A Koko Oma Họ ‘Kpatiẹ je Lele Ọruẹrẹfihotọ’
1 Re okokohọ ubrotọ ọ sae kparobọ, o rẹ gwọlọ omodawọ okugbe buobu. Ogbẹgwae okokohọ na o rẹ ruẹrẹ oria ekokohọ nọ u fo họ jegbe iwou nọ a re wohọ. Omomọvo gbe itu uviuwou a re ru ọruẹrẹfihotọ ofa. Yọ ikoko i re ru ọruẹrẹfihotọ kẹ iruiruo unevaze re a ruiruo evaọ ẹko-iruo buobu nọ i re ru okokohọ na gbabọ. Ute na họ re ‘a ru eware kpobi kpatiẹ je lele ọruẹrẹfihotọ.’—1 Kọr. 14:40.
2 Nọ who bi ru omodawọ ra rọwokugbe orọ ọruẹrẹfihotọ okokohọ na, fi ei họ iroro nọ o gwọlọ omaruẹrẹhọ emerae—ẹsejọhọ orọ ikpe dede. Inievo udhusoi buobu a rẹ raha oke buobu rọ ruẹrẹ eware họ. Onana u kugbe ekwakwa nọ a rẹ ruẹrẹhọ gbe ezizie iruiruo. Oma okake ruẹrẹhọ nana o rẹ wha eghale abọ-ẹzi se ahwo kpobi. Eme ma rẹ sai ru ro fiobọhọ?
3 Nya Lele Ọruẹrẹfihotọ Iwou Na: O r’oja re mai kpobi ma nya lele eruẹrẹfihotọ okokohọ na. Onana o mai fo evaọ okenọ ma te bi ru ọruẹrẹfihotọ iwou nọ ma re wohọ. A rẹ gwọlọ iwou udhusoi ẹko buobu kẹ okokohọ ọvuọvo. Inievo mai buobu a wo ugho tere he, fikiere a rẹ rẹroso ọruẹrẹfihotọ iwou ikuẹku. A ru omodawọ gaga no re a ruẹ nọ a tho unuigho na kpotọ kpobi. Ma rẹ rọ uyoyou roro kpahe ẹgwọlọ amọfa je ‘fi ẹro họ, orọnikọ isiuru omobọ mai ọvo ho, rekọ jegbe isiuru amọfa.’—Fil. 2:4.
4 Ma tẹ be nya lele ekpọvio okokohọ na kpekpekpe kpahe ẹrehọ iwou o rẹ wha irere se ahwo kpobi. Abọgbekẹ ekpọvio enana o rẹ wha ebẹbẹ nọ i fo ho ze. Evaọ oghẹrẹ vẹ? Nọ ma tẹ nya lele ekpọvio nana, enọ i wo ehọtẹle a rẹ riẹ kpahe unu ibruwou nọ a rọ kẹ ahwo no. Onana u re fiobọhọ kẹ ae evaọ omaa-oma rai jẹ wha unuigho nọ a re bru kpotọ ze evaọ ikpe obaro. Otẹrọnọ ibuobu mai a gbabọkẹ iwou nọ a kẹ rae hayo ru ọruẹrẹfihotọ ọfa, onana o rẹ jọ ẹbẹbẹ kẹ enọ i wo iwou na gbe inievo mai nọ e hae gwọlọ iwou evaọ oria ovona. Enọ i wo iwou na a rẹ sae ruẹrẹ umutho iwou ọvo fihọ kẹ ikokohọ mai evaọ obaro, bi roro nọ ma te nya lele ọtamuo mai hi. Ẹvẹ o rẹ mai woma te evaọ okenọ ma tẹ nya lele ẹme mai, ru re ‘E mai ọ jọ E’!—Mat. 5:37.
5 Roro Kpahe Emamọ Iyẹrẹ Enana: Nọ okokohọ jọ o kuhọ no, ohwo jọ nọ o wuzou evuẹ nọ a re wohọ ọ ta nọ: “Me muẹrohọ no inọ Isẹri Jihova yọ ahwo oruọzewọ evaọ eware kpobi nọ a re ru. Oka n’ukpo na ahwo 40 rai a jọ evuẹ mẹ, yọ a wha ẹbẹbẹ ọvuọvo ze he. Ukpoye, ae ọvo họ ahwo nọ a rẹ nyaze te ta kẹ owhẹ otẹrọnọ omọfa jọ o bi ti kuomagbe ai wohọ [uwou] na. Rọ kẹ omẹ, ae họ obọdẹ ehreki kpobi nọ whọ rẹ sai wo.” Ẹvẹ u re woma te otẹrọnọ ahwo kpobi nọ e be k’omai iwou a rẹ ruẹ eware iwoma itieye na! Ẹvẹ isẹri nọ oyena o rẹ kẹ o rẹ rro te!
6 Ọnọ o wuzou ẹko ehọtẹle jọ ọ ta okejọ inọ: “Mẹ rẹ sae kareghẹhọ ẹko ahwo buobu otiọna nọ i wohọ ehọtẹle mẹ nọ e rehọ oriruo dhesẹ ẹrọwọ rai via wọhọ Isẹri Jihova ha. Ma rẹro nọ wha ti zihe ze.” Eme nana i dhesẹ nọ uruemu ezi yọ omosasọ orọnikọ rọkẹ omai ọvo ho rekọ jẹ rọkẹ ibuobu evaọ akpọ na nọ i bi muẹrohọ omai.
7 Igogo Idhere nọ Ma Sai ro Dhesẹ Ẹmeoyo: Eware esese jọ e riẹ nọ ma rẹ sai ro dhesẹ ẹmeoyo kẹ ọruẹrẹfihotọ okokohọ na evaọ ẹyarọ iwou. (1) Who ru ọruẹrẹfihotọ uwou ofa ha otẹrọnọ who kere efọmo Room Request jọ no. (2) Eyewọ e rẹ rẹrote emọ rai re a siọ uthu ba ẹhọo. (3) Ajokpanọ a kuvẹ re a there emu evaọ ubruwou na, whọ jariẹ there emu vievie he. (4) Kareghẹhọ nọ enọ i wo iwou gbe ehọtẹle na a re rẹro nọ ma te nya lele izi rai.
8 Wọhọ idibo Jihova Ọghẹnẹ, ma wo uvẹ nọ ma re ro dhesẹ oghẹrẹ uruemu riẹ evaọ eware kpobi nọ ma bi ru. Onana u te ọruẹrẹfihotọ kẹ gbe ekpohọ ikokohọ nọ i w’obọ kugbe odẹ Ọghẹnẹ. Kareghẹhọ, “ọ rọ Ọghẹnẹ ukpokpoma ha rekọ ọrọ udhedhẹ.” (1 Kọr. 14:33) Fikiere, j’oma gbaemu re iriughe kpobi a sae ruẹ okwakwa Jihova nana lafi ẹkwoma oware nọ a be jọ oma mai ruẹ—uruemu mai nọ ma be m’omaa rọkẹ je kpohọ Okokohọ Ubrotọ “Otu-Iwuhrẹ Ẹme Ọghẹnẹ” na. Jọ iriughe udu oruọzewọ a te ruẹ vuhumu inọ ahwo Jihova nọ i kokohọ a koko oma họ ‘kpatiẹ je lele ọruẹrẹfihotọ.’—Ol. 68:26.