Okokohọ Ubrotọ ọ “Ẹrọwọ Fihọ Ẹme Ọghẹnẹ” ọrọ 1997
1 Pọl ukọ na ọ kareghẹhọ Timoti nnọ “Ọghẹnẹ o gie ẹwolo ku ikerakere na kpobi.” (2 Tim. 3:16) Nọ a gie ẹwolo ku Ẹme Ọghẹnẹ na, ma wo uvi iroro kpobi nọ ma re ro fi ẹrọwọ họ iẹe. Uzoẹme ọ okokohọ ubrotọ enukpe ọnana họ “Ẹrọwọ Fihọ Ẹme Ọghẹnẹ.” Ọruẹrẹfihotọ na ọ te bọ ẹrọwọ mai fihọ Ebaibol na ga, makinọ ma riẹ uzẹme na ikpe buobu no hayo ma nyaze ti kuomagbe ukoko ọ Jihova obọ. Mai kpobi ma rẹ m’oma re ma jariẹ evaọ etoke okokohọ na kpobi. Ẹvẹ o te jọ ọbọga te otẹrọnọ ahwo nọ a wo isiuru, maero enọ ma bi wuhrẹ Ebaibol kugbe na, a te lele omai nya!
2 Okokohọ Edesa: Enukpe ọnana a ruẹrẹ oma ọ okokohọ edesa fihọ no rọkẹ erere mai. Enẹna ikokohọ nọ a te jọ Nigeria ru i ti bu te 110. Enẹna a vuẹ owhai kpahe okokohọ nọ a fiọ ukoko rai họ no, yọ whọ m’oma no re whọ jariẹ evaọ edesa okokohọ na kpobi. Kọ whọ t’ẹme kugbe ọnọ who bi ruiruo kẹ no re who wo uvẹ oke nọ whọ gwọlọ? Otẹrọnọ who wo emọ nọ e gbẹ rọ isukulu yọ okokohọ rai o kie fihọ oke isukulu, kọ whọ vuẹ iticha rai wowolẹ no inọ evaọ Edisoi-Oka emọ ra a te jọ isukulu hu, fiki abọ ologbo ewuhrẹ rai ọnana?—Izie. 31:12.
3 Fiba ọrọ Oyibo, a ti ru ikokohọ evaọ evẹrẹ ọ Abua, Obọ rọ t’Ẹme Amerika, Edo, Efik, Gokana, Gun, Hausa, Igbo, Ijaw, Ishan, Isoko, Khana, Tiv, Urhobo, gbe Yoruba.
4 Okokohọ na o ti muhọ evaọ 9:20 ohiohiẹ Edisoi-Oka, yọ evaọ Ẹdẹ-Ọmaha gbe Ẹdoka kọ 9:00 ohiohiẹ.
5 U re Woma re Whọ Kezọ: Pita ukọ na ọ kareghẹhọ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ inọ u re woma re a kezọ kẹ ẹme eruẹaruẹ na wọhọ ukpẹ nọ u bi lo evaọ ebi. (2 Pita 1:19) Epọvo na o rọ k’omai nẹnẹ re. Re a rria evaọ akpọ anwae nọ ọ rọ otọ esuo Setan na o wọhọ ẹria evaọ ebi. Ma be w’ereva fikinọ a se omai no evaọ ebi ẹzi ze no. (Kọl. 1:13; 1 Pita 2:9; 1 Jọn 5:19) Re ma dọmu evaọ elo na, o gwọlọ nọ ma rẹ yọrọ ẹrọwọ mai gaga ẹkwoma ezọ gaviẹ kẹ Ẹme Jihova nọ ọ kẹ ẹgba na. Okokohọ ubrotọ mai evaọ enukpe ọnana o te t’uduhọ omai awọ re ma ru ere dẹẹ.
6 O sae gwọlọ omodawọ mi omai otẹrọnọ ma re fi iroro mai họ eme nọ a be ta na, rekọ ma re ghine wo oghale nọ ma te ru ere. Ma rẹ daoma somahọ ziezi re ma tẹ ziọ oria okokohọ na re ma sae jaja aro vi evaọ etoke ẹme-ọta na. Kẹdẹ kẹdẹ, hai te obọ okokohọ na evaọ ẹruoke ziezi re whọ keria oria ra no taure okokohọ na o te ti muhọ. Who ve kuomagbe ole gbe olẹ emuhọ kẹdẹ kẹdẹ. Enọ e kpako no a rẹ jọ oriruo, yọ eyewọ i re wuhrẹ emọ rai.—Ẹf. 6:4.
7 Nọ ma te rri izoẹme abọ sa-sa na taure a te ti muhọ evaọ kẹdẹ kẹdẹ, ma rẹ sae daoma wo họ iroro ugogo-eme nọ a te ta evaọ abọ ọyena. Onana u re ru isiuru mai diwi kpahe eme na evaọ okenọ a be tae. Ma rẹ sae gwọlọ igogo-eme nọ i re fiobọhọ k’omai dhesẹ kẹ amọfa oware nọ ma jẹ rọwo Ọghẹnẹ avọ eyaa imuẹro riẹ re ọ hwosa kẹ enọ e be gwọlọ iẹe avọ osegboja. (Hib. 11:1, 6) A jẹ iroro na no inọ ma hai kere eme kpẹkpẹe fihotọ re u fiobọhọ k’omai kareghẹhọ igogo eme okokohọ na. Otẹrọnọ ma kere bu hrọ, igogo eme jọ i re fiomai ezọ vrẹ keme ma bi fiọ iroro họ ekere hrọ. U re je fiobọhọ k’omai mae gaviezọ okenọ ma te bi rri Ebaibol mai nọ a te bi se ikere na.
8 Ukpe n’ukpo a wariẹ muẹrohọ umutho ekpako gbe izoge jọ evaọ ikokohọ buobu nọ a je mu nya ogege na wariẹ, yọ a bi weze bru amọfa evaọ okenọ a be t’ẹme, viukpenọ a rẹ gaviezọ kẹ eware nọ ‘ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ je wo areghẹ’ na ọ rọ ze kẹ erere mai. Jesu ọ yeyaa nọ ọ te k’omai emu ẹzi evaọ ẹruoke. (Mat. 24:45-47) Fikiere, u fo nọ ma rẹ jariẹ re ma wo erere no emu ọyena ze orọnikọ ma re dhesẹ ababọ ovuhumuo ho. (2 Kọr. 6:1) Yọ o wọhọ nọ okenọ ẹkeria ọ bẹ emọ no, a vẹ tanọ a be nyai kuame wọhọ uvẹ nọ a rẹ rọ kparoma a ve muhọ ẹkọ. Obọdẹ ewuhrẹ evaọ obọ uwou o rẹ whaha ekpohọ ame-okuo n’oke ruoke. Ẹsejọ, izoge nọ e kpako no a rẹ keria kugbe, be t’ẹme, bi s’ẹme họ ohwohwo ozọ, jẹ whaliẹ ebe se ohwohwo. Izoge mai, enọ e be rẹriẹ ova dhe otunyẹ buobu nẹnẹ na, u fo nọ a rẹ gaviezọ kẹ eme nọ a be ta na, orọnikọ a re ru eware efa evaọ etoke ẹme-ọta na ha. A rẹ whaha isiuru uzoge nọ e rọwo kugbe ehri-izi Ebaibol ho. (Wawo 2 Timoti 2:22.) Ezọgaviẹ ahwo kpobi, te ekpako te izoge, o te wha adhẹẹ se Jihova je ru ei ghọghọ.
9 O tẹ gwọlọ nọ omọvo eruẹrẹahwohọ na jọ ọ rẹ kẹ ohwo jọ ohrẹ evaọ eme enana, a rẹ jẹe rehọ wọhọ ọruẹrẹfihọ oyoyou nọ o no obọ Jihova ze. (Gal. 6:1) U fo nọ ahwo kpobi a rẹ kareghẹhọ nnọ oware nọ ma jẹ daoma kpohọ okokohọ na họ re ma sai ‘yo je wuhrẹ.’ (Izie. 31:12) Ofariẹ re, ‘ohwo owareghẹ ọ rẹ kezọ ọ vẹ tua ẹriẹ riẹ.’ (Itẹ 1:5) Evaọ oke nọ u kiọkọ re wha te kpohọ obọ okokohọ na, wha t’ẹme kugbe wọhọ uviuwou kpahe ẹgwọlọ nọ wha rẹ rọ keria kugbe evaọ ogbotu na, keria oria ovo evaọ etoke ẹme-ọta na, jẹ gaviezọ gaga, re wha sai wo erere ọvọvọ okokohọ na.
10 Ẹgọ nọ Ọ rẹ Were Jihova: A rehọ ahwo Jihova ro dhe kẹ akpọ kpobi re a ruẹ. (1 Kọr. 4:9) A riẹ omai kẹ ute ezi mai rọkẹ ẹgọ gbe osẹ. Efihiruo ehri-izi Ikereakere nọ e rọ 1 Timoti 2:9, 10 gbe 1 Pita 3:3, 4 na o wha enwene ologbo ze no evaọ eriwo ahwo buobu nọ a tẹ rehọ ae wawo oghẹrẹ nọ a jọ evaọ oke nọ a ro mu oma họ e kugbe ukoko Ileleikristi. Onana o rọ ohẹriẹ ulogbo ro no ekiekpotọ ẹsikpobi ọrọ ẹgọ gbe osẹ nọ ma be ruẹ evaọ akpọ na. Ma gwọlọ yọrọ oma re ma seba ẹjọ wọhọ akpọ na evaọ eriwo-oma—ẹsẹ-thomawa, ẹwhaharo ona ọ akpọ na evaọ oghẹrẹ eto nọ a re bru, hayo g’ẹgọ nọ ọ rọ kpatiẹ hẹ. Oriruo ẹgọ gbe osẹ mai u re fiobọhọ kẹ ahwo kpokpọ nọ a ziọ okokohọ na re a ruẹ epanọ u fo nọ Ileleikristi a rẹ g’ẹgọ.
11 Nọ oriruo nọ ma dhesẹ evaọ okokohọ ukpe n’ukpo o jọ ziezi na, ẹgọ gbe osẹ akpọ na o gbẹ rọ ẹbẹbẹ kẹ inievo emezae gbe emetẹ jọ, maero evaọ etoke eriosehọ. Nọ ma be m’oma mai re ma kpohọ okokohọ na, ma rẹ kiẹ oma mai riwi kpahe ẹgọ gbe osẹ mai. Esẹ gbe ini, wha rehọ areghẹ sẹro eware nọ emaha gbe emọ-uzoge rai a bi ti fihọ. Muẹrohọ nọ ma be kuvẹ re oghẹrẹ gbe ona akpọ na u kpomahọ ẹgọ Oleleikristi mai hi.
12 Yọrọ Uruemu Ezi: Uruemu ezi yọ oka odhesẹvia Ileleikristi uzẹme. (1 Pita 2:12) Uruemu mai evaọ oria kpobi nọ ma rọ—eva okokohọ na, evaọ ẹgbede, gbe evaọ oria nọ ma kpahe, kugbe okenọ ma bi kpohọ erẹ—o rẹ sai sisẹri iwoma je fiobọhọ kẹ amọfa re a ruẹ oware nọ ẹrọwọ fihọ Ọghẹnẹ gbe Ẹme riẹ o rẹ sai ru kẹ ahwo. Onana o rẹ sae wọ ejọ re a te riẹ Jihova. (Wawọ 1 Pita 3:1, 2.) Ma wo uvẹ nọ ma rẹ rọ kẹ Ọghẹnẹ orro ẹkwoma uruemu mai. Ogbẹgwae Ogege Okokohọ jọ a kere nọ: “Uyero udhedhẹ [evaọ] etoke ẹmeọta gbe okenọ okokohọ o te kuhọ no o rẹ lẹliẹ eva were omai.” Gbẹ be ta haro iyẹrẹ rai e ta nọ: “Eyewọ i dhesẹ ẹmeoyo yọ a kẹ emọ rai uvẹ re a kọ wariẹ hẹ.” Iyẹrẹ nọ i no eria okokohọ ọfa ze e ta nọ “inievo na a yọrọ ute ukpehru ọrọ ẹkpatiẹ evaọ etoke okokohọ na kpobi.” Uruemu ahwo okokohọ na evaọ oria jọ o were ichifi jọ nọ ọ jariẹ gaga. Ọ ta nọ: “Me kpohọ ikokohọ egagọ buobu no . . . Dede na me muẹrohọ nnọ ohẹriẹ jọ o rọ udevie rai gbe ae oma rai. Wọhọ oriruo, mẹ ruẹ iporisi gbe enọ e rẹ sẹro udhedhẹ evaọ ikokohọ egagọ edekọ na, rekọ mẹ re jọ etenẹ ruẹ oware utioye he. . . . Wha bi ghine fi oware nọ wha bi wuhrẹ họ iruo.” Iyẹrẹ itiena e rẹ wereva ese, ogbẹrọ ere? Ghele na, o gwọlọ re ma jaja aro vi re ma sae sẹro odẹ uwoma ọ ahwo Jihova.
13 A kareghẹhọ omai ẹsibuobu no kpahe ẹruọsa emọ mai, inọ a kẹ ae uvẹ re a hae dhẹ odode he ababọ ohwo nọ ọ rẹ sẹro rai, a vẹ rọ ere kpokpo amọfa. Kukpe kukpe, Ukoko-Ulogbo o re wo iyẹrẹ inọ a be sẹro emọ mai jọ họ evaọ ibutu na gbe otọ-ogege na hayo a rẹ rue rai nọ a be dhẹ odode evaọ ogege na. Yọ ugbunu gaga nọ ma ro yo no okokohọ jọ ze nnọ “a mu ọmọzae ikpe 12 jọ nọ o je tho igho evaọ etehe unevaze na.” Dede nọ ikokohọ na e k’omai uvẹ nọ ma re ro weze je kuomagbe usu-inievo mai, esẹ gbe ini a rẹ kareghẹhọ owha-iruo rai hrọ re a sẹro emọ rai evaọ oke kpobi. Onana yọ owha-iruo nọ Jihova ọ rọ kẹ ọyewọ kpobi. (Itẹ 1:8; Ẹf. 6:4) Owojẹ emọ ababọ ẹruọsa o rẹ sae raha odẹ ezi nọ Isẹri Jihova efa a ruẹ uye gaga rọ bọ no. (Itẹ 29:15) Umutho eria efa jọ e riẹ nọ a jẹ sai ru ẹnyaharo. Evaọ eria jọ, ahwo buobu a rẹ gwọlọ jọ otọ ire hayo obonọ a kpahe, a gbẹ ruoma kezọ eme nọ a be ta na ha. Ofa re, evaọ ẹsejọ, ahwo jọ a kie kẹ odawọ okokohọ nọ a re ru fihọ eki-ọthuọ no. Ẹsejọ a nya thabọ te epanọ a ro ru eware jọ nọ a ru uzoẹme okokohọ na fihọ nọ a rẹ zẹ evaọ ogege okokohọ na. Ukoko-Ulogbo o kuvẹ onana ha.
14 Ẹruorote Araha Okokohọ Na: Ma ti wo araha kpahe ẹnya kpohọ okokohọ na. Araha ọfa jọ ọ riẹ nọ u fo nọ ma re roro kpahe. Ekwakwa nọ a re ro ru okokohọ e rẹ ghaghae evaọ ẹruorote. Araha efa jọ e tẹ jẹ riẹ nọ a rẹ rẹro te hrọ. Iviena kareghẹhọ nnọ enẹna ikokohọ na e rẹro so enwenọ azọhọ unevaze nọ a ruẹ evaọ ikpẹti azọhọ na riẹriẹriẹ nọ kafẹteria ọ gbẹ riẹ hẹ na, ajokpa umutho emu ovovo nọ a te hae zẹ re u fiobọhọ kẹ araha na. Wọhọ epaọ oke ọ Izrẹl anwae, ‘ohwo ọvo ọ rẹ rehọ ababọ bru Jihova tha ha.’ (Izie. 16:16) Ma wo ovuhumuo ziezi rọkẹ ọghọ-oruo mai n’evaze evaọ obọ ikokohọ na.—Iruẹru 20:35; 2 Kọr. 9:7, 11, 13.
15 Eria-Ẹkeria: Ọkpọvio nọ a be hae kẹ anwọ ikpe buobu na o ti gbe wo iruo, koyehọ, WHỌ RẸ SAE SE ERIA-ẸKERIA BA KẸ AHWO UVIUWOU RA ỌVO GBE AHWO NỌ A LELE OWHẸ ZE EVA OMOTO RA. U bi woma nọ ma be rọ ruẹ ahwo buobu nọ a be nya lele ọkpọvio ọnana evaọ umutho ikpe jọ nọ e vrẹ na, yọ onana u ru uyoyou nọ a bi he dhesẹ via evaọ ikokohọ na rro no. Evaọ eria buobu eria-ẹkeria jọ e rẹ jọ lọlọhọ ẹnyate vi eria efa. Iviena dhesẹ ororokẹ, jẹ nya siọ eria-ẹkeria nọ e kẹle edhere na ba kẹ ahwo nọ eyero rai o gwọlọ e rae.
16 Ekamẹra, Ekwakwa-Ividio, gbe Itepu: A rẹ sae rehọ ekamẹra gbe ekwakwa nọ a rẹ rọ rekọdo eme ruiruo evaọ ikokohọ. Dede na, ma rẹ rehọ ae ruiruo rọ whaha amọfa nọ a rọ okokohọ na vievie he. Ma rẹ nya kpenẹ avọ enẹ re ma fi ahwo họ ifoto evaọ etoke ẹmeọta na ha, keme oyena o rẹ whaha amọfa nọ a be daoma gaviezọ nọ a gbe ro yo ẹme he. A re dhe oware erekọdo ovuovo fihọ ekwakwa ẹlẹtriki hayo erọ ẹmeọta na ha, yọ ekwakwa enana ọvuọvo o re bru udevie-egbara, edhere, hayo ude amọfa dhe he.
17 Obufihọ Ọsosuọ: Ẹko-Iruo Obufihọ Ọsosuọ na o rọ kẹ oware idudhe ọvo. O rẹ sae rẹro te ẹyao ọgaga ha. Oye jabọ who je roro kpahe ẹgwọlọ omokpokpọ obọra gbe uviuwou ra taure oke u te te. Iviena wha imu ọ uliaro obọra ze, aspirin, eware nọ i re fiobọhọ kẹ emu daruoma, ebandeji, ipini, gbe eware itieye na, keme eware itieye na e te jọ evaọ okokohọ na ha. Ahwo nọ a riẹ nọ a rọ awa ọ ẹyao ewawa, eguegue, ebẹbẹ ubiudu, gbe itieye, a rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹgwọlọ omobọrai te epanọ o rẹ lọhọ te kpobi. A re wo imu nọ a gwọlọ, yọ ohwo uviuwou na jọ hayo ukoko na nọ ọ riẹ kpahe oma rai ọ rẹ jọ kugbe ai evaọ ẹsikpobi re ọ kẹ ae obufihọ nọ a gwọlọ. Otẹrọnọ ahwo jọ a wo obọdẹ ẹgwọlọ ẹyao jọ a gbe wo ahwo uviuwou nọ e rẹ sai fiobọhọ kẹ ae he, u fo nọ a rẹ jẹ ekpako ukoko rai riẹ kpahe eyero na a vẹ m’oma nọ u fo re a fiobọhọ.
18 Emuore eva Ekokohọ Na: Evaọ oke ọsosuọ kpobi, a ti there jẹ zẹ emu ọvuọvo evaọ ikokohọ enukpe ọnana ha. Onana o te whae ze nọ amọfa buobu a ti ro wo ufuoma evaọ etoke ẹmeọta na kpobi re a tẹro vi emu ẹzi na. Eme ọ ọjẹrehọ buobu kpahe oghẹrẹ erulọhọ otiọye na i te omai obọ no anwọ oke nọ a mu ọruẹrẹfihotọ na họ evaọ ikokohọ esese gbe ẹdẹ okokohọ obọdẹ na. Ahwo kpobi a rẹ ruẹrẹ oma kpahe jẹ wha ekwakwa emu ovovo obọdẹ obọrai ze rọkẹ eriosehọ oke-uvo, wọhọ enọ a jiroro rai evaọ ileta ọ May 15, 1997, ro se ikoko kpobi na. Ma tuduhọ owhai awọ re wha jọ evaọ ibutu na re emu uvo rai. O rọ obọdẹ uvẹ re a serihọ je kuomagbe ahwo nọ a keria wariẹ owhẹ họ. Ma tuduhọ owhai awọ ọvo nnọ wha jọ kpatiẹ orọnikọ wha re gbe oria nọ wha keria na kuẹ hẹ. Iviena ririe emu kpobi nọ o kie fihọ otọ no je ku ai fihọ ikete-erara nọ e rọ ogba na, kugbe ehọrọ, ewẹ-ebe, gbe ekwakwa efa. Ẹko-iruo orufuọ na a re muẹro h’otọ re a fi ikete-erara họ ibutu na. A rẹ wha uvumọ idi nọ i re muẹ, te udi-ọgọrọ gbe udi-ogaga, ze evaọ oria okokohọ na ha. U dhesẹ areghẹ hẹ re a da idi nọ i re muẹ evaọ okenọ abọ ohiohiẹ o te kuhọ no. Ikula nọ a wha ziọ ibutu na e rẹ jọ enọ i kiehọ eria-ẹkeria na yọ i re di edhere he. A muẹrohọ ahwo jọ no evaọ ogbotu na nọ a rẹ re emu jẹ da udi evaọ oke nọ a gbẹ be t’ẹme na. Onana u dhesẹ ababọ-adhẹẹ. Ofariẹ re, a muẹrohọ ahwo jọ no nọ e rẹ nya i lele ahwo nọ a re ghoro emu dẹ emu evaọ oke nọ a gbẹ be t’ẹme na. Uruemu utioye na u fo ho.
19 Evaọ uzẹme, ma wo ovuhumuo ehaa ẹzi mai gbe ọnyakugbe nọ u dhomamu jẹ rọ dhedhẹ evaọ etoke ọ eriosehọ ọkpẹkpẹe oke-uvo na. Re a nya lele ẹjiroro ọruẹrẹfihotọ ọnana, iviena wha emu lele oma ze, viukpenọ a re no oria okokohọ na evaọ etoke eriosehọ oke-uvo re a nyae dẹ emu. Emu ovovo nọ ma ti ru re ọ jariẹ enẹna ọ rọkẹ ẹgwọlọ idudhe ọvo yọ a ru riei re ọ k’omai ẹgwọlọ emu kpobi hi. Fikiere, wha wo oke buobu nọ wha rẹ rọ reawere ọ ọnyakugbe inievo emezae gbe emetẹ. Ma tuduhọ owhai awọ re wha nya lele ọruẹrẹfihọ ọvo ọnana nọ inievo mai a bi lele evaọ akpọ na soso na. Nọ wha be m’oma emu uvo rai, wha roro imiwhruori gbe iyogbere na.
20 Ẹvẹ eva e were omai te inọ Okokohọ Ubrotọ “Ẹrọwọ Fihọ Ẹme Ọghẹnẹ” na o bi ti muhọ kẹle! Mai kpobi ma gwọlọ ruẹ nnọ ma ru ọruẹrẹfihotọ ziezi re ma jariẹ evaọ etoke okokohọ na kpobi, re ma sae reawere ọ ehaa ẹzi nọ Jihova ọ ruẹrẹhọ k’omai ẹkwoma ukoko riẹ na vọvọ. Evaọ edhere otiọna ma vẹ te “thomavẹre kẹ iruo iwoma i ruo kpobi” evaọ edẹ nọ e rọ obaro na.—2 Tim. 3:17.
[Box on page 6]
Ọjọriẹ Okokohọ Ubrotọ
Ame-Ọhọ: Ahwo nọ e te họ-ame a rẹ keria eria nọ a seba kẹ ae na taure ọruẹrẹfihotọ na o te ti muhọ evaọ ohiohiẹ Ẹdẹ-Ọmaha. Ohwo kpobi nọ ọ ma-oma nọ ọ te họ-ame ọ rẹ wha ẹgọ ame-ọhọ nọ ọ rọ kpatiẹ gbe okpa lele oma. Okenọ u kpemu ahwo jọ a wha ẹgọ nọ o kiehọ họ je si ọghọ no ẹjiroro ọruẹrẹfihotọ na. Ekpako nọ i bi ru ọkiẹkpemu enọ nọ e rọ evaọ obe ọ Our Ministry na kugbe ahwo nọ e be te họ-ame na a re wo imuẹro inọ omomọvo o wo otoriẹ igogo-eme enana. Ahwo nọ a ru obe uwuhrẹ Ebaibol evaọ obe Eriariẹ na re no gbe enọ ugboma ekpako na a kuenu kẹ ọvo a rẹ kẹ Obe Ame-Ọhọ na. Okenọ a te ku ẹme ame-ọhọ na gbe olẹ họ no, ohwo agbara abọ yena ọ vẹ ta nọ a so ole. Nọ a tẹ so uhie urere ole na re no, eruẹrẹahwohọ na a ve su enọ e be te họ-ame na kpohọ oria ame-ọhọ na. Iviena who no oria ẹkeria ra ha bẹsenọ ohwo agbara abọ ọyena o re whowho nọ abọ ẹkeria-otọ na o kuhọ no. Ofariẹ, whọ dhẹ-ohrẹ hayo ru ugidi kpohọ oria ame-ọhọ na ha. Ame-ọhọ evaọ oka omarọkẹ ohwo yọ ẹme omobọ ohwo nọ o rọ udevie ohwo ọyena gbe Jihova. Fikiere u kiehọ họ re ahwo buobu nọ e be họ-ame a gbaloma hayo kru ohwohwo obọ rọ họ-ame.
Ebaje: Iviena sa ebaje ọ 1997 ra mu ewu ra eva okokohọ na gbe okenọ whọ be ro imoto kpohọ je no ogege okokohọ. Ẹsebuobu onana u re ru uvẹ k’omai re ma se emamọ isẹri. Jọ obọ ukoko ra dẹ ebaje gbe urọba riẹ, keme e te jariẹ evaọ obọ okokohọ họ. Whọ hẹrẹ te umutho edẹ nọ okokohọ ọ kẹle no taure whọ tẹ te yare ekade kẹ omobọ ra gbe uviuwou ra ha. Kareghẹhọ wha ekade ọ Advance Medical Directive/Release ra lele oma.
Iwou: Ma be jẹ yare ẹmeoyo ohwo kpobi kpahe iwou-ewohọ nọ okokohọ na ọ te kẹ. Otẹrọnọ ma lavrẹ ọruẹrẹfihotọ Ukoko-Ulogbo jẹ rehọ uwou nọ okokohọ na ọ rehọ no vẹre, yọ ma rri iruo egaga inievo mai nọ a rọ gwọlọ iwou ikuẹku vo no. OTẸRỌNỌ WHO WO ẸBẸBẸ KPAHE UWOU-EWOHỌ JỌ, iviena whọ siọ ọsẹro Ẹko-Iruo Iwou evaọ okokohọ na ba ẹvuẹ hẹ re a sai fiobọhọ k’owhẹ ku ẹbẹbẹ na họ ovavo. U re mu ikere-ebe ukoko ẹro nọ a vi ebe ọ Room Request erọ Ẹgwọlọ Obọdẹ na evaọ ẹruoke kpohọ ọvuọvuọ adrẹse okokohọ riẹ. Otẹrọnọ whọ gbẹ gwọlọ uwou nọ a rehọ ẹgwọlọ obọdẹ ruẹrẹhọ họ, u fo re who vi ovuẹ kpatakpata se ọnọ o wo uwou na gbe Ẹko-Iruo Iwou ọ okokohọ na re a sae fi amọfa họ uwou na. Who vi efọmo ọ Room Request nọ who kere no se Ukoko-Ulogbo VIEVIE HE. Vi ai ovavo se Ẹko-Iruo Iwou okokohọ na avọ adrẹse nọ o kiehọ evaọ enọ e rọ obọ emu efọmo na.
Iruo Unevaze: Kọ whọ sae ru uvẹ jọ evaọ okokohọ na re who fiobọhọ evaọ ẹko-iruo jọ? Iruo rọ kẹ inievo mai, o tẹ make rọ euwa jọ dede, u ti fiobọhọ gaga yọ o rẹ wha evevọwẹ se ohwo. Otẹrọnọ whọ sai fiobọhọ, iviena nya bru Ẹko-Iruo Unevaze evaọ okokohọ na. Emọ nọ i ri te ikpe 16 ha a rẹ sae zọhọ emamọ abọ fihọ ẹkwoma iruo evaọ otọ ẹruọsa esẹ gbe ini rai hayo kugbe ekpako efa nọ i te.
Ẹme ọ Unu-Ovẹvẹ: Jaja arovi kẹ eware nọ e rẹ sae wha idhọvẹ ze re a sae whaha ebẹbẹ nọ i fioka ha. Ẹsebuobu iji gbe ahwo ugbarugba a re zere ahwo nọ i no obọ iwou rai no. Jọ u muowhẹ ẹro nnọ whọ kare omoto ra oke kpobi, yọ whọ nyase oware ovo nọ a rẹ ruẹ ba nọ o rẹ lẹliẹ ohwo kpare ẹthẹ na ha. Iji gbe ahwo nọ e rẹ tọlọ-obọ a rẹ rẹriẹ ova rai ku eria nọ ahwo buobu a kokohọ. O rọ oware areghẹ re whọ nyase eware eghaghae ba oria ẹkeria ra ha. O rẹ sai muowhẹ ẹro ho inọ ohwo kpobi nọ ọ keria gb’owhẹ yọ Oleleikristi. Fikieme whọ jẹ dawo ahwo? Iyẹrẹ i t’omai obọ no kpahe omodawọ nọ ahwo obọ otafe jọ a ru no re a bẹbẹ emọ vrẹ. FI EMỌ RA HỌ ORIA NỌ WHỌ JẸ RUE RAI OKE KPOBI.