, hae daoma bikẹle inievo ukoko na ziezi taure oware okpẹtu o tẹ te via. Nọ ẹyao jọ ọ tẹ rrọ otọ, nọ u ru nọ whọ gbẹ be sae rọ nyabru inievo na ha, daoma rọ oghẹrẹ ọfa fiobọhọ kẹ ae. Desi ọ ta nọ: “Ẹsibuobu, ekpako nọ e rẹ rọ ifonu vi uwou se omẹ evaọ okpẹdoke a rẹ jọ buobu. Eme nọ e rrọ eria Ebaibol nọ a jẹ hae rọ tuduhọ omẹ awọ e jẹ hai te omẹ udu gaga dede nọ mẹ riẹ eria Ebaibol yena ziezi.”
5. Ẹvẹ ekpako na a sae rọ riẹ epanọ a re ro fiobọhọ kẹ inievo na?
5 Re ma sae riẹ epanọ ma re ro fiobọhọ kẹ inievo mai, ma rẹ rọ areghẹ nọ ae re a vuẹ omai ebẹbẹ nọ a wo. (Itẹ 20:5) Ma sae nọ ae sọ a wo emu nọ o re te ae re, imu, gbe eware itieye na efa. Ma sae jẹ nọ ae sọ ẹbẹbẹ na o te raha okọ rai ku ae hayo ru nọ a gbẹ te sae rọ hwa osa uwou rai hi. Ma sae nọ ae sọ ma sai lele ae nya onya epanọ a re ro fi odẹ hotọ re egọmeti o fiobọhọ kẹ ae, otẹrọnọ oware utioye o riẹ. Inievo na a rọ ugho gbe eware efa fiobọhọ kẹ Desi. Rekọ ekpako na a tuduhọ iẹe awọ, yọ oware nọ o mai fiobọhọ kẹe oye. Ọ ta nọ: “Ekpako na a lẹ kugbe omẹ. Mẹ nwane kareghẹhọ eme nọ a ta evaọ olẹ na ha, rekọ o lẹliẹ udu te omẹ otọ. O wọhọ ẹsenọ Jihova ọ jẹ vuẹ omẹ nọ, ‘Mẹ rrọ kugbe owhẹ.’”—Aiz. 41:10, 13.
Oniọvo nọ o bi ru ewuhrẹ, nọ eva e be were inọ inievo buobu a ziọ ewuhrẹ na jẹ be kẹ iyo, yọ oniọvo jọ nọ ọ be mọ ọ rọ itanẹte kuomagbe ae yọ ọ gwọlọ kẹ uyo (Rri edhe-ẹme avọ 6)
6. Eme mai kpobi ma rẹ sai ru ro fiobọhọ kẹ inievo mai? (Rri uwoho na.)
6 Oware nọ inievo efa a rẹ sai ru. Ekpako na họ ahwo nọ a rẹ mai fiobọhọ kẹ inievo nọ uye u te oma. Rekọ Jihova ọ gwọlọ nọ mai kpobi ma rẹ tuduhọ inievo mai awọ je fiobọhọ kẹ ae, orọnọ ekpako na ọvo ho. (Gal. 6:10) Wọhọ oriruo, oniọvo jọ ọ tẹ be mọ, o tẹ make rọnọ omoware jọ ọvo ma ru ro fiobọhọ kẹe, o rẹ were iẹe gaga. Emaha na a sai kere eme fihọ ekade sei hayo drọ eware jọ sei rọ tuduhọ iẹe awọ. Yọ oniọvo-ọmọtẹ nọ ọ gwọlọ ohwo nọ ọ rẹ dẹ oware sei hayo ru oware ofa jọ kẹe, izoge na a sai fiobọhọ kẹe. Ma sai je there ẹbẹ wọ se oniọvo nọ oma o rrọ họ. Nọ oghẹrẹ okpẹyao jọ o tẹ rrọ otọ, ohwo kpobi evaọ ukoko na ọ sae jọ awawa. Fikiere nọ a te ku ewuhrẹ họ no, ma sae gbẹ hẹrẹ omojọ re ma lele inievo na gbiku, te obọ Ọgwa Uvie ma rọ nya hayo itanẹte. Yọ u fo nọ a rẹ tuduhọ ekpako na awọ re. Inievo jọ a kere ẹmẹme uduotahawọ ro se ekpako ukoko nọ i re ru iruo gaga nọ okpẹyao jọ o tẹ rrọ otọ. U gine fo re ma hae daoma “tuduhọ ohwohwo awọ jẹ hae bọ ohwohwo ga.”—1 Tẹs. 5:11.
FIOBỌHỌ KẸ INIEVO NỌ EWARE OKPẸTU E VIA KẸ
7. Eme eware okpẹtu jọ nọ e via e rẹ sae wha ze?
7 Eware okpẹtu e rẹ via kpregede ẹsejọ. Wọhọ oriruo, owhe o sai ku uwou mai jẹ raha eware mai, hayo tube kpe ahwo jọ nọ a kẹle omai oma. Eware itienana e rẹ sae via kẹ inievo na. Kinọ o tẹ via kẹ ae, ẹvẹ ma sai ro fiobọhọ?
8. Eme ekpako na gbe esẹgbini a re ru taure oware okpẹtu o tẹ te via?
8 Oware nọ ekpako ukoko a rẹ sai ru. Whai ekpako na, wha fiobọhọ kẹ inievo na riẹ oware nọ a re ru taure oware okpẹtu o tẹ te via. Jọ oniọvo kpobi ọ riẹ epanọ ọ sai ro se owhai ekpako na gbe oware nọ o sai siwi uzuazọ riẹ. Sista Margaret nọ ma ta kpahe evaọ uzoẹme nọ o vrẹ na ọ ta nọ: “Evaọ ẹgwọlọ ukoko jọ nọ ọkpako jọ o ru, a vuẹ omai nọ ma ruẹrẹ oma kpahe keme erae nọ e be to evaọ ẹwho na e sae wariẹ to ze. A vuẹ omai nọ otẹrọnọ egọmeti ọ ta nọ ma kwa, hayo nọ oware na o tẹ rrọ gaga, joma nwane kwa.” Nọ a nwane ta ẹme yena kẹ ae no, eka isoi nọ i lele i rie, erae e tẹ wariẹ to gaga evaọ oria rai. Whai esẹgbini, wha te bi ru egagọ uviuwou, wha ta kpahe oware nọ ohwo kpobi o re ru nọ oware okpẹtu jọ o tẹ via. Wha te ru ere, whai avọ emọ rai wha te gbẹ jọ awawa ha nọ o tẹ via.
9. Eme ekpako na a re ru taure oware okpẹtu o tẹ te via gbe oke nọ o tẹ via no?
9 Otẹrọnọ whẹ yọ ọsẹro utu usi uwoma ota, daoma wo inọmba inievo kpobi nọ e rrọ utu na. Whọ hẹrẹ bẹsenọ oware okpẹtu o rẹ via no re who te ti ru ere he. Kere inọmba na fihotọ, re whọ hae jẹ nọ inievo na ẹsejọ sọ a nwene inọmba rai no. Nọ oware okpẹtu o jẹ via, whọ vẹ sai se inievo na kpobi jẹ nọ ae kpahe oware nọ o kare rai. Nọ a tẹ vuẹ owhẹ no, vuẹ oniọvo nọ o re koko iruẹru ugboma ekpako na họ kpahe iẹe. Ọyomariẹ ọ vẹ te vuẹ ọsẹro okogho rai. Nọ whai ekpako na gbe ọsẹro okogho na wha te kubọgbe, wha ve ti fiobọhọ kẹ inievo na. Oke nọ erae e rọ to eware evaọ oria amọ Sista Margaret, inievo nọ e dhẹ no uwou rai a bu te egba ene gbe udhuvẹ-gbikpe (450). Ọsẹro okogho rai ọ rọ owezẹ te ẹro ho evaọ enwenọ edẹ ivẹ soso. Ọye avọ ekpako na a je se inievo na je ru epanọ a re ro fiobọhọ kẹ ae. (2 Kọr. 11:27) A ru nọ inievo nọ e dhẹ na kpobi a rọ ruẹ oria nọ a rẹ jọ.
10. Fikieme ekpako na a rẹ gbẹ rọ tuduhọ inievo nọ oware okpẹtu o via kẹ awọ? (Jọn 21:15)
10 O roja gaga re ekpako na a hae tuduhọ inievo na awọ. (1 Pita 5:2) Ginọ uzẹme nọ oware okpẹtu o tẹ via, ekpako na a rẹ kaki ru epanọ inievo na a rẹ rọ ruẹ emu, iwu gbe oria nọ a rẹ jọ. Rekọ u fo nọ a rẹ gbẹ rọ Ẹme Ọghẹnẹ tuduhọ inievo na awọ o tẹ make rọnọ emerae buobu e vrẹ no nọ oware na o rọ via. (Se Jọn 21:15.) Brọda Harold nọ ọ rrọ Ogbẹgwae Uwou Ogha orẹwho jọ ọ riẹ inievo buobu nọ eware okpẹtu e via kẹ no. Ọ ta nọ: “O rrọ oware asohẹrioke he re inievo nọ oware okpẹtu o via kẹ a kpairoro vrẹ oware na. A tẹ make be kpairoro vrẹ no dede, ẹsejọ a sae kareghẹhọ ohwo rai jọ nọ o whu fiki oware na, eware rai jọ nọ e raha, hayo epanọ oware na u je ti ro si uwhu se ae. A ve ti mu iroro họ eroro. Onana u dhesẹ hẹ inọ a wo ẹrọwọ họ keme o sae jọ ere kẹ ohwo kpobi.”
11. Eme ekpako na a rẹ sai ru ro fiobọhọ kẹ esẹgbini avọ emọ rai?
11 Ekpako na a rẹ kareghẹhọ ẹme nọ Ebaibol ọ ta inọ ma “lele enọ e be viẹ viẹ.” (Rom 12:15) U fo re ekpako na a tuduhọ inievo nọ eware okpẹtu e via kẹ awọ re a gbe roro nọ Jihova gbe inievo na a be daezọ rai hi hi. A rẹ jẹ tuduhọ esẹgbini avọ emọ rai awọ re a hae lẹ, se Ebaibol gbe ebe ukoko na, je kpohọ ewuhrẹ gbe usi uwoma. A rẹ jẹ ta kẹ esẹgbini re a fiobọhọ kẹ emọ rai ruẹ nọ usu nọ a wo kugbe Jihova họ oware nọ o mae rro. Oware okpẹtu ọvo o sae raha iẹe he, gbe inọ Jihova o ti fiobọhọ kẹ ae. A rẹ jẹ vuẹ emọ na nọ a wo inievo buobu evaọ akpọ na soso, yọ a ti fiobọhọ kẹ ae.—1 Pita 2:17.
Whọ sai fiobọhọ kẹ inievo nọ eware okpẹtu e via kẹ nọ e kẹle owhẹ (Rri edhe-ẹme avọ 12)e
12. Eme mai kpobi ma rẹ sai ru ro fiobọhọ nọ oware okpẹtu o tẹ via? (Rri uwoho na.)
12 Oware nọ inievo efa a rẹ sai ru. Otẹrọnọ oware okpẹtu jọ o via kẹle owhẹ, whọ sae nọ ekpako na re whọ riẹ epanọ whọ sai ro fiobọhọ. Whọ sae kuvẹ re inievo nọ oware na o via kẹ hayo inievo nọ e be ruẹrẹ iwou rai, a nyaze te rria uwou ra emedẹ jọ. Whọ sai je fiobọhọ wọ emu gbe eware efa se inievo na re. Yọ o tẹ make rọnọ oria nọ oware na o jọ via na u thabọ, whọ sae lẹ roro inievo na. (2 Kọr. 1:8-11) Whọ sai je ru unevaze rọkẹ iruo akpọ-soso re a ro fiobọhọ kẹ inievo nọ eware okpẹtu e via kẹ. (2 Kọr. 8:2-5) Otẹrọnọ whọ te sai kpohọ oria nọ oware okpẹtu o jọ via, vuẹ ekpako na. A tẹ rọwo nọ whọ nya, ẹsejọhọ a ti wuhrẹ owhẹ oware nọ who re ru, oria nọ whọ rẹ nya, gbe oke nọ whọ rẹ rọ nya.
FIOBỌHỌ KẸ INIEVO UKOKO NA NỌ A TE BI KPOKPO OMAI
13. Evaọ erẹwho nọ egọmeti a be jọ kpokpo Isẹri Jihova, uye vẹ u bi te inievo mai?
13 Evaọ erẹwho jọ, egọmeti a jie uzi nọ ma gbe kpohọ ewuhrẹ hayo ta usi uwoma ha. Onana o be lẹliẹ uye bẹ inievo na gaga keme a wo ebẹbẹ jọ no vẹre. Ejọ ẹbẹbẹ ugho, ejọ e be mọ, yọ ahwo a whu ku ejọ. Whaọ fiki uzi nọ a jie na, o lọhọ tere he re ekpako na a nyabru inievo na re a lele ai ta ẹme. Ere o jọ kẹ Andrei nọ ma ta kpahe evaọ uzoẹme nọ o vrẹ na. Eware e jọ gaga kẹ oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ ọ rrọ utu usi uwoma ota riẹ. Oniọvo na o te je wo asidẹnte, yọ a bẹre riẹ unuẹse buobu, ọ gbẹ jẹ sai kpohọ iruo ho. Inievo ukoko na a ru utho nọ a rẹ sai ru re a fiobọhọ kẹe ghelọ uzi nọ egọmeti o jie na gbe okpẹyao COVID-19 nọ ọ rrọ otọ na.
14. Eme ekpako ukoko a rẹ sai ru nọ u re dhesẹ nọ a rẹroso Jihova?
14 Oware nọ ekpako ukoko a rẹ sai ru. Andrei ọ lẹ roro oniọvo na yọ o je ru utho nọ ọ rẹ sai ru. Ẹvẹ Jihova o ro yo olẹ riẹ? Jihova o ru nọ inievo efa nọ a be nwani kpokpo tere he a rọ nyai fiobọhọ kẹ oniọvo-ọmọtẹ na. Ejọ a jẹ hae rọ imoto obọrai wọe kpohọ ọspito, efa a jẹ rọ ugho fiobọhọ. Jihova ọ rehọ inievo na ru onọ a rẹ sai ru kpobi ro fiobọhọ kẹe. Ozọ u mu rai hi yọ Jihova ọ ghale rai. (Hib. 13:16) Whai ekpako ukoko, nọ egọmeti ọ tẹ be wọso ukoko na, wha sae ta kẹ inievo jọ re a fiobọhọ kẹ inievo nọ e gwọlọ obufihọ. (Jeri. 36:5, 6) Maero, wha rẹroso Jihova. O ti fiobọhọ kẹ owhai gbe inievo efa kpobi nọ e gwọlọ obufihọ.
15. Eme ma re ru re ma wo okugbe nọ egọmeti a te jie uzi nọ ma gbe kpohọ ewuhrẹ hẹ?
15 Oware nọ inievo efa a rẹ sai ru. Egọmeti a te jie uzi nọ ma gbe kpohọ ewuhrẹ hẹ, ẹsejọhọ itu-itu esese ma te rọ nya. Yọ umutho inievo jọ ọvo ma te sae hai kuomagbe. Fikiere, u fo re ma daoma lele inievo na kpobi rria dhedhẹ enẹna. Setan họ ọwegrẹ mai orọnọ inievo mai hi. Oniọvo jọ o te ru omai oware jọ thọ, joma kpairoro vrẹ. Ma sae nyabru oniọvo na jẹ daoma ku ẹme na họ dhedhẹ ababọ oke oraha. (Itẹ 19:11; Ẹf. 4:26) Joma kuvẹ re oniọvo o bo se omai re ma te ti fiobọhọ kẹe he. (Tait. 3:14) Obọ nọ inievo na a fihọ kẹ oniọvo-ọmọtẹ nọ ma ta ẹme te ẹsiẹ na u ru nọ inievo nọ e rrọ utu usi uwoma ota rai a rọ kẹle ohwohwo ziezi wọhọ uviuwou ovo.—Ol. 133:1.
16. Wọhọ epanọ Ahwo Kọlọsi 4:3, 18 o ta, ẹvẹ ma sai ro fiobọhọ kẹ inievo nọ egọmeti a bi kpokpo?
16 Inievo buobu a rrọ erẹwho nọ egọmeti a jọ ta nọ ma gbe kpohọ ewuhrẹ hẹ, ghele na a be gọ Jihova vrẹ. A mu inievo jọ fihọ uwou-odi fikinọ a be gọ Ọghẹnẹ. Ma sae lẹ roro inievo itieye na gbe ahwo uviuwou rai. Ma rẹ jẹ lẹ roro inievo nọ i bi fiobọhọ kẹ ai, enọ e be rọ ẹme Ọghẹnẹ tuduhọ ae awọ je lele ai kpohọ okọto.c (Se Ahwo Kọlọsi 4:3, 18.) Ere ọvo ho, hae lẹ roro inievo na, who rri olẹ vo vievie he.—2 Tẹs. 3:1, 2; 1 Tim. 2:1, 2.
Ẹvẹ whẹ avọ uviuwou ra wha sae rọ ruẹrẹ oma kpahe enẹna kẹ ukpokpoma? (Rri edhe-ẹme avọ 17)
17. Ẹvẹ wha sae rọ jọ enẹna ruẹrẹ oma kpahe kẹ ukpokpoma?
17 Enẹna họ oke nọ whẹ avọ uviuwou ra wha rẹ rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ukpokpoma. (Iruẹru 14:22) Whọ jọ udu ra roro kpahe ekpehre eware nọ a ti ru owhẹ hẹ nọ a te mu owhẹ. Oware nọ who re ru họ epanọ usu ra avọ Jihova o rẹ rọ kpekpe, who ve je fiobọhọ kẹ emọ ra ru ere re. Udu u te bi bru owhẹ, lẹ se Jihova jẹ ta eva ra kẹe. (Ol. 62:7, 8) Whẹ avọ uviuwou ra wha ta kpahe oware nọ u ro fo re wha fievahọ Jihova.d Wọhọ epanọ wha rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ oware okpẹtu na, wha ruẹrẹ oma kpahe kẹ ukpokpoma re. Wha te ru ere, emọ ra a te jọ awawa ha, yọ ozọ u ti mu ai hi.
18. Ẹvẹ eware e te jọ kẹ omai evaọ obaro?
18 Ma te wo udhedhẹ Ọghẹnẹ, ma rẹ jọ awawa ha, udu u re te omai otọ. (Fil. 4:6, 7) O tẹ make rọnọ oware okpẹtu jọ o via, okpẹyao jọ o du lahwe hayo a bi kpokpo omai, udu u re te omai otọ. Jihova ọ rẹ rọ ekpako na tuduhọ omai awọ yọ a be ginẹ daoma gaga. Ọ rẹ jẹ rọ omai kpobi fiobọhọ kẹ oniọvo nọ uye u te oma. Nọ ukpokpoma o ri te omai hi na, joma ruẹrẹ oma kpahe re ma sai kru ẹrọwọ mai evaọ obaro, maero evaọ oke “uye ulogbo” na. (Mat. 24:21) Joma jọ awawa ha evaọ oke yena, ma ve je fiobọhọ kẹ inievo mai re a gbẹ jọ awawa gbe he. Uye ulogbo na o tẹ vrẹ no, oware okpẹtu ọvuọvo o te gbẹ via ha nọ o te lẹliẹ omai jọ awawa. Oma o te nwai dhẹ omai no ebẹdẹ rite ebẹdẹ, yọ oware nọ Jihova ọ gwọlọ oye.—Aiz. 26:3, 4.
OLE AVỌ 109 Wha You Ohwohwo No Udu Ze
a Ẹsibuobu Jihova ọ rẹ rọ idibo riẹ fiobọhọ kẹ idibo riẹ efa nọ uye u te oma. Ọ sae rọ owhẹ tuduhọ inievo itieye na awọ. Joma ta kpahe epanọ ma sai ro fiobọhọ kẹ inievo mai nọ uye u te oma.
b Ma nwene edẹ na jọ.
c Ileta nọ ahwo a kere se inievo nọ e rrọ uwou-odi, uwou ogha hayo ehri ukoko o sae rehọ ae se inievo na ha.
d Rri uzoẹme na “Ruẹrẹ Oma Kpahe Enẹna kẹ Ukpokpoma” nọ ọ rrọ Uwou-Eroro Ahrẹ 2019.
e IWOHO NA: Oniọvo jọ avọ aye riẹ nọ a wọ emu se inievo nọ uwou rai o raha nọ a rrọ umuwou jọ tao bẹsiẹ.