UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • nwt 1 Ivie 1:1-22:53
  • 1 Ivie

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • 1 Ivie
  • Efafa Akpọ Ọkpokpọ ọrọ Ikereakere Efuafo Na
Efafa Akpọ Ọkpokpọ ọrọ Ikereakere Efuafo Na
1 Ivie

OBE ỌSOSUỌ IVIE

1 Whaọ Devidi ovie na ọ who jẹ kpako gaga no,+ yọ dede nọ a je si ehọ wowo iei, e jẹ sae wha ẹrrorro fihọ iẹe oma ha. 2 Fikiere idibo riẹ e tẹ ta kẹe nọ: “Jọ a gwọlọ ọmọtẹ nọ ọ rrọ ọmọtẹ-kọkọ kẹ olori mẹ ovie na re ọ gbodibo kẹ ovie na jẹ rẹrotei. Ọ te hae kiẹzẹ gba owhẹ re oma olori mẹ ovie na o ruẹse rrorro.” 3 A tẹ jọ ẹkwotọ Izrẹl soso gwọlọ ọmọtẹ nọ o wo erru, a tẹ ruẹ Abishag+ ohwo Shunẹm+ na, a tẹ rehọ iẹe se ovie na. 4 Ọmọtẹ na o wo erru gaga, ọ tẹ jọ ọnọ ọ jẹ gbodibo kẹ ovie na yọ ọ be rẹrotei, rekọ ovie na o lele i rie wezẹ hẹ.

5 Evaọ oke yena, Adonaejah+ ọmọzae Hagit ọ jẹ kpare omariẹ kpehru be ta nọ: “Mẹ be te jọ ovie!” O te wo akẹkẹ kẹ omariẹ avọ edhẹ-enyenya gbe ezae udhuvẹ-gbikpe nọ e rẹ dhẹ karo kẹe.+ 6 Rekọ ọsẹ riẹ ọ re nọe* ẹdẹvo ho inọ: “Fikieme who ro ru oware nana?” Adonaejah o wo erru gaga re, oni riẹ o yẹ riẹ okenọ a yẹ Absalọm no. 7 Ọ tẹ gba ẹgwae kugbe Joab ọmọzae Zeruya avọ Abayata+ ozerẹ na, a te fiobọhọ kẹ Adonaejah jẹ thae uke.+ 8 Rekọ Zedọk+ ozerẹ na, Benaya+ ọmọzae Jehoyada, Netan+ ọruẹaro na, Shimia,+ Riyae, gbe egbaẹmo egaga Devidi+ a ruọ abọ Adonaejah ha.

9 Ukuhọ riẹ Adonaejah ọ tẹ rehọ igodẹ, iruẹ, gbe erao epoporiẹ ro dhe idhe+ evaọ utho Zohẹlẹt, onọ o kẹle Ẹn-rogẹl, yọ o zizie inievo-emezae riẹ kpobi, emezae ovie na, gbe ezae Juda kpobi nọ e rrọ idibo ovie na. 10 Rekọ o zizie Netan ọruẹaro na, Benaya gbe egbaẹmo egaga na, hayo Solomọn ọmọsẹ riẹ hẹ. 11 Kẹsena Netan+ ọ tẹ ta kẹ Bat-shiba,+ oni Solomọn+ nọ: “Kọ who ri yo nọ Adonaejah+ ọmọzae Hagit o zihe ruọ ovie no, yọ Devidi olori mai ọ riẹ oware ovo kpahe iẹe he? 12 Fikiere, obọnana, ivie nyaze re mẹ kẹ owhẹ ohrẹ, re whọ ruẹsi siwi uzuazọ ra gbe uzuazọ* Solomọn ọmọzae ra.+ 13 Nya kpobọ uwou bru Devidi ovie na re whọ ta kẹe nọ, ‘Olori mẹ ovie, kọ ogbẹrọnọ whẹ who duwu iyei kẹ odibo ra inọ: “U te no omẹ no Solomọn ọmọzae ra ọ te jọ ovie, yọ ọye họ ọnọ ọ te keria agbara-uvie mẹ”?+ Kọ fikieme Adonaejah o ro zihe ruọ ovie no?’ 14 Nọ whọ gbẹ rrọ etẹe be ta ẹme kẹ ovie na, mẹ vẹ te ruọ eva, mẹ vẹ ta nọ uzẹme whọ be ta na.”

15 Fikiere Bat-shiba ọ tẹ nyabru ovie na evaọ obọ ukpẹ riẹ. Oke yena yọ ovie na ọ who gaga no, yọ Abishag+ ohwo Shunẹm na ọ be rẹrote ovie na. 16 Bat-shiba o te kigwẹ je kiẹzẹ vovao tuotọ kẹ ovie na, ovie na ọ tẹ nọe nọ: “Eme whọ gwọlọ nọ me ru kẹ owhẹ?” 17 Ọ tẹ kẹ uyo nọ: “Olori mẹ, whẹ họ ọnọ ọ rehọ odẹ Jihova Ọghẹnẹ ra duwu iyei kẹ odibo ra nọ, ‘U te no omẹ no Solomọn ọmọzae ra ọ te jọ ovie, yọ ọye họ ọnọ ọ te keria agbara-uvie mẹ.’+ 18 Rekọ nọ ma be ta ẹme na, Adonaejah o zihe ruọ ovie no, yọ olori mẹ ovie na ọ riẹ oware ovo kpahe iẹe he.+ 19 Ọ rehọ iruẹ, erao epoporiẹ, gbe igodẹ buobu ro dhe idhe, o te je zizie emezae ovie na kpobi gbe Abayata ozerẹ na gbe Joab oletu ogbaẹmo na;+ rekọ o zizie Solomọn odibo ra ha.+ 20 Whaọ obọnana, olori mẹ ovie, ibiaro ahwo Izrẹl kpobi i bi rri owhẹ re whọ vuẹ ai ohwo nọ ọ te keria agbara-uvie olori mẹ ovie na nọ u te noi no. 21 O gbẹ rrọ ere he, nọ olori mẹ ovie na ọ tẹ nwani whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ no, a ve ti rri omẹ avọ Solomọn ọmọzae mẹ fihọ enọ i re vivie ahwo.”

22 Nọ ọ gbẹ be ta ẹme na kẹ ovie na, Netan ọruẹaro na ọ tẹ ruọ eva.+ 23 A tẹ nwane vuẹ ovie na nọ: “Netan ọruẹaro na ọ nyaze no!” Ọ tẹ ruọ eva bru ovie na, o te kigwẹ vovao tuotọ kẹ ovie na. 24 Kẹsena Netan ọ tẹ ta nọ: “Olori mẹ ovie, kọ whọ ta nọ, ‘U te no omẹ no Adonaejah o ti zihe ruọ ovie, yọ ọye họ ọnọ ọ te keria agbara-uvie mẹ’?+ 25 Keme nẹnẹ na ọ nyae rehọ iruẹ, erao epoporiẹ, gbe igodẹ buobu dhe idhe,+ yọ o zizie emezae ovie na kpobi gbe iletu ogbaẹmo na gbe Abayata ozerẹ na.+ A rrọ obei bi lele iei re jẹ da, yọ a be ta nọ, ‘Jọ Adonaejah ovie na ọ rria tọ!’ 26 Rekọ o zizie omẹ odibo ra ha, hayo Zedọk ozerẹ na, hayo Benaya+ ọmọzae Jehoyada, hayo kọ Solomọn odibo ra. 27 Kọ olori mẹ ovie na ọ kẹ udu nọ a ru onana, yọ ọ vuẹ odibo riẹ kpahe ohwo nọ ọ rẹ keria agbara-uvie olori mẹ ovie na nọ u te noi no ho?”

28 Devidi ovie na ọ tẹ ta nọ: “Wha se Bat-shiba kẹ omẹ.” Fikiere ọ tẹ ruọ eva, o te dikihẹ aro ovie na. 29 Ovie na o te duwu iyei nọ: “Nọ Jihova nọ o siwi omẹ* no uye kpobi ọ rrọ uzuazọ na,+ 30 nwane wọhọ epanọ mẹ rehọ odẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl duwu iyei kẹ owhẹ nọ, ‘U te no omẹ no Solomọn ọmọzae ra ọ te jọ ovie, yọ ọye họ ọnọ ọ te keria agbara-uvie mẹ!’ na, ere me ti ru nẹnẹ na.” 31 Bat-shiba o te kigwẹ guzou kpotọ je kiẹzẹ vovao tuotọ kẹ ovie na, ọ tẹ ta nọ: “Jọ olori mẹ Devidi ovie na ọ rria bẹdẹ bẹdẹ!”

32 Devidi ovie na ọ tẹ nwane ta nọ: “Se Zedọk ozerẹ na, Netan ọruẹaro na, gbe Benaya+ ọmọzae Jehoyada+ kẹ omẹ.” Fikiere a tẹ nyaze aro ovie na. 33 Ovie na ọ tẹ ta kẹ ae nọ: “Wha se idibo olori rai lele oma re Solomọn ọmọzae mẹ ọ dhẹ esi* mẹ na,+ wha ve lele iei kpobọ Gaehọn.+ 34 Zedọk ozerẹ na avọ Netan ọruẹaro na a rẹ jọ obei wholo iei+ re ọ jọ ovie Izrẹl; kẹsena wha ve kporo onware, wha vẹ ta nọ, ‘Jọ Solomọn ovie na ọ rria tọ!’+ 35 Kẹsena wha ve lele iei zihe ze, ọ vẹ nyaze te keria agbara-uvie mẹ; ọ vẹ te jọ ovie evaọ ẹta mẹ, mẹ vẹ te rehọ iẹe mu osu kẹ Izrẹl gbe Juda.” 36 Benaya ọmọzae Jehoyada ọ tẹ nwane ta kẹ ovie na nọ: “Ami! Jọ Jihova Ọghẹnẹ olori mẹ ovie na ọ whobọhọ iẹe. 37 Jọ Jihova ọ jọ kugbe Solomọn nwane wọhọ epanọ ọ jọ kugbe olori mẹ ovie na,+ yọ ajọ O ru agbara-uvie riẹ rro vi agbara-uvie olori mẹ Devidi ovie na.”+

38 Kẹsena Zedọk ozerẹ na, Netan ọruẹaro na, Benaya+ ọmọzae Jehoyada, ahwo Kẹrẹt na, gbe ahwo Pẹlẹt+ na a tẹ nya, a te ru re Solomọn ọ dhẹ esi Devidi ovie na,+ a tẹ rehọ iẹe ze Gaehọn.+ 39 Zedọk ozerẹ na ọ tẹ tọlọ onware* nọ ewhri ọ rrọ eva+ evaọ uwou-udhu na,+ o te wholo Solomọn,+ a te mu onware họ ekporo, ahwo na kpobi a te muhọ ebo nọ: “Jọ Solomọn ovie na ọ rria tọ!” 40 Nọ oyena o vrẹ no, ahwo na kpobi a te lele iei vrẹ, yọ a bi kporo irete be ghọghọ gaga, edo rai o te ru otọ na bẹre rovie fihọ.+

41 Adonaejah avọ ahwo kpobi nọ o zizie a yo edo na nọ a re emu re no.+ Nọ Joab ọ nwani yo edo onware na, ọ tẹ ta nọ: “Eme ọ lẹliẹ edo ẹvohẹ ọgaga yena rrọ okpẹwho na?” 42 Nọ ọ gbẹ be ta ẹme na, Jonatan+ ọmọzae Abayata ozerẹ na ọ tẹ nyaze. Adonaejah ọ tẹ ta nọ: “Ruọ eva, keme whẹ yọ emamọ ohwo, yọ emamọ usi whọ wha ze na.” 43 Rekọ Jonatan ọ tẹ kpahe kẹ Adonaejah nọ: “Ijo! Olori mai Devidi ovie na ọ rehọ Solomọn mu ovie no. 44 Ovie na o vi Zedọk ozerẹ na, Netan ọruẹaro na, Benaya ọmọzae Jehoyada, ahwo Kẹrẹt gbe ahwo Pẹlẹt lele iei, a te ru re ọ dhẹ esi ovie na.+ 45 Kẹsena Zedọk ozerẹ na avọ Netan ọruẹaro na a tẹ jọ Gaehọn wholo iei re ọ jọ ovie. Kẹsena a te no etẹe ze yọ a be ghọghọ, ẹvohẹ ọ tẹ vọ okpẹwho na. Edo yena wha yo na. 46 Ofariẹ, Solomọn ọ keria agbara-uvie na no. 47 Oware ofa jọ họ, idibo ovie na e nyaze te ghọghọ kugbe olori mai Devidi ovie na no, a ta kẹe nọ, ‘Jọ Ọghẹnẹ ra o ru odẹ Solomọn do vi odẹ ra, yọ ajọ O ru agbara-uvie riẹ rro vi agbara-uvie ra!’ Fikiere ovie na ọ tẹ jọ ehwa riẹ guzou kpotọ. 48 Ovie na ọ tẹ jẹ ta nọ, ‘Jọ ujiro u te Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl, ọnọ ọ kẹ ohwo jọ uvẹ nẹnẹ na re ọ keria agbara-uvie mẹ, o te je ru nọ ibiaro mẹ e rọ ruẹ e riẹ!’”

49 Ozọ u te mu ahwo kpobi nọ Adonaejah o zizie gaga, ai omomọvo ọ tẹ kpama kpohọ ọvuọ oboriẹ. 50 Ozọ u je mu Adonaejah re fiki Solomọn, fikiere ọ tẹ kpama, ọ tẹ nyae zaza abọ mu izei agbada-idhe na.+ 51 A tẹ vuẹ Solomọn nọ: “Ozọ Solomọn ovie na u bi mu Adonaejah; ọ nyae zaza abọ mu izei agbada-idhe na, yọ ọ be ta nọ, ‘Jọ Solomọn ovie na ọ kaki duwu iyei kẹ omẹ tao inọ ọ te rehọ ọgbọdọ kpe odibo riẹ hẹ.’” 52 Fikiere Solomọn ọ tẹ ta nọ: “O te dhesẹ emamọ uruemu, makọ ubioto ovo riẹ dede u ti kie fihọ otọ họ; rekọ o te ru oware uyoma jọ,+ o re ti whu.” 53 Fikiere Solomọn ovie na ọ tẹ ta nọ a rehọ iẹe no agbada-idhe na ziọ otọ. Ọ tẹ nyaze, o te guzou kpotọ kẹ Solomọn ovie na, kẹsena Solomọn ọ tẹ ta kẹe nọ: “Nya kpobọ uwou ra.”

2 Nọ oke uwhu Devidi u si kẹle no, ọ tẹ kẹ Solomọn ọmọzae riẹ ithubro nana: 2 “Me te uwhu no.* Fikiere, kru oma ga+ re who dhesẹ nọ whẹ yọ ọzae.+ 3 Who re yoẹme kẹ Jihova Ọghẹnẹ ra hrọ, ẹkwoma idhere riẹ nọ whọ rẹ nya, gbe izi riẹ, ijaje riẹ, iziẹibro riẹ, gbe ekareghẹhọ riẹ nọ who re ru lele wọhọ epanọ a kere i rai fihọ Uzi Mosis na;+ kẹsena who ve ti wo obokparọ* evaọ oware kpobi nọ who bi ru gbe oria kpobi nọ whọ be nya. 4 Jihova o ve ti ru eyaa nọ ọ ya kpahe omẹ na gba inọ: ‘Otẹrọnọ emezae ra i te muẹrohọ oghẹrẹ nọ a bi yeri uzuazọ rai re a rehọ udu rai kpobi gbe uzuazọ* rai+ kpobi nya lele omẹ ẹsikpobi, ohwo nọ ọ rẹ keria agbara-uvie Izrẹl o ti no uyẹ ra vievie he.’+

5 “Whọ tẹ jẹ riẹ oware nọ Joab ọmọzae Zeruya o ru omẹ, oware nọ o ru iletu ivẹ egbaẹmo Izrẹl—Abna+ ọmọzae Nẹr avọ Amesa+ ọmọzae Jita. O kpe rai, ere o ro kpe azẹ+ evaọ etoke udhedhẹ nọ ẹmo ọ jọ otọ họ, ọ tẹ rehọ azẹ ẹmo wholo umueku nọ o rrọ eku riẹ gbe eviẹ nọ e rrọ awọ riẹ. 6 Whọ rẹ rọ areghẹ ra ru oware jọ, whọ rẹ kẹ eza-uzou riẹ uvẹ kpobọ Uki* dhedhẹ hẹ.+

7 “Rekọ who re dhesẹ uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ kẹ emezae Bazilae+ ohwo Giliad na, a rẹ jọ usu ahwo nọ a rẹ jọ emẹjẹ ra re emu, keme ere a dikihẹ gba omẹ+ evaọ okenọ mẹ jẹ dhẹ fiki Absalọm oniọvo ra.+

8 “Shimia ọmọzae Gira ohwo orua Bẹnjamin nọ o no Bahurim ze na ọ rrọ kugbe owhẹ re. Ọye họ ọnọ ọ jẹ rọ eva egaga bọwo omẹ ehao+ evaọ ẹdẹ nọ mẹ jẹ nya kpobọ Mehaneyẹm;+ rekọ okenọ ọ nyaze ti zere omẹ evaọ obọ Jọdan, mẹ rọ odẹ Jihova duwu iyei kẹe nọ: ‘Mẹ te rehọ ọgbọdọ kpe owhẹ hẹ.’+ 9 Whọ se iẹe uye ba ẹkẹ hẹ.+ Keme whẹ yọ ọzae nọ o wo areghẹ, yọ whọ riẹ oware nọ u fo nọ who re ru ei; avọ azẹ whọ rẹ rọ rehọ eza-uzou riẹ kpobọ Uki.”*+

10 Kẹsena Devidi o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ Okpẹwho Devidi.+ 11 Etoke* nọ Devidi o su evaọ Izrẹl o jọ ikpe udhuvẹ. Ọ jọ Hebrọn+ su ikpe ihrẹ, ọ tẹ jọ Jerusalẹm su ikpe ọgbagbesa.+

12 Solomọn ọ tẹ keria agbara-uvie Devidi ọsẹ riẹ, uvie riẹ o tẹ te rọ ẹmẹrera dikihẹ gaga.+

13 Nọ oke jọ o vrẹ no, Adonaejah ọmọzae Hagit ọ tẹ nyabru Bat-shiba oni Solomọn ze. Bat-shiba ọ tẹ nọe nọ: “Kọ ẹnyaze ra na ọrọ udhedhẹ?” O te yo kẹe nọ: “Ọrọ udhedhẹ.” 14 Adonaejah ọ tẹ ta kẹe nọ: “Me wo ẹme jọ nọ mẹ gwọlọ ta kẹ owhẹ.” Bat-shiba ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ta ze.” 15 Ọ tẹ ta nọ: “Whọ riẹ vevẹ nọ mẹ họ ọnọ o je ti wo uvie na, yọ ahwo Izrẹl kpobi a je rẹro* nọ mẹ họ ọnọ ọ te jọ ovie;+ rekọ uvie na u gbe te omẹ obọ họ, u te te ọmọsẹ mẹ obọ, keme obọ Jihova u no ze tei obọ.+ 16 Rekọ obọnana, u wo oware ovo jọ nọ mẹ gwọlọ yare mi owhẹ. Whọ se kẹ omẹ hẹ.” Bat-shiba ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ta ze.” 17 Ọ tẹ ta nọ: “Ivie, ta kẹ Solomọn ovie na re ọ rehọ Abishag+ ohwo Shunẹm na kẹ omẹ re ọ jọ aye mẹ, keme ọ te se kẹ owhẹ hẹ.” 18 Nọ ọ ta ere, Bat-shiba ọ tẹ ta nọ: “U woma! Mẹ te vuẹ ovie na kẹ owhẹ.”

19 Fikiere Bat-shiba ọ tẹ ruọ eva bru Solomọn ovie na re ọ ta oware nọ Adonaejah ọ yare na kẹe. Ovie na ọ tẹ nwane kpama nyai dede iei, je guzou kpotọ kẹe. Kẹsena Solomọn ọ tẹ keria agbara-uvie riẹ, ọ tẹ ta nọ a ruẹrẹ agbara-uvie họ kẹ oni ovie na re ọ keria obọze ovie na. 20 Kẹsena Bat-shiba ọ tẹ ta nọ: “U wo oware osese jọ nọ mẹ gwọlọ yare mi owhẹ. Whọ se kẹ omẹ hẹ.” Ovie na ọ tẹ ta kẹe nọ: “Tae ze, oni mẹ, mẹ te se kẹ owhẹ hẹ.” 21 Bat-shiba ọ tẹ ta nọ: “Jọ a rehọ Abishag ohwo Shunẹm na kẹ Adonaejah ọmọsẹ ra re ọ jọ aye riẹ.” 22 Solomọn ovie na ọ tẹ kpahe kẹ oni riẹ nọ: “Fikieme whọ be rọ yare nọ mẹ rehọ Abishag ohwo Shunẹm na kẹ Adonaejah? Whọ te tubẹ yare uvie na kẹe re,+ keme oniọvo ọkpako mẹ ọ rrọ,+ yọ Abayata ozerẹ na avọ Joab+ ọmọzae Zeruya a be thae uke.”+

23 Fikiere Solomọn ovie na ọ tẹ rọ odẹ Jihova duwu iyei nọ: “Jọ Ọghẹnẹ ọ kẹ omẹ uye je fibae* otẹrọnọ oware nana nọ Adonaejah ọ yare na u gbe si uwhu kpei hi.* 24 Whaọ obọnana, nọ Jihova ọ rrọ uzuazọ na, ọnọ ọ rehọ omẹ dikihẹ gaga+ je ru omẹ keria agbara-uvie Devidi ọsẹ mẹ jẹ bọ uwou kẹ omẹ*+ nwane wọhọ epanọ ọ ya eyaa na, a re kpe Adonaejah+ no nẹnẹ na.” 25 Solomọn ovie na ọ tẹ nwani vi Benaya+ ọmọzae Jehoyada, ọ tẹ nya, o te duwu Adonaejah fihọ otọ,* o te whu.

26 Ovie na ọ tẹ ta kẹ Abayata+ ozerẹ na nọ: “Nya kpobọ etọ ra nọ e rrọ Anatọt!+ U fo nọ who re whu, rekọ nẹnẹ na me ti kpe owhẹ hẹ keme whọ jẹ wọ etehe ọvọ Jihova Olori nọ Ọ Mai Kpehru na evaọ okenọ whọ jọ kugbe Devidi ọsẹ mẹ,+ who te je lele ọsẹ mẹ ruẹ uye nọ u te rie kpobi.”+ 27 Fikiere Solomọn o te si Abayata no ozerẹ Jihova, u te ru ẹme nọ Jihova ọ ta kpahe uwou Ilai+ evaọ Shailo gba.+

28 Nọ usi na u do te Joab oma, ọ tẹ dhẹ kpobọ uwou-udhu Jihova,+ ọ tẹ zaza abọ mu izei agbada-idhe na, keme ọ tha Adonaejah uke,+ dede nọ ọ tha Absalọm uke he.+ 29 Kẹsena a tẹ vuẹ Solomọn ovie na nọ: “Joab ọ dhẹ kpobọ uwou-udhu Jihova no, yọ ọ rrọ akotọ agbada-idhe na evaọ obei.” Fikiere Solomọn o te vi Benaya ọmọzae Jehoyada nọ: “Nya re who duwu iei kpe fihọ otọ!” 30 Benaya ọ tẹ nya kpobọ uwou-udhu Jihova na, ọ tẹ ta kẹ Joab nọ: “Enẹ ovie na ọ ta, ‘Nya lahwe!’” Rekọ Joab ọ tẹ ta nọ: “Ijo! Etenẹ me re whu fihọ.” Benaya o te zihe ze te vuẹ ovie na nọ: “Enẹ gbe enẹ Joab ọ ta, uyo nọ ọ kẹ omẹ ona.” 31 Kẹsena ovie na ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ru epanọ ọ ta na dẹẹ; duwu iei kpe re who ki ei, re whọ rọ ere si azẹ ekueku nọ Joab o kpe no uzou mẹ je no uwou ọsẹ mẹ.+ 32 Jihova o ti ru azẹ riẹ jọ uzou obọriẹ, keme ọ jọ emu Devidi ọsẹ mẹ rọ ọgbọdọ duwu je kpe ezae ivẹ nọ i woma vi ei je kiẹrẹe vi ei: Abna+ ọmọzae Nẹr, oletu ogbaẹmo Izrẹl,+ gbe Amesa+ ọmọzae Jita, oletu ogbaẹmo Juda.+ 33 Azẹ rai ọ te jọ uzou Joab gbe uzou emọ* riẹ bẹdẹ bẹdẹ,+ rekọ ajọ Devidi, emọ* riẹ, uwou riẹ, gbe agbara-uvie riẹ a wo udhedhẹ no obọ Jihova ze bẹdẹ bẹdẹ.” 34 Kẹsena Benaya ọmọzae Jehoyada ọ tẹ nya, o te duwu Joab fihọ otọ, o te kpei no, a te ki ei fihọ uwou riẹ evaọ udhude na. 35 Kẹsena ovie na o te fi Benaya+ ọmọzae Jehoyada họ oletu ogbaẹmo na evaọ ẹta Joab, ovie na o te fi Zedọk+ ozerẹ na họ ẹta Abayata.

36 Ovie na o te se Shimia,+ ọ tẹ ta kẹe nọ: “Bọ uwou fihọ Jerusalẹm kẹ omara re whọ rria etẹe; who re no etẹe kpohọ oria ofa ha. 37 Ẹdẹ nọ who no ẹwho na jẹ fa Ukiekpotọ Kidrọn na vrẹ,+ riẹ nọ whọ te seba ewhu hu. Yọ uzou obọra azẹ ra ọ te jọ.” 38 Shimia ọ tẹ ta kẹ ovie na nọ: “Ẹme nọ whọ ta na o woma. Epanọ olori mẹ ovie na ọ ta na, ere odibo ra o ti ru dẹẹ.” Fikiere Shimia ọ tẹ rria Jerusalẹm edẹ buobu.

39 Rekọ nọ ikpe esa e vrẹ no, erigbo ivẹ Shimia e tẹ dhẹ bru Ekish+ ọmọzae Meaka ovie Gat. Nọ a vuẹ Shimia nọ: “Rri! Erigbo ra e rrọ obọ Gat,” 40 Shimia ọ tẹ nwane ruọ ehru eketekete riẹ, ọ tẹ nyae ruẹ Ekish evaọ obọ Gat re ọ gwọlọ erigbo riẹ. Nọ Shimia avọ erigbo riẹ a zihe no obọ Gat ze, 41 a tẹ vuẹ Solomọn nọ: “Shimia o no Jerusalẹm kpobọ Gat, yọ o zihe ze no.” 42 Fikiere ovie na o te se Shimia, ọ tẹ ta kẹe nọ: “Kọ me gbe ru owhẹ rọ odẹ Jihova duwu iyei jẹ vẹvẹ owhẹ unu nọ: ‘Ẹdẹ nọ who no ẹwho na kpohọ oria ofa, whọ te seba ewhu hu’? Kọ ogbẹrọnọ whẹ whọ ta kẹ omẹ nọ: ‘Ẹme nọ whọ be ta na o woma; me ti ru epanọ whọ ta na’?+ 43 Kọ fikieme who gbe ru lele iyei nọ whọ rọ odẹ Jihova duwu na gbe uzi nọ me jie kẹ owhẹ na ha?” 44 Ovie na ọ tẹ ta kẹ Shimia nọ: “Whọ jọ udu ra riẹ oware uyoma kpobi nọ who ru Devidi ọsẹ mẹ,+ yọ Jihova o ti zihe eyoma yena ziọ uzou obọra.+ 45 Rekọ oghale u ti te Solomọn ovie na,+ yọ agbara-uvie Devidi u ti dikihẹ bẹdẹ bẹdẹ evaọ aro Jihova.” 46 Fikiere ovie na o te vi Benaya ọmọzae Jehoyada, ọ tẹ nyai duwu iei fihọ otọ, o te whu.+

Ere uvie na u ro dikihẹ gaga evaọ obọ Solomọn.+

3 Solomọn o te zihe ruọ ọgọ Fẹro ovie Ijipti. Ọ rehọ ọmọtẹ Fẹro,+ ọ tẹ rehọ iẹe ze Okpẹwho Devidi+ bẹsenọ ọ rọ bọ uwou obọriẹ,+ uwou Jihova,+ gbe ugbẹhẹ nọ o wariẹ Jerusalẹm họ re no.+ 2 Rekọ ahwo na a gbe je dhe idhe evaọ eria ikpehru na,+ keme rite oke yena yọ a re bọ uwou kẹ odẹ Jihova ha.+ 3 Solomọn o je dhesẹ nọ o you Jihova ẹkwoma izi nọ Devidi ọsẹ riẹ o jie kẹe nọ o je koko, ajokpaọ idhe nọ o je dhe gbe iwiri idhe nọ o je ru kuye evaọ eria ikpehru na.+

4 Ovie na ọ tẹ nya kpobọ Gibiọn re ọ jọ obei dhe idhe, keme etẹe oria ukpehru nọ o mae viodẹ* o jọ.+ Solomọn o dhe idhe emahọ odu ọvo (1,000) evaọ agbada-idhe yena.+ 5 Jihova ọ tẹ jọ Gibiọn romavia kẹ Solomọn evaọ ewezẹ evaọ aso, Ọghẹnẹ ọ tẹ ta nọ: “Yare oware nọ whọ gwọlọ nọ mẹ kẹ owhẹ.”+ 6 Solomọn ọ tẹ ta nọ: “Who dhesẹ uyoyou ulogbo nọ o rẹ hiẹ hẹ kẹ odibo ra Devidi ọsẹ mẹ nọ ọ jẹ rọ ọtẹruo, ẹrẹreokie, gbe udu ofuafo nya evaọ aro ra. Who gbe bi dhesẹ uyoyou ulogbo nọ o rẹ hiẹ hẹ kẹe rite ẹdẹ inẹnẹ na, nọ whọ rọ kẹe ọmọzae nọ ọ keria agbara-uvie riẹ.+ 7 Yọ obọnana, Jihova Ọghẹnẹ mẹ, whọ rehọ odibo ra mu ovie no evaọ ẹta Devidi ọsẹ mẹ, dede nọ mẹ yọ uzoge gheghe,* yọ mẹ re riẹ oware ovo ho.*+ 8 Odibo ra ọ rrọ usu ahwo ra nọ whọ salọ,+ ahwo nọ a bu thesiwa nọ a rẹ sae riẹ unu rai hi hayo kele mu hu. 9 Fikiere kẹ odibo ra udu ẹmeoyo nọ o re ro bruoziẹ ahwo ra,+ nọ ọ rẹ rọ riẹ oware uwoma gbe uyoma,+ keme ono ọ rẹ sai bruoziẹ ahwo ra nana nọ a rrọ buobu* na?”

10 Oware nana nọ Solomọn ọ yare na o were Jihova.+ 11 Ọghẹnẹ ọ tẹ ta kẹe nọ: “Fikinọ whọ yare oware nana, yọ whọ yare uzuazọ uthethei* hayo efe hayo uwhu* ewegrẹ ra ha na, rekọ whọ tẹ yare otoriẹ nọ who re ro guẹdhọ na,+ 12 me ti ru oware nọ whọ yare na.+ Mẹ te kẹ owhẹ udu areghẹ gbe otoriẹ,+ re wọhọ epanọ ohwo ọvo ọ re jọ wọhọ owhẹ ẹdẹvo ho na, ohwo ọvo ọ gbẹ wariẹ jọ wọhọ owhẹ vievie he.+ 13 U te no ere no, mẹ te jẹ kẹ owhẹ oware nọ whọ yare he,+ te efe te oruaro,+ re ovie ọfa ọ gbẹ jọ wọhọ owhẹ evaọ oke uzuazọ ra ha.*+ 14 Yọ otẹrọnọ whọ nya evaọ idhere mẹ nwane wọhọ epanọ Devidi ọsẹ ra ọ nya, ẹkwoma izi mẹ gbe ijaje mẹ nọ who re koko,+ mẹ te kẹ owhẹ uzuazọ uthethei* re.”+

15 Nọ Solomọn ọ rọwo ze, ọ tẹ te riẹ nọ kpakọ ewezẹ ọ jọ. Kẹsena o te kpobọ Jerusalẹm, o te dikihẹ aro etehe ọvọ Jihova, o te dhe idhe emahọ gbe idhe ọriẹyeri,+ o te je se ehaa kẹ idibo riẹ kpobi.

16 Evaọ oke yena, igberẹ ivẹ jọ e tẹ nyabru ovie na ze, a te dikihẹ aro riẹ. 17 Aye ọsosuọ ọ tẹ ta nọ: “Ivie olori mẹ, mẹ avọ aye nana ma be rria uwou ovona, nọ aye na ọ rrọ uwou na me te yẹ ọmọ. 18 Evaọ ẹdẹ avọ esa nọ me yẹ no, aye nana o te yẹ re. Mai imava na ọvo ma jọ kugbe; omọfa ọ jọ uwou na kugbe omai hi. 19 Ọmọzae aye nana o te whu evaọ aso fikinọ ọ thuẹ fihọ ehru riẹ. 20 Fikiere ọ tẹ kpama evaọ udevie aso, ọ tẹ wọ ọmọzae mẹ no abotọ mẹ yọ odibo ra ọ be wezẹ, ọ tẹ wọe fihọ igbama riẹ, ọ tẹ wọ ọmọzae owhuowhu riẹ na fihọ igbama mẹ. 21 Nọ mẹ kpama evaọ irioke re mẹ kẹ ọmọzae mẹ evie, mẹ tẹ ruẹ nọ o whu no. Mẹ tẹ nabe romatotọ rri rie evaọ ohiohiẹ, mẹ tẹ ruẹ nọ ọmọzae mẹ nọ me yẹ na ọye he.” 22 Rekọ aye ọdekọ na ọ tẹ ta nọ: “Ijo, ọmọzae mẹ ọ rrọ uzuazọ na, ọmọzae ra o whu no na!” Rekiyọ aye ọsosuọ na ọ be ta nọ: “Ijo, ọmọzae ra o whu no na, ọmọzae mẹ ọ rrọ uzuazọ na.” Ere a je si ikẹ evaọ aro ovie na.

23 Ukuhọ riẹ ovie na ọ tẹ ta nọ: “Ọnana ọ be ta nọ, ‘Ọmọzae mẹ họ ọnọ ọ rrọ uzuazọ na, ọmọzae ra o whu no na!’ yọ ọdekọ ọ be ta nọ, ‘Ijo, ọmọzae ra o whu no na, ọmọzae mẹ ọ rrọ uzuazọ na!’” 24 Ovie na ọ tẹ ta nọ: “Wha rehọ ọgbọdọ se omẹ.” A tẹ rehọ ọgbọdọ se ovie na. 25 Ovie na ọ tẹ ta nọ: “Bru ọmọ nọ ọ rrọ uzuazọ na kpohọ abava, re whọ rehọ abọvo kẹ aye jọ, whọ vẹ rehọ abọdekọ kẹ aye ọdekọ.” 26 Ẹsiẹvo na, aye nọ o wo ọmọzae nọ ọ rrọ uzuazọ na ọ tẹ be lẹ ovie na, keme o wo ọdawẹ kẹ ọmọzae riẹ na gaga. Aye na ọ ta nọ: “Ivie, Olori mẹ! Rehọ ọmọ nọ ọ rrọ uzuazọ na kẹe! A kpei vievie he!” Rekiyọ aye ọdekọ na ọ be ta nọ: “Ọmọ na ọ te jọ ọmẹ hẹ yọ ọ te jọ ọra gbe he! Jọ a bru ei kpohọ ibro ivẹ!” 27 Fikiere ovie na ọ tẹ kpunu nọ: “Rehọ ọmọ nọ ọ rrọ uzuazọ na kẹ aye ọsosuọ na! Who kpei vievie he, keme ọye họ oni riẹ.”

28 Ahwo Izrẹl kpobi a te ti yo kpahe oziẹ nọ ovie na o bru na, a te wo adhẹẹ* kẹ ovie na gaga,+ keme a ruẹ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ riẹ areghẹ nọ o re ro bru uvioziẹ.+

4 Solomọn ovie na o je su Izrẹl soso.+ 2 Enọ e jọ ahwo ologbo esuo* riẹ họ: Azaraya ọmọzae Zedọk+ ọ jọ ozerẹ; 3 Ẹlihorẹf avọ Ahaejah emezae Shaesha e jọ ikere-obe;+ Jehoshafat+ ọmọzae Ahaelọd ọ jọ ọnọ o re kere eware fihotọ; 4 Benaya+ ọmọzae Jehoyada ọ jọ oletu ogbaẹmo na; Zedọk avọ Abayata+ a jọ izerẹ; 5 Azaraya ọmọzae Netan+ o wuzou enọ e jọ ethabọ ovie na; Zebọd ọmọzae Netan ọ jọ ozerẹ gbe ogbẹnyusu ovie na;+ 6 Ahaesha ọ jẹ rẹrote ahwo uwou na; Adonaeram+ ọmọzae Abda o wuzou ahwo nọ a fihọ rọkẹ iruo ọgbahọ.+

7 Solomọn o fi ethabọ ikpegbivẹ họ nọ e jẹ rẹrote Izrẹl soso, enọ e jẹ hae rehọ emu ze kẹ ovie na avọ ahwo uwou riẹ. Omomọvo ọ jẹ hae rehọ emu ze evaọ amara ọvo evaọ ẹgbukpe.+ 8 Edẹ rai ena: Ọmọzae Họr, ọ jẹ rẹrote ubrotọ igbehru Ifremu; 9 ọmọzae Dika, ọ jẹ rẹrote Mekaz, Shealbim,+ Bẹt-shimẹsh, gbe Ilọn-bẹt-henan; 10 ọmọzae Hisẹd, ọ jẹ rẹrote Arobọt (Sokọ avọ ẹkwotọ Hifa soso e jọ otọ riẹ); 11 ọmọzae Abinadab, ọ jẹ rẹrote ikuwhrẹrẹ Dọr soso (Tefat ọmọtẹ Solomọn ọ jọ aye riẹ); 12 Beana ọmọzae Ahaelọd, ọ jẹ rẹrote Teanak, Mẹgido,+ gbe Bẹt-shian+ soso, onọ o kẹle Zeratan evaọ obotọ Jezrẹl, no Bẹt-shian rite Ebẹl-mẹhola je rite obọ ẹkwotọ Jọkmiam;+ 13 ọmọzae Gibẹ, ọ jẹ rẹrote Remọt-giliad+ (iwhre uwou-udhu Jeya+ ọmọzae Manasẹ nọ e rrọ Giliad+ e jọ otọ riẹ; o te je wo ẹkwotọ Agọb+ nọ o rrọ Beshan:+ ikpewho ilogbo udhosa nọ i wo igbẹhẹ gbe ekpọ ekọpa nọ a rẹ rọ kare inuethẹ rai); 14 Ahinadab ọmọzae Idọ, ọ jẹ rẹrote Mehaneyẹm;+ 15 Ahimehaz, ọ jẹ rẹrote Naftalae (ọ rehọ Basemat, ọmọtẹ Solomọn ọfa re ọ jọ aye riẹ); 16 Beana ọmọzae Hushae, ọ jẹ rẹrote Asha gbe Bielọt; 17 Jehoshafat ọmọzae Parua, ọ jẹ rẹrote Isaka; 18 Shimia+ ọmọzae Ila, ọ jẹ rẹrote Bẹnjamin;+ 19 Gibẹ ọmọzae Yurae, ọ jẹ rẹrote ẹkwotọ Giliad,+ ẹkwotọ Saehọn+ ovie ahwo Amọ gbe ẹkwotọ Ọg+ ovie Beshan. Ethabọ ọvo jọ ọ jariẹ re nọ o wuzou ethabọ enana kpobi nọ e jọ ẹkwotọ na.

20 Ahwo Juda avọ Izrẹl a jọ buobu gbidi gbidi wọhọ uwẹkpẹ nọ o rrọ akotọ abade;+ a jẹ re jẹ da jẹ ghọghọ.+

21 Solomọn o je su ekwotọ-ivie kpobi nọ e jọ no umuo Ethẹ*+ na vrẹ rite obọ ẹkwotọ ahwo Filistia je rite obọ uwhru Ijipti. A jẹ hwa azọhọ kẹ Solomọn evaọ edẹ uzuazọ riẹ kpobi, yọ a jẹ gbodibo kẹe re.+

22 Evaọ uwou Solomọn, kẹdẹ kẹdẹ a jẹ hae rehọ owawọ kọr* ọgba orọ emamọ eflawa iwuwuru gbe owawọ kọr udhosa orọ eflawa ro there emu, 23 yọ a jẹ hai kpe iruẹ ikpe nọ a jọ uwou ko fihọ poriẹ poriẹ, iruẹ udhe nọ e rẹ jọ obọ ẹwọ re ẹbe, gbe igodẹ udhusoi (100), jegbe oghoghẹrẹ igbosu, erua, gbe evra epoporiẹ nọ a kele unu rai hi. 24 Ọ jẹ kpọ eware kpobi nọ e jọ abọ obonẹ Ethẹ*+ na, no Tifsa rite Gaza,+ gbe ivie kpobi nọ e jọ abọ obonẹ Ethẹ na; o wo udhedhẹ evaọ ẹkwotọ kpobi nọ ọ wariẹ e riẹ họ.+ 25 Evaọ etoke esuo Solomọn kpobi, ahwo Juda gbe Izrẹl a wo omofọwẹ, ohwo kpobi ọ jẹ keria ọvuọ otọ ure evaene gbe otọ ure ifigi riẹ, no Dan rite Biẹ-shiba.

26 Solomọn o wo ibriwou-erao idu ene (4,000)* rọkẹ enyenya nọ i re si ekẹkẹ riẹ gbe enyenya* idu ikpegbivẹ (12,000).+

27 Ahwo nana nọ a jọ ethabọ na a jẹ hae rehọ emu se Solomọn ovie na gbe ahwo kpobi nọ a jẹ re emu evaọ emẹjẹ Solomọn ovie na. Omomọvo rai ọ jẹ hae rehọ emu ze evaọ amara nọ u te rie, yọ ọ rẹ ruẹ nọ oware ovo o kare uwou ovie na ha.+ 28 U te no ere no, a jẹ hae rehọ ebali gbe ẹbe ọyaya kpohọ oria kpobi nọ a jọ gwọlọ ae, nọ a rẹ kẹ enyenya na gbe enyenya nọ a gba kugbe, wọhọ epanọ a vuẹ omomọvo rai nọ ọ rehọ ze.

29 Ọghẹnẹ ọ kẹ Solomọn areghẹ gbe orimuo nọ u wo umuo ho gbe udu nọ ọ rẹ rọ riẹ otọ eware buobu* wọhọ uwẹkpẹ nọ o rrọ akotọ abade.+ 30 Areghẹ Solomọn u vi areghẹ ahwo kpobi nọ a jọ obọ Ovatha-Ọre na, u te je vi ereghẹ Ijipti kpobi.+ 31 O wo areghẹ vi ọzae ọfa kpobi, o wo areghẹ vi Itan+ ohwo uyẹ Ẹzra na gbe Himan,+ Kalkọl,+ gbe Dada, emezae Mehọl; odẹ riẹ u te do ruọ erẹwho kpobi nọ e wariẹ e riẹ họ.+ 32 O kere* ehare*+ nọ i bu te idu esa (3,000), yọ ile riẹ+ i bu te odu ọvo gbe isoi (1,005). 33 Ọ jẹ hae ta kpahe ire sa-sa, no sida obọ Lebanọn rite hisọp+ nọ o rẹ dhẹ fihọ ugbẹhẹ; ọ jẹ hae ta kpahe erao,+ evra,*+ eware nọ i re si,* gbe iyei.+ 34 Ahwo a je no erẹwho na kpobi ze te gaviezọ kẹ eme areghẹ Solomọn, te ivie nọ i je no otọakpọ na soso ze nọ i yo kpahe areghẹ riẹ.+

5 Nọ Haeram ovie Taya+ o yo nọ a wholo Solomọn no re ọ jọ ovie evaọ ẹta ọsẹ riẹ, o te vi idibo riẹ bru Solomọn, keme Haeram ọ jọ ogbẹnyusu Devidi.*+ 2 Solomọn omariẹ o te je vi uwou se Haeram nọ:+ 3 “Whọ riẹ vevẹ nọ Devidi ọsẹ mẹ ọ sae bọ uwou kẹ odẹ Jihova Ọghẹnẹ riẹ hẹ fiki ahwo nọ a je fi ei ẹmo evaọ ofẹ kpobi, bẹsenọ Jihova o ro fi ewegrẹ riẹ họ otọ evawọ riẹ.+ 4 Rekọ enẹna, Jihova Ọghẹnẹ mẹ o ru omẹ wo omofọwẹ no evaọ ofẹ kpobi.+ Ohwo ọvo ọ be wọso omẹ hẹ, yọ oware uyoma ovo o be via ha.+ 5 Fikiere mẹ gwọlọ nọ mẹ rẹ bọ uwou kẹ odẹ Jihova Ọghẹnẹ mẹ, nwane wọhọ epanọ Jihova ọ ya eyaa kẹ Devidi ọsẹ mẹ, inọ: ‘Ọmọzae ra nọ mẹ te rọ keria agbara-uvie ra evaọ ẹta ra, ọye họ ọnọ ọ te bọ uwou kẹ odẹ mẹ.’+ 6 Fikiere ta kẹ ahwo ra re a bru ire sida obọ Lebanọn+ kẹ omẹ. Idibo mẹ i ti kuomagbe idibo ra ru iruo na, yọ unuigho nọ whọ fodẹ mẹ te hwa kẹ idibo ra, keme whọ riẹ nọ mai ọvuọvo ma riẹ epanọ a re bru ire wọhọ ahwo Saedọn ho.”+

7 Nọ Haeram o yo eme Solomọn, eva e tẹ were iẹe gaga, ọ tẹ ta nọ: “Jọ ujiro u te Jihova nẹnẹ na, keme ọ kẹ Devidi ọmọzae nọ o wo areghẹ re o su ahwo nana nọ a rrọ buobu* na!”+ 8 Fikiere Haeram o te vi uwou se Solomọn nọ: “Me yo uwou nọ whọ vuẹ se omẹ. Me ti ru oware kpobi nọ whọ gwọlọ, mẹ te rehọ ite-ire sida gbe junipa kẹ owhẹ.+ 9 Idibo mẹ e te rehọ ai no obọ Lebanọn kpobọ abade na, mẹ vẹ te gba ite-ire na kugbe re a jọ abade na voro ai kpohọ oria nọ whọ te fodẹ kẹ omẹ. Mẹ te fariẹ ae evaọ etẹe, whọ vẹ jọ etẹe wọ ae vrẹ. Oware nọ who ti ru kẹ omẹ họ, whọ te hae kẹ omẹ emu nọ mẹ yare rọkẹ ahwo uwou mẹ.”+

10 Fikiere Haeram ọ tẹ rehọ ite-ire sida gbe junipa kpobi nọ Solomọn ọ gwọlọ ro sei. 11 Solomọn o te vi emu se ahwo uwou Haeram, o vi owawọ kọr* idu udhe (20,000) orọ iwhiti gbe owawọ kọr udhe orọ emamọ ewhri olivi.* Eware nana Solomọn ọ jẹ hai vi se Haeram kukpe kukpe.+ 12 Jihova ọ tẹ kẹ Solomọn areghẹ nwane wọhọ epanọ Ọ ya eyaa kẹe.+ Yọ udhedhẹ o jọ udevie Haeram avọ Solomọn, aimava a te ru ọtamuo.*

13 Solomọn ovie na ọ tẹ jọ Izrẹl soso koko ahwo họ rọkẹ iruo ọgbahọ; ezae idu ọgba (30,000) a je ro ru iruo na.+ 14 Kamara kamara ọ jẹ hai vi utu ahwo nọ a bu te idu ikpe (10,000) kpobọ Lebanọn ro nwene ahwo nọ a rrọ obei. Amara ọvo a rẹ jọ obọ Lebanọn, a vẹ jọ obọ uwou rai emerae ivẹ; Adonaeram+ họ ọnọ o wuzou ahwo nọ a fihọ rọkẹ iruo ọgbahọ na. 15 Solomọn o wo iruiruo gheghe* idu udhosa-gbikpe (70,000) gbe ahwo idu udhone (80,000) nọ i re bru itho+ evaọ igbehru,+ 16 Solomọn o te je wo ethabọ isu+ nọ i bu te idu esa gbe egba esa (3,300) enọ e jẹ rẹrote iruiruo na. 17 A te bru itho ilogbo, itho eghaghae,+ wọhọ epanọ ovie na o jie uzi, re a rehọ itho nọ a bru wọ otọhotọ+ uwou na họ.+ 18 Ere ebebabọ Solomọn avọ ebebabọ Haeram gbe ahwo Gibal+ a ro bru itho na, a tẹ jẹ ruẹrẹ ite-ire na gbe itho na họ re a bọ uwou na.

6 Evaọ ukpe avọ egba ene gbe udhone (480) nọ ahwo Izrẹl* a no ẹkwotọ Ijipti+ ze no, evaọ ukpe avọ ene nọ Solomọn o ro zihe ruọ ovie Izrẹl no, evaọ amara Ziv*+ (koyehọ amara avọ ivẹ), Solomọn o te mu uwou Jihova* họ ẹbọ.+ 2 Uwou nọ Solomọn ovie na ọ bọ kẹ Jihova u theri te ikiubiti* udhosa, o kẹre te ikiubiti udhe, yọ u kpehru te ikiubiti ọgba.+ 3 Ọmọgwa+ nọ ọ jọ aro etẹmpol na* u theri* te ikiubiti udhe, avọ okẹkẹe uwou na ẹrẹrẹe. U te ikiubiti ikpe nọ a tẹ mae no aro uwou na ze.

4 Inwido nọ i wo ifremu ehwahwa*+ o fihọ uwou na. 5 U te no ere no, ọ ma uwou jọ yao ugbẹhẹ uwou na; o wariẹ igbẹhẹ uwou na họ, koyehọ igbẹhẹ etẹmpol na* gbe ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na,+ ọ tẹ jẹ ma ibriwou akotọ fihọ iẹe wariẹ họ.+ 6 Edhe obotọ ibriwou akotọ na o kẹre te ikiubiti isoi, edhe udevie o kẹre te ikiubiti ezeza, yọ edhe avọ esa o kẹre te ikiubiti ihrẹ, keme ọ ma igbẹhẹ na evaọ oghẹrẹ nọ u ro wo eria jọ wariẹ họ nọ a rẹ rọ ire kpahe, fikiere a tehe uvumọ oware fihọ igbẹhẹ na ha.+

7 Itho nọ a bru ruẹrẹhọ no a rọ bọ uwou na,+ fikiere okenọ a jẹ bọ uwou na a yo uvumọ edo ehama hayo ewhe hayo okwakwa ayọno ho. 8 Oria nọ a rẹ rọ ruọ edhe obotọ ibriwou akotọ na o jọ obọze ovatha-ọre uwou na,+ yọ u wo istẹpo ọwhawhaliẹ nọ o nya kpohọ edhe udevie na, je no edhe udevie na kpohọ edhe avọ esa na. 9 Ọ tẹ ruabọhọ ebabọ uwou na, ọ tẹ bọe re+ jẹ rehọ ire sida gbe ekpala sida ruru uwou na.+ 10 Ọ bọ ibriwou akotọ na wariẹ uwou na họ,+ ọvuọvo rai o kpehru te ikiubiti isoi, yọ ire sida a rọ zuẹ ae kugbe uwou na.

11 Evaọ oke nana, ẹme Jihova o te bru Solomọn ze, inọ: 12 “Kpahe uwou nana nọ whọ be bọ na, otẹrọnọ whọ tẹ nya evaọ izi mẹ je ru lele iziẹibro mẹ je koko ijaje mẹ kpobi ẹkwoma eva rai nọ whọ rẹ jọ nya,+ me ti ru eyaa nọ mẹ ya kẹ Devidi ọsẹ ra gba kẹ owhẹ,+ 13 mẹ te rria udevie ahwo Izrẹl,+ yọ me ti gbabọkẹ ahwo mẹ Izrẹl he.”+

14 Solomọn ọ tẹ ruabọhọ ebabọ uwou na re ọ bọe re. 15 Ewẹ-ekpala sida ọ rọ bọ igbẹhẹ obeva uwou na. Ọ rehọ ire ruru igbẹhẹ obeva na, no otọ uwou na rite ire isilini na, ọ tẹ rehọ ewẹ-ekpala junipa hwa otọ uwou na soso.+ 16 Ọ jọ obọ oka uwou na ma oria nọ u te ikiubiti udhe, ọ tẹ rehọ ewẹ-ekpala sida bọe no otọ rite obọ ire uwou na, ọ tẹ bọ ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na fihọ eva riẹ,*+ koyehọ Ọrẹri Erẹri na.+ 17 Yọ etẹmpol na,*+ koyehọ abọ uwou na nọ o rrọ aro riẹ, u te ikiubiti udhuvẹ. 18 A kare iwoho imikoko+ gbe idodo nọ e whẹhọ+ fihọ ire sida nọ a ro ru obeva uwou na. Ire sida a ro ru oma riẹ soso, a rẹ ruẹ uvumọ utho nọ a rọ ma ugbẹhẹ na ha.

19 Ọ tẹ ruẹrẹ ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva evaọ obeva uwou na+ họ re o fi etehe ọvọ Jihova na họ etẹe.+ 20 Ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na u theri te ikiubiti udhe, o kẹre te ikiubiti udhe, u kpehru te ikiubiti udhe;+ yọ ọ rehọ emamọ igoru tamu* oma riẹ soso; ọ tẹ tehe ire sida fihọ oma agbada-idhe na+ soso. 21 Solomọn ọ tẹ rehọ emamọ igoru tamu* obeva uwou na soso,+ yọ ọ rriẹ egbregba igoru fihọ aro ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na,+ onọ a rehọ igoru tamu* eva riẹ soso na. 22 Ọ rehọ igoru tamu* uwou na soso bẹsenọ uwou na kpobi u ro re; ọ tẹ jẹ rehọ igoru tamu* oma agbada-idhe na soso+ nọ o kẹle ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na.

23 Ọ rehọ ure epaene* ru chẹrub ivẹ+ fihọ ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na, ọvuọvo rai o kpehru te ikiubiti ikpe.+ 24 Ubekpe ọvo chẹrub na u theri te ikiubiti isoi, yọ ubekpe ọdekọ u theri te ikiubiti isoi. No ẹroro ubekpe jọ rite ẹroro ubekpe ọdekọ u te ikiubiti ikpe. 25 Ibekpe chẹrub avọ ivẹ na i theri te ikiubiti ikpe re. Oghẹrẹ ovona chẹrub ivẹ na e rro te, yọ oghẹrẹ ovona a ru rai. 26 Chẹrub jọ o kpehru te ikiubiti ikpe, yọ ere ọvona chẹrub ọdekọ o kpehru te re. 27 O te fi chẹrub ivẹ+ na họ obọ ubrukpẹ obeva na.* Ibekpe chẹrub na e gha fihọ, u te ru nọ ubekpe chẹrub jọ u ro te ugbẹhẹ jọ, ubekpe chẹrub ọdekọ u te te ugbẹhẹ odekọ, yọ ibekpe avọ ivẹ rai e rriẹ kpobọ udevie uwou na, u te ru nọ ibekpe na i ro te ohwohwo. 28 Yọ ọ rehọ igoru tamu* oma chẹrub ivẹ na soso.

29 Ọ tẹ jẹ kare iwoho chẹrub,+ iriẹ,+ gbe idodo nọ e whẹhọ+ fihọ igbẹhẹ uwou na soso wariẹ họ, te ibriwou obeva te erọ otafe.* 30 Ọ rehọ igoru tamu* otọ ibriwou obeva gbe erọ otafe uwou na soso. 31 Ọ rehọ ure epaene ru ethẹ, o te je ru ipila akotọ, gbe inuethẹ fihọ oria nọ a rẹ rọ ruọ ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na, wọhọ abọ avọ isoi.* 32 Ure epaene a ro ku ethẹ ivẹ na, yọ ọ kare chẹrub, iriẹ, gbe idodo nọ e whẹhọ fihọ ai, ọ rehọ igoru tamu* oma rai soso; yọ ọ tehe igoru na mu oma chẹrub na gbe iriẹ na. 33 Ere ọvona ọ rehọ ure epaene ru inuethẹ oria nọ a rẹ rọ ruọ etẹmpol na,* onọ o rrọ abọ avọ ene.* 34 Ọ rehọ ure junipa ku ethẹ ivẹ. Unuẹthẹ jọ u wo ethẹ ivẹ nọ a rẹ jọ udevie rovie, unuẹthẹ odekọ u te je wo ethẹ ivẹ nọ a rẹ jọ udevie rovie.+ 35 Ọ kare chẹrub, iriẹ, gbe idodo nọ e whẹhọ, ọ tẹ rehọ igoru tamu* oma eware nọ ọ kare na soso.

36 Itho esa nọ a bru a wọ fihọ ehru ohwohwo rọ ma ugbẹhẹ ighẹ obeva+ na, a tẹ rọ ire sida hwa ehru riẹ.+

37 Evaọ ukpe avọ ene Solomọn, evaọ amara Ziv* a rọ wọ otọhotọ uwou Jihova họ;+ 38 evaọ ukpe avọ ikpegbọvo, evaọ amara Bul* (koyehọ, amara avọ eree), a tẹ bọ uwou na soso re wọhọ epanọ a ma omaa riẹ.+ Fikiere ikpe ihrẹ ọ rọ bọ uwou na.

7 Solomọn ọ tẹ bọ uwou* obọriẹ.+ Ikpe ikpegbesa ọ rọ bọ uwou riẹ na soso re.+

2 Ọ tẹ bọ uwou nọ a se Uwou Owhawho Lebanọn+ fihọ ehru ipila ire sida nọ e rrọ ihie ene, onọ u theri te ikiubiti* udhusoi (100), o kẹre te ikiubiti udhuvẹ-gbikpe, u kpehru te ikiubiti ọgba; yọ ire sida+ e rrọ ehru ipila na. 3 A rehọ ewẹ-ekpala sida hwa ehru ire nọ a ro where nọ e rrọ ehru ipila na; i bu te udhuvẹ-gbisoi, yọ ikpegbisoi e rrọ uhie ovuovo. 4 Inwido nọ i wo ifremu nọ e jọ idhe esa e jariẹ, unwido ovuovo o rẹriẹ ovao ku unwido ofa evaọ ehru ohwohwo. 5 Inu nọ a rẹ rọ ruọ eva gbe inuethẹ na kpobi i wo ifremu nọ abọ ene rai e rrọ ẹrẹrẹe,* wọhọ epanọ obaro inwido nọ e rẹriẹ ovao ku ohwohwo evaọ idhe esa na e rrọ.

6 Ọ tẹ bọ Ọgwa* Ipila nọ u theri te ikiubiti udhuvẹ-gbikpe, o kẹre te ikiubiti ọgba, yọ ọmọgwa o jọ aro riẹ nọ u wo ipila buobu nọ a tehe ehru riẹ ruru.

7 Ọ tẹ jẹ bọ Ọgwa* Agbara-Uvie+ nọ ọ rẹ jọ guẹdhọ, koyehọ Ọgwa Ẹdhoguo,+ yọ a rehọ ekpala sida hwa oma uwou na no otọ uwou na rite obọ ire uwou na.

8 Uwou nọ ọ te rria evaọ ighẹ ọdekọ na+ o dina thabọ no Ọgwa na* omojọ, yọ oghẹrẹ ovona a rọ bọe. Ọ tẹ jẹ bọ uwou nọ o wọhọ Ọgwa nana kẹ ọmọtẹ Fẹro, ọnọ Solomọn ọ rehọ re ọ jọ aye riẹ.+

9 Itho eghaghae+ nọ a bru ẹrẹrẹe a rọ bọ iwou nana kpobi, esọ nọ a re ro bru itho a ro bru te emu te aro rai fihọ riẹriẹriẹ, no otọhotọ uwou na rite obọ ehru uwou na, gbe otafe iwou na rite obọ ighẹ ologbo na.+ 10 Itho eghaghae nọ e rrọ ruaro gaga a rọ wọ otọhotọ na họ; itho jọ i te ikiubiti ikpe, itho efa ikiubiti eree. 11 Yọ itho eghaghae nọ a bru ẹrẹrẹe a wọ fihọ ehru rai, gbe ire sida. 12 Itho esa nọ a bru a wọ fihọ ehru ohwohwo rọ ma ugbẹhẹ wariẹ ighẹ ologbo na họ avọ ire sida nọ a rọ hwa ehru riẹ, wọhọ epanọ a ru ighẹ obeva+ ọrọ uwou Jihova na gbe ọmọgwa uwou na.+

13 Solomọn ovie na ọ tẹ vuẹ se Haeram+ nọ ọ nyaze, ọ tẹ rehọ iẹe no obọ Taya ze. 14 Haeram yọ ọmọzae aye-uku nọ o no orua Naftalae ze, ọsẹ riẹ yọ ohwo Taya nọ ọ jọ odhogu-ekọpa;+ o wo onaa iruo gaga, o te je wo otoriẹ+ gbe eriariẹ nọ a rẹ rọ rehọ ekọpa* ru oghẹrẹ oware kpobi. Ọ tẹ nyabru Solomọn ze, o te ru iruo kpobi nọ Solomọn ovie na ọ kẹ riẹ.

15 O ru ipila ekọpa ivẹ;+ upila ovuovo u kpehru te ikiubiti ikpegberee, yọ ufi nọ u theri te ikiubiti ikpegbivẹ a sae rọ nya ipila ivẹ na ọvuọvo wariẹ họ.*+ 16 Ọ tẹ rehọ ekọpa ru izou ivẹ nọ o ti fihọ ehru ipila na. Uzou jọ u kpehru te ikiubiti isoi, uzou odekọ u kpehru te ikiubiti isoi. 17 Uzou nọ o rrọ ehru upila ovuovo o jọ oma riẹ wo oware nọ o wọhọ ẹriri* nọ a rehọ egbregba esese zuo;+ uzou jọ u wo ihrẹ, uzou odekọ u wo ihrẹ. 18 O te ru pọmegranet fihọ ihie ivẹ wariẹ oware nọ o wọhọ ẹriri na họ re i ruru izou ipila na; epọvo na o ru fihọ izou ivẹ na. 19 O ru izou ipila nọ e rrọ aro ọmọgwa na wọhọ idodo, yọ i kpehru te ikiubiti ene. 20 Izou na e jọ ehru ipila ivẹ na, evaọ ehru oria ugheghelie na, avọ oware nọ o wọhọ ẹriri na nọ o wariẹ e riẹ họ; yọ pọmegranet egba ivẹ (200) e jọ ihie wariẹ uzou ovuovo họ.+

21 Ọ tẹ rehọ ipila ivẹ nọ e jọ aro ọmọgwa etẹmpol* na vi.+ Nọ ọ rehọ ipila obọze* na vi o te sei Jekin,* kẹsena ọ tẹ rehọ ipila ẹkpẹlobọ* na vi, o te sei Boaz.*+ 22 O ru ehru ipila ivẹ na wọhọ idodo. Ere a ro ku iruo ipila na họ.

23 Kẹsena ọ tẹ ghra ekọpa ro ru Abade* na.+ O jọ gheghelie, unu riẹ o kẹre te ikiubiti ikpe, u kpehru te ikiubiti isoi, yọ ufi nọ u theri te ikiubiti ọgba oye o sae nyae wariẹ.+ 24 Eware erru nọ a ru wọhọ imikoko+ e jọ obotọ igbenu riẹ wariẹ họ, imikoko ikpe e jọ oria nọ u theri te ikiubiti ovo, ere e jọ wariẹ oma Abade na soso họ evaọ ihie ivẹ nọ a ru kugbe wọhọ oware ovo. 25 Abade na ọ jọ ehru iruẹ ikpegbivẹ,+ esa i rri ofẹ ẹkpẹlobọ ovatha-ọre, esa i rri ofẹ ukiediwo-ọre, esa i rri ofẹ obọze ovatha-ọre, esa i te rri ofẹ ovatha-ọre; Abade na ọ jọ ehru rai, yọ obemu rai kpobi o rri obọ udevie Abade na. 26 Okpa riẹ u te okẹkẹe iziabọ ene;* a ru igbenu riẹ wọhọ igbenu egho, wọhọ ododo nọ o rovie fihọ. Ebate* ame idu ivẹ (2,000) e rẹ vọe.

27 Kẹsena ọ tẹ rehọ ekọpa ru ighelie-eware ikpe.*+ Ughelie-eware ovuovo u theri te ikiubiti ene, o kẹre te ikiubiti ene, u kpehru te ikiubiti esa. 28 Enẹ a ku ighelie-eware na: Ewẹ-idhe e jọ tofẹ tofẹ rai wariẹ họ, yọ ewẹ-idhe na e jọ udevie ekpọ nọ a ro where na. 29 A ru iwoho ikpohrokpo,+ iruẹ, gbe chẹrub+ fihọ udevie ekpọ nọ a ro where na evaọ ewẹ-idhe akotọ na, yọ iwoho evona a ru fihọ oma ekpọ nọ a ro where na re. Eware jọ nọ a ru whaliẹ whaliẹ e jọ te obehru te obotọ ikpohrokpo avọ iruẹ na. 30 Ughelie-eware ovuovo u wo etẹ ekọpa ene gbe ekpọ ekọpa, yọ ibienẹ ene ughelie-eware na oye u kru rai. Otọ odhe na ekpọ nọ i kru rai na e jọ, yọ a rehọ eware nọ a ru whaliẹ whaliẹ whẹ erru họ ovuovo. 31 Unu odhe na o jọ eva etu-uzou na, u mi unu kpehru te ikiubiti ovo; unu riẹ o jọ gheghelie, no otọ odhe na rite etu-uzou na u kpehru te ikiubiti ọvo gbe ubro, yọ a ru eware onaa fihọ unu riẹ. Ewẹ-idhe nọ e jọ akotọ rai i wo ibienẹ ene ẹrẹrẹe, e jọ gheghelie he. 32 Etẹ ene na e jọ otọ ewẹ-idhe akotọ na, yọ a whẹ ekpọ nọ i kru etẹ na họ ughelie-eware na, ẹtẹ ọvuọvo o kpehru te ikiubiti ọvo gbe ubro. 33 A ru etẹ na wọhọ etẹ akẹkẹ. Ekọpa a ghra ro ru ekpọ nọ i kru rai, irimu rai, ibige rai gbe ehọbo rai. 34 Ughelie-eware ovuovo u wo ekpọ ene nọ e jọ ibienẹ ene na; a ru ekpọ na wọhọ abọjọ* ughelie-eware na. 35 Ẹwẹ-odhe jọ ọ nya ehru ughelie-eware na wariẹ họ nọ u kpehru te ubro ikiubiti, yọ a ru ibregbẹ ifremu riẹ gbe ewẹ-idhe akotọ riẹ kugbei.* 36 O ru iwoho chẹrub, ikpohrokpo, gbe iriẹ fihọ oma ibregbẹ ifremu riẹ gbe ewẹ-idhe akotọ riẹ evaọ oria kpobi nọ uvẹ o rrọ evaọ ovuovo, avọ eware nọ e rrọ whaliẹ whaliẹ nọ o ru wariẹ ae họ.+ 37 Enẹ o ro ru ighelie-eware ikpe na;+ epọvo na o ru rai kpobi,+ aikpobi ẹrẹrẹe gbe oghẹrẹ ovona.

38 O ru idhe ekọpa ikpe;+ owawọ ebate ame udhuvẹ e rẹ vọ ọvuọvo. Odhe ọvuọvo o te ikiubiti ene.* Ighelie-eware ikpe na i wo ọvuọ odhe riẹ. 39 Kẹsena o te fi ighelie-eware isoi họ ofẹ obọze uwou na, o te fi isoi họ ẹkpẹlobọ uwou na, o te fi Abade na họ ofẹ obọze uwou na, evaọ ofẹ obọze ovatha-ọre.+

40 Haeram+ o te je ru idhe, eshọvẹle,+ gbe imidhe ikokodo.+

Ere Haeram o ro ku iruo kpobi nọ o ru kẹ Solomọn ovie na họ evaọ uwou Jihova.+ Eware nọ o ru ena: 41 ipila ivẹ+ gbe izou nọ e wọhọ omodhe okokodo nọ o ru fihọ ehru ipila ivẹ na; eware ivẹ nọ e wọhọ ẹriri+ nọ o ru re a ro ruru izou ivẹ nọ e wọhọ omodhe okokodo nọ e jọ ehru ipila na; 42 pọmegranet+ egba ene (400) nọ o fihọ eware ivẹ nọ e wọhọ ẹriri na, o ru pọmegranet na fihọ ihie ivẹ wariẹ eware nọ e wọhọ ẹriri na ọvuọvo họ, re i ruru izou ivẹ nọ e wọhọ omodhe okokodo nọ e jọ ehru ipila ivẹ na; 43 ighelie-eware ikpe na+ gbe idhe ikpe+ nọ o ru fihọ ehru ighelie-eware na; 44 Abade na+ gbe iruẹ ikpegbivẹ nọ e rrọ otọ Abade na; 45 ibokiti na, eshọvẹle na, imidhe ikokodo na, gbe ekwakwa na kpobi, enọ Haeram ọ rehọ ekọpa enwranwra ru kẹ Solomọn ovie na rọkẹ uwou Jihova. 46 Eware nọ a rọ ọviẹ ru eye ovie na ọ jọ eva rai ma eware nana evaọ ubrotọ Jọdan nọ o rrọ udevie Sọkọt avọ Zeratan.

47 Solomọn o du wawọ ekwakwa na kpobi hi keme e jọ buobu gaga. A riẹ epanọ ekọpa na e gbẹdẹ te he.+ 48 Solomọn o te ru ekwakwa kpobi nọ e te jọ uwou Jihova na. O ru agbada-idhe igoru na;+ emẹjẹ igoru+ nọ a re fi ebrẹdi udhesẹ na họ; 49 ekpọ-edada ikpẹ+ erọ emamọ igoru, isoi e jọ obọze, isoi efa e tẹ jọ ẹkpẹlobọ evaọ aro ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na; idodo na,+ ikpẹ na, gbe eware nọ a re ro kru uwhiki na, enọ a rehọ igoru ru;+ 50 idhe na, ifurie-erae* na,+ imidhe ikokodo na, igho na,+ imidhe erae na,+ nọ a rehọ emamọ igoru ru; gbe ikeleku ethẹ ubrukpẹ obeva na,+ koyehọ oria Ọrẹri Erẹri na, gbe ikeleku ethẹ uwou etẹmpol na,+ nọ a rehọ igoru ru.

51 Ere Solomọn ovie na o ro ku iruo kpobi nọ u fo nọ o re ru evaọ uwou Jihova họ. Kẹsena Solomọn ọ tẹ rehọ eware nọ Devidi ọsẹ riẹ o ru họ ọrẹri na ziọ eva uwou na,+ o te fi isiliva na, igoru na, gbe ekwakwa na họ eria ekwakwa-aghae uwou Jihova.+

8 Evaọ oke yena, Solomọn o te koko+ ekpako Izrẹl họ, enọ i wuzou erua na kpobi gbe enọ i wuzou inuwou abọ ọsẹ evaọ erua Izrẹl.+ A nyabru Solomọn ovie na ze evaọ Jerusalẹm re a wọ etehe ọvọ Jihova no Okpẹwho Devidi ze,+ koyehọ Zayọn.+ 2 Ezae Izrẹl kpobi i te kokohọ aro Solomọn ovie na evaọ oke ehaa* na evaọ amara Ẹtanim,* koyehọ amara avọ ihrẹ.+ 3 Ere ekpako Izrẹl kpobi a rọ nyaze, izerẹ na e tẹ wọ etehe ọvọ na.+ 4 A wọ etehe ọvọ Jihova na, uwou-udhu omakugbe na,+ gbe ekwakwa ọrẹri kpobi nọ e jọ uwou-udhu na ze. Izerẹ na gbe ahwo Livae na họ enọ e wọ rai ze. 5 Solomọn ovie na avọ ogbotu ahwo Izrẹl na soso nọ a se kokohọ bru ei ze na a tẹ jọ aro etehe ọvọ na. A tẹ jẹ rehọ igodẹ gbe iruẹ buobu dhe idhe,+ i bu te epanọ a sai ro kele ai hayo riẹ unu rai hi.

6 Kẹsena izerẹ na e tẹ wọ etehe ọvọ Jihova na ziọ oria nọ a ruẹrẹhọ kẹe,+ koyehọ ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na, Ọrẹri Erẹri na, evaọ otọ ibekpe chẹrub ivẹ na.+

7 Ere ibekpe chẹrub ivẹ na e rọ rriẹ fihọ evaọ ehru oria nọ etehe ọvọ na ọ jọ, u te ru nọ chẹrub ivẹ na i ro ruru etehe ọvọ na avọ ekpọ riẹ.+ 8 Ekpọ na+ e jọ thethei gaga te epanọ a jẹ rọ ruẹ ẹroro ekpọ na evaọ oria Ọrẹri nọ o rrọ aro ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na, rekọ a jẹ ruẹ e rai evaọ obọ otafe he. Yọ e gbẹ rrọ etẹe rite ẹdẹ inẹnẹ na. 9 Oware ovo o jọ eva etehe ọvọ na ha, ajokpaọ ewẹ-itho ekpakpala ivẹ+ nọ Mosis o fihọ eva riẹ+ evaọ Horẹb, okenọ Jihova ọ re ọvọ+ kugbe ahwo Izrẹl nọ a je no ẹkwotọ Ijipti ze.+

10 Okenọ izerẹ na i no eva oria ọrẹri na ze, ẹgho+ ọ tẹ vọ uwou Jihova na soso.+ 11 Izerẹ na e sai dikihẹ re a ru iruo rai hi fiki ẹgho na, keme oruaro Jihova o vọ uwou Jihova na soso.+ 12 Evaọ oke yena Solomọn ọ tẹ ta nọ: “Jihova ọ ta nọ ọ te rria evaọ ẹgho ọlala na.+ 13 Mẹ bọ uwou ulogbo kẹ owhẹ gbẹsinẹdẹ no, oria nọ a ruẹrẹhọ kẹ owhẹ no re whọ rria bẹdẹ bẹdẹ.”+

14 Kẹsena ovie na o te kuomarẹriẹ, o te mu ẹro eghale họ ẹlẹ kẹ ukoko ahwo Izrẹl na soso, yọ ukoko ahwo Izrẹl na soso a dikihẹ.+ 15 Ọ ta nọ: “Jọ ujiro u te Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl, ọnọ ọ rehọ unu obọriẹ ya eyaa kẹ Devidi ọsẹ mẹ, ọ tẹ rehọ obọ obọriẹ ru eyaa na gba, ọ ta nọ, 16 ‘No anwọ ẹdẹ nọ mẹ rọ rehọ ahwo mẹ Izrẹl no Ijipti ze, mẹ re salọ okpẹwho ọvo evaọ erua Izrẹl kpobi hi nọ a rẹ bọ uwou fihọ re odẹ mẹ o jọ etẹe,+ rekọ mẹ salọ Devidi re o su ahwo mẹ Izrẹl.’ 17 Yọ Devidi ọsẹ mẹ ọ jọ udu riẹ wo isiuru nọ ọ rẹ bọ uwou kẹ odẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl.+ 18 Rekọ Jihova ọ ta kẹ Devidi ọsẹ mẹ nọ, ‘Whọ jọ udu ra wo isiuru nọ whọ rẹ bọ uwou kẹ odẹ mẹ, whọ riẹ ru nọ who ro wo isiuru nana evaọ udu ra. 19 Rekọ whọ te bọ uwou na ha, ukpoye ọmọzae obọra nọ a ti yẹ kẹ owhẹ* họ ọnọ ọ te bọ uwou na kẹ odẹ mẹ.’+ 20 Jihova o ru eyaa nọ ọ ya na gba no, keme mẹ rehọ ẹta Devidi ọsẹ mẹ no, mẹ tẹ keria agbara-uvie Izrẹl nwane wọhọ epanọ Jihova ọ ya. Mẹ tẹ jẹ bọ uwou na kẹ odẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl no,+ 21 yọ mẹ jọ eva riẹ ruẹrẹ oria jọ họ kẹ Etehe na no, onọ ọvọ+ nọ Jihova ọ re kugbe esẹ-esẹ mai evaọ okenọ ọ jẹ rehọ ai no ẹkwotọ Ijipti ze ọ rrọ eva.”

22 Kẹsena Solomọn o te dikihẹ aro agbada-idhe Jihova evaọ aro ukoko ahwo Izrẹl soso, ọ tẹ rriẹ abọ riẹ rri obọ idhiwu na,+ 23 ọ tẹ ta nọ: “O Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl, Ọghẹnẹ ọvo nọ ọ wọhọ owhẹ+ evaọ obọ idhiwu na hayo evaọ otọakpọ na ọ rrọ họ, whẹ họ ọnọ o bi koko ọvọ na je bi dhesẹ uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ+ kẹ idibo ra nọ e be rọ udu rai kpobi nya evaọ aro ra.+ 24 Who ru eyaa nọ whọ ya kẹ odibo ra Devidi ọsẹ mẹ gba no. Unu obọra whọ rọ ya eyaa na, yọ whọ rehọ obọ obọra ru eyaa na gba no nẹnẹ na.+ 25 Whaọ enẹna, O Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl, ru eyaa nọ whọ ya kẹ odibo ra Devidi ọsẹ mẹ gba, onọ whọ ya nọ: ‘Ohwo nọ ọ rẹ keria agbara-uvie Izrẹl evaọ aro mẹ o ti no uyẹ ra vievie he otẹrọnọ emezae ra i te muẹrohọ oghẹrẹ nọ a bi yeri uzuazọ rai jẹ nya lele omẹ, nwane wọhọ epanọ whọ nya evaọ aro mẹ na.’+ 26 Whaọ enẹna, O Ọghẹnẹ Izrẹl, ivie jọ eyaa nọ whọ ya kẹ odibo ra Devidi ọsẹ mẹ u rugba.

27 “Kọ Ọghẹnẹ ọ rẹ ginẹ rria otọakpọ na?+ Rri! Idhiwu na, ẹhẹ, odhiwu idhiwu na ọ rẹ sae gba owhẹ hẹ;+ kabikọ uwou nana nọ mẹ bọ na!+ 28 Enẹna, gaviezọ kẹ olẹ odibo ra gbe ayare riẹ kẹ aruoriwo, O Jihova Ọghẹnẹ mẹ, jẹ gaviezọ kẹ ubo nọ odibo ra o bi bo kẹ obufihọ, gbe olẹ nọ ọ be lẹ evaọ aro ra nẹnẹ na. 29 Jọ ibiaro ra i rovie fihọ rri uwou nana te aso te uvo, jọ i rri oria nọ whọ ta kpahe nọ, ‘Odẹ mẹ o te jọ etẹe,’+ re whọ gaviezọ kẹ olẹ nọ odibo ra ọ rẹriẹ ovao ku oria nana be lẹ.+ 30 Gaviezọ kẹ ayare nọ odibo ra ọ be yare kẹ aruoriwo gbe ayare nọ ahwo ra Izrẹl a rẹriẹ ovao ku oria nana be yare, yọ ajọ whọ jọ obọ idhiwu nọ whọ be rria yo olẹ na;+ ẹhẹ, ajọ who yo olẹ na re whọ rọvrẹ rai.+

31 “Nọ ohwo jọ o te ru ọrivẹ riẹ thọ, a je ru ei duwu iyei fihọ uzou,* nọ ọ jẹ ziọ aro agbada-idhe ra evaọ uwou nana avọ epanọ o ro duwu iyei fihọ uzou na,+ 32 ajọ who yo evaọ obọ idhiwu na, who ve ru oware jọ je bruoziẹ idibo ra ẹkwoma ohwo omuomu na nọ who re bruoziẹ kpe inọ ọ reabe,* whọ vẹ rehọ oware nọ o ru na ziọ uzou obọriẹ, gbe ẹkwoma ohwo nọ o kiẹrẹe na nọ who re bruoziẹ kẹ inọ ọ rease,* whọ vẹ hwosa kẹe wọhọ epaọ ẹrẹreokie riẹ.+

33 “Nọ ọwegrẹ o te fi ahwo ra Izrẹl kparobọ fikinọ a ruabọhọ jẹ raha uzi ra,+ nọ a je zihe bru owhẹ ze jẹ kẹ odẹ ra orro+ jẹ jọ uwou nana lẹ owhẹ nọ who wo aruoriwo kẹ ae,+ 34 ajọ who yo evaọ obọ idhiwu na re whọ rehọ uzioraha ahwo ra Izrẹl rọvrẹ rai, whọ vẹ rehọ ai zihe ziọ ẹkwotọ nọ whọ rọ kẹ esẹ-esẹ rai na.+

35 “Nọ idhiwu na i te wuhu di, nọ oso ọ gbẹ be rrọ họ+ fikinọ a ruabọhọ jẹ raha uzi ra,+ nọ a jẹ rẹriẹ ovao ku uwou nana lẹ jẹ kẹ odẹ ra orro, nọ a je kurẹriẹ no uzioraha rai fikinọ who hrẹ rai kpotọ,*+ 36 ajọ who yo evaọ obọ idhiwu na re whọ rehọ uzioraha idibo ra, ahwo ra Izrẹl, rọvrẹ rai, keme who ti wuhrẹ ai+ kpahe emamọ edhere nọ u fo nọ a rẹ nya; who ve ru oso rrọ fihọ ẹkwotọ ra+ nọ whọ rehọ kẹ ahwo ra nọ a rọ reuku na.

37 “Otẹrọnọ ohọo u bi mu evaọ ẹkwotọ na,+ hayo okpẹyao nọ o re vo, hayo ẹrrorro ọgaga nọ o re kpe ekakọ, izuzu,+ ebaka-ẹkpẹ nọ e rẹ jọ usu ovo buobu, hayo ebaka-ẹkpẹ nọ e rẹ re oware muotọ* e rrọ ẹkwotọ na; hayo otẹrọnọ ọwegrẹ rai o ko rai họ okpẹwho jọ evaọ usu ikpewho ẹkwotọ na* hayo otẹrọnọ oghẹrẹ uye ofa jọ hayo ẹyao jọ kpobi o te du lahwe,+ 38 nọ ohwo jọ hayo ahwo Izrẹl kpobi a tẹ lẹ olẹ jọ kpobi, hayo yare nọ who wo aruoriwo+ kẹ ae (keme ohwo kpobi ọ riẹ uye nọ o rrọ udu riẹ)+ evaọ okenọ a rriẹ abọ rai rri uwou nana, 39 ajọ who yo evaọ obọ idhiwu na, oria nọ whọ be rria,+ re whọ rọvrẹ rai+ je ru oware jọ; whọ vẹ hwosa kẹ omomọvo wọhọ epanọ iruẹru riẹ kpobi e rrọ,+ keme whọ riẹ udu riẹ (whẹ ọvo whọ ginẹ riẹ udu ohwo-akpọ kpobi),+ 40 re a ruẹse dhozọ ra evaọ edẹ kpobi nọ a te rria ẹkwotọ nọ whọ rọ kẹ esẹ-esẹ mai na.

41 “Ofariẹ, rọ kpahe ohwo orẹwho ọfa nọ ọ rrọ usu ahwo ra Izrẹl he, nọ o no ẹkwotọ ugbothabọ ze fiki odẹ ra*+ 42 (keme a ti yo kpahe odẹ ulogbo ra+ gbe obọ ogaga ra gbe ugbobọ ra nọ whọ rriẹ), nọ ọ jẹ nyaze te rẹriẹ ovao ku uwou nana lẹ, 43 ajọ whọ gaviezọ evaọ obọ idhiwu na, oria nọ whọ be rria,+ re who ru oware kpobi nọ ohwo orẹwho ọfa na ọ yare owhẹ, re ahwo otọakpọ na kpobi a ruẹse riẹ odẹ ra jẹ dhozọ ra,+ wọhọ epanọ ahwo ra Izrẹl a bi ru, a vẹ riẹ nọ a rehọ odẹ ra se uwou nana nọ mẹ bọ na.

44 “Otẹrọnọ ahwo ra a tẹ nyai lele ewegrẹ rai fi ẹmo evaọ edhere nọ whọ ta kẹ ae nọ a nya,+ nọ a jẹ rọ ovao rri okpẹwho nọ whọ salọ+ na lẹ+ se Jihova jẹ rọ ovao rri uwou nọ mẹ bọ kẹ odẹ ra na,+ 45 ajọ whọ jọ obọ idhiwu na yo olẹ rai gbe ayare rai kẹ aruoriwo, who ve bruoziẹ kẹ ae.

46 “Otẹrọnọ a raha uzi ra (keme ohwo ọvo ọ rrọ họ nọ ọ rẹ raha uzi hi),+ nọ eva rai e jẹ be dha owhẹ gaga, who je siobọno ai kẹ ọwegrẹ, nọ enọ i mu rai e jẹ wha ai kpohọ igbo evaọ ẹkwotọ ọwegrẹ na evaọ ugbothabọ hayo ekẹloma;+ 47 nọ aro rai o je te otọ no evaọ ẹkwotọ nọ a mu rai kpohọ na,+ nọ a je zihe bru owhẹ ze+ jẹ lẹ owhẹ nọ who wo aruoriwo kẹ ae evaọ ẹkwotọ enọ i mu rai na,+ be ta nọ, ‘Ma raha uzi je ru thọ no; ma ru umuomu no,’+ 48 a jẹ rehọ udu rai kpobi+ gbe uzuazọ* rai kpobi zihe bru owhẹ ze evaọ ẹkwotọ ewegrẹ rai nọ i mu rai kpohọ igbo, a jẹ rọ ovao rri ẹkwotọ rai nọ whọ kẹ esẹ-esẹ rai lẹ se owhẹ jẹ rọ ovao rri okpẹwho nọ whọ salọ na gbe uwou nọ mẹ bọ kẹ odẹ ra na,+ 49 whọ vẹ jọ obọ idhiwu na, oria nọ whọ be rria+ yo olẹ rai gbe ayare rai kẹ aruoriwo, who ve bruoziẹ kẹ ae 50 re whọ rọvrẹ ahwo ra nọ a raha uzi ra, whọ rẹ rehọ eware kpobi nọ a ru owhẹ thọ rọvrẹ rai. Who ti ru re ahwo nọ a mu rai kpohọ igbo a re ohrọ rai, yọ a te re ohrọ rai+ 51 (keme ahwo ra gbe ukuoriọ ra a rrọ,+ enọ whọ rehọ no Ijipti ze,+ no evaọ umuwou-erae nọ a rẹ jọ ghra ayọno ze).+ 52 Jọ ibiaro ra i rovie fihọ kẹ ayare odibo ra kẹ aruoriwo,+ gbe ayare ahwo ra Izrẹl kẹ aruoriwo re whọ kezọ kẹ ae oke kpobi nọ a bo se owhẹ.*+ 53 Keme whọ salọ e rai no udevie ahwo otọakpọ na kpobi ze re a jọ ukuoriọ ra,+ nwane wọhọ epanọ whọ rehọ ẹkwoma Mosis odibo ra ta evaọ okenọ whọ jẹ rehọ esẹ-esẹ mai no Ijipti ze, O Jihova Olori nọ Ọ Mai Kpehru na.”

54 Nọ Solomọn ọ nwane lẹ olẹ nana kpobi se Jihova no je ku ayare nọ ọ be yare kẹ aruoriwo na họ no, ọ tẹ kpama no aro agbada-idhe Jihova na, oria nọ o kigwẹ fihọ avọ abọ riẹ nọ ọ rriẹ rri obọ idhiwu na.+ 55 Kẹsena o te dikihẹ, ọ tẹ rọ urru oruarua lẹ ẹro eghale kẹ ukoko ahwo Izrẹl na soso, inọ: 56 “Jọ ujiro u te Jihova, ọnọ ọ kẹ ahwo riẹ Izrẹl oria eriosehọ no, nwane wọhọ epanọ ọ ya eyaa.+ Ẹme ọvo nọ o rugba ha ọ rrọ họ evaọ eyaa eware iwoma kpobi nọ ọ rọ ẹkwoma Mosis odibo riẹ ya na.+ 57 Jọ Jihova Ọghẹnẹ mai ọ jọ kugbe omai nwane wọhọ epanọ ọ jọ kugbe esẹ-esẹ mai.+ Jọ o gbabọkẹ omai hayo nyase omai ba ha.+ 58 Jọ o ku udu mai rẹriẹ bru omariẹ,+ re ma nya evaọ idhere riẹ kpobi je koko izi riẹ, ijaje riẹ gbe iziẹibro riẹ, enọ o jie uzi kẹ esẹ-esẹ mai nọ a koko. 59 Yọ ajọ Jihova Ọghẹnẹ mai ọ kareghẹhọ eme mẹ nana te aso te uvo, enọ mẹ rọ lẹ Jihova nọ o wo aruoriwo kẹ omai na, re o bruoziẹ kẹ odibo riẹ gbe ahwo riẹ Izrẹl wọhọ epanọ ẹdẹ kpobi o gwọlọ, 60 re ahwo otọakpọ na kpobi a riẹ nọ Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na.+ Ọfa ọ rrọ họ!+ 61 Fikiere wha ru re udu rai kpobi+ o jọ kugbe* Jihova Ọghẹnẹ mai ẹkwoma ijaje riẹ nọ wha re lele, gbe izi riẹ nọ wha re koko wọhọ epanọ o rrọ ẹdẹ inẹnẹ na.”

62 Kẹsena ovie na avọ ahwo Izrẹl kpobi a te dhe idhe buobu evaọ aro Jihova.+ 63 Solomọn o te dhe idhe ọriẹyeri+ kẹ Jihova. Ọ rehọ iruẹ idu udhegbivẹ (22,000) avọ igodẹ idu udhozeza (120,000) ro dhe idhe. Ere ovie na avọ ahwo Izrẹl kpobi a rọ rehọ uwou Jihova mudhe.+ 64 Evaọ ẹdẹ yena, o gwọlọ nọ ovie na o re ru udevie ighẹ nọ o rrọ aro uwou Jihova na họ ọrẹri, keme etẹe o gwọlọ nọ ọ rẹ jọ dhe idhe emahọ na, idhe ibi ekakọ na, gbe iwhri ekẹ erao idhe ọriẹyeri na, fikinọ agbada-idhe ekọpa+ nọ o rrọ aro Jihova na o rro te epanọ a sae rọ jariẹ dhe idhe emahọ na, idhe ibi ekakọ na, gbe iwhri+ ekẹ erao idhe ọriẹyeri na ha. 65 Evaọ oke yena, Solomọn avọ ahwo Izrẹl kpobi a te ru ehaa na,+ ogbotu ahwo buobu nọ a no obọ Libo-hemat* rite obọ Uto* Ijipti ze.+ A ru ehaa na evaọ aro Jihova Ọghẹnẹ mai edẹ ihrẹ, kẹsena a tẹ wariẹ rọ edẹ ihrẹ efa ru ehaa na, koyehọ edẹ ikpegbene a ro ru ehaa na. 66 Evaọ okiokiọ* riẹ, o te siobọno ahwo na re a kpo, a tẹ lẹ ẹro eghale kẹ ovie na, a te kpohọ ọvuọ iwou rai yọ a be ghọghọ jẹ be wereva fiki ewoma kpobi+ nọ Jihova o ru kẹ Devidi odibo riẹ gbe Izrẹl ahwo riẹ.

9 Nọ Solomọn ọ nwane bọ uwou Jihova, uwou* ovie na,+ gbe oware kpobi nọ Solomọn ọ gwọlọ nọ ọ rẹ bọ re no,+ 2 Jihova ọ tẹ romavia kẹ Solomọn orọ avọ isiava nwane wọhọ epanọ ọ romavia kẹe evaọ Gibiọn.+ 3 Jihova ọ tẹ ta kẹe nọ: “Me yo olẹ ra gbe ayare nọ whọ yare kẹ aruoriwo evaọ aro mẹ no. Me ru uwou nana nọ whọ bọ na fihọ ọrẹri no ẹkwoma odẹ mẹ nọ o te jariẹ bẹdẹ bẹdẹ,+ ibiaro mẹ gbe udu mẹ e te jọ etẹe ẹsikpobi.+ 4 Rọkẹ owhẹ, otẹrọnọ whọ tẹ rehọ udu ra kpobi+ nya lele omẹ avọ ẹrẹreokie+ wọhọ epanọ Devidi ọsẹ ra o ru,+ ẹkwoma oware kpobi nọ mẹ ta kẹ owhẹ nọ who re ru,+ who je koko izi mẹ je ru lele iziẹibro mẹ,+ 5 me ti ru agbara-uvie esuo ra dikihẹ evaọ Izrẹl bẹdẹ bẹdẹ, nwane wọhọ epanọ mẹ ya eyaa kẹ Devidi ọsẹ ra, inọ, ‘Ohwo nọ ọ rẹ keria agbara-uvie Izrẹl o ti no uyẹ ra vievie he.’+ 6 Rekọ otẹrọnọ whẹ avọ emezae ra wha te kuomarẹriẹ siọ omẹ ba elele, wha gbe koko ijaje mẹ gbe izi mẹ nọ me jie kẹ owhai na ha, wha je mu eghẹnẹ efa họ ẹgọ je bi guzou kpotọ kẹ ae,+ 7 me ve ti si Izrẹl no ẹkwotọ nọ mẹ kẹ rai na,+ yọ me ti gbolo uwou nọ me ru họ ọrẹri kẹ odẹ mẹ na kufiẹ no aro mẹ,+ Izrẹl o ve ti zihe ruọ oware nọ a re ro jijehwẹ* gbe oware nọ a re ro se ẹkoko evaọ udevie ahwo na kpobi.+ 8 Uwou nana o vẹ te raha kuotọ.+ Ohwo kpobi nọ ọ be nya etẹe vrẹ o ti rri rie avọ igbunu, ọ vẹ te fiunu ta nọ, ‘Fikieme Jihova o ro ru ẹkwotọ nana avọ uwou nana enẹ?’+ 9 Kẹsena a vẹ te ta nọ, ‘Fikinọ a nyasiọ Jihova Ọghẹnẹ rai ba, ọnọ ọ rehọ esẹ-esẹ rai no ẹkwotọ Ijipti ze, a tẹ nyabru eghẹnẹ efa, a te je guzou kpotọ kẹ ae jẹ gọ ae. Oyejabọ nọ Jihova ọ rọ rehọ okpẹtu nana kpobi te ai na.’”+

10 Evaọ ikpe udhe nọ Solomọn ọ rọ bọ iwou ivẹ na, koyehọ uwou Jihova avọ uwou* ovie na,+ 11 Haeram+ ovie Taya ọ jẹ rehọ ite-ire sida gbe erọ junipa gbe igoru buobu nọ Solomọn ọ gwọlọ kẹe,+ Solomọn ovie na ọ tẹ kẹ Haeram ikpewho udhe evaọ ẹkwotọ Galili. 12 Fikiere Haeram o te no Taya nyai rri ikpewho nọ Solomọn ọ kẹ riẹ na, rekọ e were riẹ hẹ.* 13 Ọ ta nọ: “Kinọ oghẹrẹ ikpewho vẹ na whọ kẹ omẹ na, oniọvo mẹ?” Fikiere a te se ikpewho na Ẹkwotọ Kebul* rite ẹdẹ inẹnẹ na. 14 Evaọ etoke yena, Haeram o vi igoru nọ i te etalẹnte* udhozeza (120) se ovie na.+

15 Onana họ iku ahwo nọ Solomọn ovie na o fihọ rọkẹ iruo ọgbahọ+ re a bọ uwou Jihova,+ uwou* obọriẹ, Ukpehru* na,+ ugbẹhẹ Jerusalẹm, Hezọ,+ Mẹgido,+ gbe Gizẹ.+ 16 (Fẹro ovie Ijipti ọ wọ ohọre kpobọ Gizẹ, o te fi ei kparobọ jẹ rehọ erae mahe iẹe, o te je kpe ahwo Kenan+ nọ a jẹ rria okpẹwho na no. Fikiere ọ tẹ rehọ iẹe kẹ ọmọtẹ riẹ,+ aye Solomọn rọ hẹriẹ iẹe uwou.*) 17 Solomọn ọ tẹ wariẹ bọ* Gizẹ, ọ tẹ jẹ bọ Bẹt-horọn Obotọ,+ 18 Bealat,+ gbe Tama nọ o rrọ udhude na, evaọ ẹkwotọ na, 19 gbe ikpewho kpobi nọ Solomọn ọ rẹ jọ sẹro eware, ikpewho ekẹkẹ na,+ ikpewho rọkẹ edhẹ-enyenya na, gbe oware kpobi nọ Solomọn ọ gwọlọ nọ ọ rẹ bọ fihọ Jerusalẹm, Lebanọn, gbe evaọ ẹkwotọ kpobi nọ o jọ otọ esuo riẹ. 20 Ahwo kpobi nọ a kiọkọ evaọ usu ahwo Amọ, ahwo Hit, ahwo Pẹriz, ahwo Hiv, gbe ahwo Jebus,+ nọ a jọ ahwo Izrẹl he,+ 21 ahwo uyẹ rai nọ a kiọkọ ẹkwotọ na, koyehọ, enọ ahwo Izrẹl a sae raha no ho, Solomọn o fi rai họ rọkẹ iruo ọgbahọ wọhọ erigbo rite ẹdẹ inẹnẹ na.+ 22 Rekọ Solomọn ọ rehọ ohwo Izrẹl ọvo ru ọrigbo ho,+ ae a jọ egbaẹmo riẹ, idibo riẹ, ikpahwo-esuo, iletu, gbe enọ i wuzou ahwo nọ a rẹ dhẹ ekẹkẹ riẹ gbe edhẹ-enyenya riẹ. 23 Ilori erọ ethabọ isu nọ e jẹ rẹrote iruo Solomọn i bu te egba isoi gbe udhuvẹ-gbikpe (550), enọ i wuzou ahwo nọ a je ru iruo na.+

24 Rekọ ọmọtẹ Fẹro+ o te no obọ Okpẹwho Devidi ze+ ziọ uwou riẹ nọ Solomọn ọ bọ kẹe; kẹsena ọ tẹ bọ Ukpehru* na.+

25 Isiasa ẹgbukpe+ Solomọn o je dhe idhe emahọ gbe idhe ọriẹyeri evaọ agbada-idhe nọ ọ bọ kẹ Jihova,+ o je ru iwiri idhe kuye evaọ agbada-idhe na re, onọ o jọ aro Jihova, ọ tẹ bọ uwou na re.+

26 Solomọn ovie na ọ tẹ jẹ jọ Iziọn-giba+ nọ o kẹle Ilọt evaọ akotọ Abade Ọwawae na evaọ ẹkwotọ Edọm ku ekọ ilogbo nọ i re bi usu ovo.+ 27 Haeram ọ jẹ hai vi idibo riẹ nọ e riẹ ekọ ebio ziezi lele ekọ ilogbo nọ i re bi usu ovo na,+ re a lele idibo Solomọn ru iruo. 28 A kpobọ Ofaya,+ a tẹ wha etalẹnte igoru egba ene gbe udhe (420) no obei ze ro se Solomọn ovie na.

10 Nọ ovie-aye Shiba o yo usi oruaro Solomọn, onọ o wo fiki odẹ Jihova,+ ọ tẹ nyaze re ọ rehọ enọ egaga* dawo iẹe.+ 2 Ọ ruọ eva Jerusalẹm avọ idibo buobu,+ gbe ekamẹle nọ e wha ewhri balsam+ gbe igoru buobu avọ itho eghaghae. Ọ tẹ ruọ eva bru Solomọn, ọ tẹ ta oware kpobi nọ o jọ udu riẹ kẹe. 3 Solomọn ọ tẹ za enọ riẹ kpobi kẹe. Oware ovo o jariẹ hẹ nọ o jọ bẹbẹ kẹ ovie na* nọ ọ sai ru vẹ kẹe he.

4 Nọ ovie-aye Shiba na ọ ruẹ areghẹ Solomọn kpobi,+ uwou nọ ọ bọ,+ 5 emu nọ ọ rẹ jọ emẹjẹ riẹ,+ oghẹrẹ nọ idibo riẹ e rẹ keria, oghẹrẹ nọ idibo riẹ e rẹ rọ wọ emu fihọ emẹjẹ gbe ẹgọ rai, ewọ-egho riẹ, gbe idhe emahọ nọ o re dhe kẹse kẹse evaọ uwou Jihova, o te whu dikihẹ kpoko.* 6 Fikiere ọ tẹ ta kẹ ovie na nọ: “Usi nọ me yo evaọ obọ orẹwho mẹ kpahe eware nọ who ru* gbe areghẹ ra uzẹme. 7 Rekọ mẹ rọwo usi na ha bẹsenọ mẹ rọ nyaze jẹ rehọ ibiaro obọmẹ ruẹ eware na. Whaọ, rri, kpakọ amabọ jọ gheghe a vuẹ omẹ. Who wo areghẹ gbe efe vrẹ epanọ me yo na thethabọ. 8 Eva e be were ahwo ra, yọ eva e be were idibo ra nọ i bi dikihẹ aro ra kẹse kẹse be kezọ kẹ eme areghẹ ra!+ 9 Jọ ujiro u te Jihova Ọghẹnẹ ra,+ ọnọ o wo isiuru kpahe owhẹ nọ o ro fi owhẹ họ agbara-uvie Izrẹl. Fiki uyoyou ebẹdẹ bẹdẹ nọ Jihova o wo kẹ Izrẹl, ọ tẹ rehọ owhẹ mu ovie re who bru uvioziẹ je su avọ ẹrẹreokie.”

10 Kẹsena ọ tẹ kẹ ovie na etalẹnte* igoru udhozeza (120) gbe ewhri balsam buobu+ avọ itho eghaghae.+ Ohwo ọvo ọ gbẹ rehọ ewhri balsam nọ o bu te ọrọ ovie-aye Shiba na se Solomọn ovie na ofa ha.

11 Uhie ekọ ilogbo Haeram nọ e wọ igoru no obọ Ofaya ze,+ e wọ ite-ire algọm+ buobu gbe itho eghaghae no obọ Ofaya ze re.+ 12 Ovie na ọ rehọ ire algọm na ru ipila gbe egbẹ fihọ uwou Jihova gbe uwou* ovie na, ọ tẹ jẹ rehọ ai ru ekpata gbe ekpata-ifi rọkẹ eso-ile na.+ Ohwo ọvo ọ re gbẹ wha oghẹrẹ ire algọm itieye ze he, yọ a re gbẹ ruẹ oghẹrẹ ire itieye rite ẹdẹ inẹnẹ na ha.

13 Solomọn ovie na ọ tẹ jẹ kẹ ovie-aye Shiba na oware kpobi nọ o were riẹ nọ ọ yare, kugbe eware kpobi nọ Solomọn ọ rehọ iroro obọriẹ ro ru ei ọghọ.* Kẹsena ovie-aye na o te kpo, tei te idibo riẹ a te zihe kpobọ orẹwho riẹ.+

14 Igoru nọ i te Solomọn obọ evaọ ukpe ọvo e gbẹdẹ te etalẹnte igoru egba ezeza gbe udhosa-gbezeza (666),+ 15 a du fodẹ enọ i no obọ egba-ihreki nọ i re no oria ruọ oria na ze he gbe erere nọ o wo no obọ ethueki na ze, gbe enọ i no obọ ivie ahwo Arab na kpobi avọ eba ẹkwotọ na ze.

16 Solomọn ovie na ọ rehọ igoru nọ a gua oware ofa kugbe ro ru ejese ilogbo egba ivẹ (200)+ [igoru nọ e gbẹdẹ te shẹkẹl* egba ezeza (600) a ro ru ojese ovuovo]+ 17 ọ tẹ jẹ rehọ igoru nọ a gua oware ofa kugbe ro ru ejese esese* egba esa (300) (igoru nọ e gbẹdẹ te emaina* esa a ro ru ojese osese ovuovo). Kẹsena ovie na o te fi ai họ Uwou Owhawho Lebanọn na.+

18 Ovie na ọ tẹ jẹ rehọ akọ-eni ku agbara-uvie,+ ọ tẹ rehọ igoru nọ a ru fo no tamu* oma riẹ soso.+ 19 Istẹpo ezeza a rẹ rọ gadiẹ ruọ agbara-uvie na, yọ agbara-uvie na u wo oware ogheghelie nọ u ruru rie, agbara na o te je wo oria nọ a rẹ rọ abọ kpahe evaọ tofẹ tofẹ, yọ ikpohrokpo ivẹ+ i dikihẹ akotọ abọ agbara na. 20 Ikpohrokpo ikpegbivẹ i dikihẹ istẹpo ezeza na, ọvuọvo ọ jọ oka avọ oka istẹpo na. A re te jọ uvie ofa ru oware nọ o wọhọ e riẹ hẹ.

21 Igoru a ro ru eware kpobi nọ Solomọn ovie na ọ jẹ rọ da ame, yọ emamọ igoru a ro ru ekwakwa kpobi nọ e jọ Uwou Owhawho Lebanọn na.+ A rehọ isiliva ru oware ovo ho, keme evaọ oke Solomọn a rri isiliva fihọ oware ovo ho.+ 22 Ovie na o wo uhie ekọ ilogbo Tashish+ nọ e jọ abade na kugbe uhie ekọ ilogbo Haeram. Ẹsiẹvo evaọ ikpe esa uhie ekọ ilogbo Tashish na e rẹ fa igoru, isiliva, akọ-ini,+ ikpee,* gbe evra nọ a re se pikọk ze.

23 Fikiere Solomọn ovie na o fe+ je wo areghẹ+ vi ivie efa kpobi nọ e jọ otọakpọ na. 24 Ahwo kpobi evaọ otọakpọ na a jẹ gwọlọ epanọ a rẹ rọ ruẹ* Solomọn re a yo eme areghẹ nọ Ọghẹnẹ o fihọ udu riẹ.+ 25 Ae omomọvo ọ jẹ hae wha okẹ sei—ekwakwa isiliva, ekwakwa igoru, iwu, ẹgọ-ẹmo, ewhri balsam, enyenya, gbe isi,* enẹ a je ru kukpe kukpe.

26 Solomọn ọ ruabọhọ je koko ekẹkẹ gbe enyenya* họ; o wo ekẹkẹ odu ọvo gbe egba ene (1,400) gbe enyenya* idu ikpegbivẹ (12,000),+ o te fi ai họ ikpewho ekẹkẹ na je fi ae họ kẹle ovie na evaọ Jerusalẹm.+

27 Ovie na o ru nọ isiliva e rọ jọ buobu evaọ Jerusalẹm wọhọ itho nọ e jọ eva riẹ, o te je ru nọ ire sida e rọ jọ buobu wọhọ ire sikamọ nọ e rrọ Shefila* na.+

28 Obọ Ijipti a jẹ dẹ enyenya Solomọn no ze, yọ unuigho ovona utu ethueki ovie na a jẹ hae rọ dẹ owa enyenya oke kpobi.*+ 29 Ewẹ isiliva egba ezeza (600) a jẹ hae rọ dẹ akẹkẹ ọvuọvo no obọ Ijipti ze, yọ ewẹ isiliva udhuhrẹ-gbikpe (150) a jẹ dẹ anyenya ọvo; a vẹ wariẹ zẹ ae kẹ ivie ahwo Hit+ gbe ivie Siria kpobi.

11 Rekọ Solomọn ovie na o you eyae erẹwho efa buobu+ u te no ọmọtẹ Fẹro no:+ eyae Moab,+ Ammọn,+ Edọm, Saedọn,+ gbe Hit.+ 2 A jọ ahwo erẹwho nọ Jihova ọ vuẹ ahwo Izrẹl kpahe nọ: “Wha rẹ nyaruọ udevie rai vievie he,* yọ a rẹ nyaziọ udevie rai gbe he, keme a te siọ udu rai ba ẹrẹriẹ bru eghẹnẹ rai hi.”+ Rekọ Solomọn ọ talamu ai je you rai. 3 O wo eyae egba ihrẹ (700) nọ e jọ ikpahwo-esuo gbe ese egba esa (300), eyae riẹ e tẹ rọ ẹmẹrera ku udu riẹ rẹriẹ.* 4 Nọ Solomọn ọ kpako no,+ eyae riẹ i te ku udu riẹ rẹriẹ bru eghẹnẹ efa,+ udu riẹ kpobi o gbẹ jọ kugbe* Jihova Ọghẹnẹ riẹ wọhọ epanọ udu Devidi ọsẹ riẹ o jọ họ. 5 Solomọn ọ tẹ jẹ gọ Ashtorẹt,+ ọghẹnẹ-aye ahwo Saedọn, gbe Milkọm+ ọghẹnẹ ọtọtọ ahwo Ammọn. 6 Solomọn o ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova, yọ ọ nya lele Jihova riẹriẹriẹ hẹ* wọhọ epanọ Devidi ọsẹ riẹ o ru.+

7 Evaọ oke yena Solomọn ọ rọ bọ oria ukpehru+ kẹ Kimọsh, ọghẹnẹ ọtọtọ Moab evaọ ehru ugbehru nọ o jọ aro Jerusalẹm, ọ tẹ jẹ bọ kẹ Molẹk,+ ọghẹnẹ ọtọtọ ahwo Ammọn.+ 8 Ere ọ bọ kẹ eyae erẹwho efa nọ o wo na kpobi, enọ i je ru iwiri idhe kuye, yọ a bi dhe idhe kẹ edhọ rai.

9 Ofu o te mu Jihova gaga kẹ Solomọn, keme udu riẹ u kurẹriẹ siọ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ba no,+ ọnọ ọ romavia kẹe isiava soso no+ 10 jẹ vẹvẹ iẹe unu kpahe oware nana no, inọ ọ nya lele eghẹnẹ efa ha.+ Rekọ o koko uzi nọ Jihova o jie kẹe he. 11 Kẹsena Jihova ọ tẹ ta kẹ Solomọn nọ: “Fiki oware nana nọ who ru na, gbe ọvọ mẹ avọ izi mẹ nọ me jie kẹ owhẹ nọ who koko ho na, mẹ te bẹre uvie na no obọ ra hrọ, mẹ vẹ te rehọ iẹe kẹ omọvo idibo ra jọ.+ 12 Rekọ fiki Devidi ọsẹ ra, me ti ru ei evaọ oke uzuazọ ra ha. Mẹ te bẹre iẹe no obọ ọmọzae ra,+ 13 rekọ orọnọ uvie na soso mẹ te bẹre noi obọ họ.+ Mẹ te rehọ orua ọvo kẹ ọmọzae ra+ fiki Devidi odibo mẹ gbe fiki Jerusalẹm, oria nọ mẹ salọ.”+

14 Kẹsena Jihova o te ru ohwo jọ mu ze nọ ọ jẹ wọso Solomọn,+ Hedad ohwo Edọm, ọnọ o no unuwou uvie Edọm ze.+ 15 Okenọ Devidi o fi Edọm kparobọ,+ Joab oletu ogbaẹmo na ọ tẹ nya re o ki ahwo nọ a kpe na, ọ tẹ daoma epanọ o re ro kpe ọzae kpobi nọ ọ rrọ Edọm no. 16 (Keme Joab avọ Izrẹl soso a jọ obei emerae ezeza bẹsenọ o ro kpe ọzae kpobi nọ ọ jọ Edọm no.) 17 Rekọ Hedad o te lele idibo ọsẹ riẹ jọ nọ e rrọ ahwo Edọm dhẹ, a te kpobọ Ijipti; oke yena yọ Hedad ọ jọ ọmaha. 18 A tẹ wọ no Midian, a tẹ ziọ Peran. A tẹ jọ Peran rehọ ezae lele oma,+ a tẹ ziọ Ijipti bru Fẹro ovie Ijipti ze, ọnọ ọ kẹ riẹ uwou, kẹ riẹ emu, jẹ kẹe otọ. 19 Hedad ọ tẹ were Fẹro gaga te epanọ ọ rọ rehọ oniọvo-ọmọtẹ aye riẹ, Tapanis ovie-aye* na kẹe re ọ jọ aye riẹ. 20 Nọ u te oke jọ no, oniọvo-ọmọtẹ Tapanis na o te yẹ ọmọzae nọ a se Genubat kẹ Hedad, Tapanis ọ tẹ yọrọ ọmọ na* evaọ uwou Fẹro, Genubat ọ tẹ jọ uwou Fẹro na kugbe emezae Fẹro.

21 Hedad ọ tẹ jọ obọ Ijipti yo nọ Devidi o whu no wọhọ* esẹ-esẹ riẹ,+ yọ Joab oletu ogbaẹmo na o whu no re.+ Fikiere Hedad ọ tẹ ta kẹ Fẹro nọ: “Siobọno omẹ vrẹ re mẹ ruẹsi kpobọ orẹwho mẹ.” 22 Rekọ Fẹro ọ tẹ nọe nọ: “Eme mẹ be sae kẹ owhẹ hẹ nọ whọ rọ gwọlọ kpobọ orẹwho ra enẹna?” Hedad ọ tẹ ta kẹe nọ: “Oware ovo ho, rekọ ivie siobọno omẹ vrẹ.”

23 Ọghẹnẹ o te je ru omọfa jọ mu ze nọ ọ jẹ wọso Solomọn,+ Rizọn ọmọzae Eliada, ọnọ ọ dhẹ siọ olori riẹ, Hadẹdiza+ ovie Zoba ba. 24 Nọ Devidi o fi ai kparobọ,*+ Rizọn o te koko ahwo họ kẹ omariẹ, o te zihe ruọ oletu egbaẹmo nọ e rẹ wọ nyae kwa eware ahwo. A tẹ nya kpobọ Damaskọs,+ a tẹ jẹ rria etẹe, a te muhọ esuo evaọ Damaskọs. 25 Rizọn ọ tẹ jẹ wọso Izrẹl evaọ etoke uzuazọ Solomọn kpobi, o te fiba uye nọ Hedad ọ wha ze, yọ o mukpahe Izrẹl gaga okenọ o je su Siria na.

26 Ohwo jọ ọ tẹ jẹ jariẹ nọ a re se Jeroboam+ ọmọzae Nibat, ohwo orua Ifremu nọ o no Zẹreda ze, odibo Solomọn+ nọ odẹ oni riẹ o rrọ Zeruwa, aye-uku. Jeroboam o te mu ovie na họ ẹwọso* re.+ 27 Oware nọ u je ru ei wọso ovie na ona: Solomọn ọ ma Ukpehru* na,+ ọ tẹ jẹ ma ugbẹhẹ Okpẹwho Devidi ọsẹ riẹ di no.+ 28 Whaọ Jeroboam nana ọ jọ ọzae nọ o te ziezi. Nọ Solomọn ọ ruẹ nọ ọmoha na yọ ọgba-iruo, o te fi ei họ ọsẹro+ nọ o wuzou iruo ọgbahọ kpobi nọ a je ru evaọ uwou Josẹf. 29 Evaọ oke yena, Jeroboam ọ tẹ nya no Jerusalẹm, Ahaejah ọruẹaro na+ nọ ọ rrọ ohwo Shailo ọ tẹ ruẹ e riẹ evaọ edhere. Ahaejah o ku ewu ọkpokpọ họ, yọ aimava ọvo a jọ etẹe evaọ otafe okpẹwho na. 30 Ahaejah o te kru ewu ọkpokpọ nọ o kuhọ na, ọ tẹ bẹre iẹe kpohọ ewẹ ikpegbivẹ. 31 Kẹsena ọ tẹ ta kẹ Jeroboam nọ:

“Tọlọ ewẹ ikpe kẹ omara, keme enẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta: ‘Mẹ be bẹre uvie na no obọ Solomọn no, mẹ vẹ te rehọ erua ikpe kẹ owhẹ.+ 32 Rekọ orua ọvo u ti kiọkọ kẹe+ fiki Devidi odibo mẹ+ gbe fiki Jerusalẹm, okpẹwho nọ mẹ salọ evaọ erua Izrẹl kpobi.+ 33 Me ti ru onana fikinọ a nyasiọ omẹ ba,+ a te bi guzou kpotọ kẹ Ashtorẹt ọghẹnẹ-aye ahwo Saedọn, Kimọsh ọghẹnẹ Moab, gbe Milkọm ọghẹnẹ ahwo Ammọn, yọ a be nya evaọ idhere mẹ hẹ ẹkwoma oware nọ u kiehọ evaọ aro mẹ nọ a re ru, izi mẹ nọ a re koko gbe iziẹibro mẹ nọ a re ru lele wọhọ epanọ Devidi ọsẹ riẹ o ru. 34 Rekọ mẹ te rehọ uvie na soso no obọ riẹ hẹ, mẹ te kẹe uvẹ re ọ jọ osu evaọ edẹ uzuazọ riẹ kpobi fiki Devidi odibo mẹ nọ mẹ salọ,+ keme o koko ijaje gbe izi mẹ. 35 Rekọ mẹ te rehọ uvie na no obọ ọmọzae riẹ, mẹ vẹ rehọ iẹe kẹ owhẹ, mẹ te kẹ owhẹ erua ikpe.+ 36 Mẹ te rehọ orua ọvo kẹ ọmọzae riẹ, re Devidi odibo mẹ ọ jọ aro mẹ wo ukpẹ ẹsikpobi evaọ Jerusalẹm,+ okpẹwho nọ mẹ salọ kẹ omamẹ, oria nọ me fi odẹ mẹ họ. 37 Mẹ te salọ owhẹ, who ve ti su ahwo kpobi nọ whọ gwọlọ,* who ve ti zihe ruọ ovie Izrẹl. 38 Otẹrọnọ who te koko izi kpobi nọ me jie kẹ owhẹ jẹ nya evaọ idhere mẹ, who je ru oware nọ u kiehọ evaọ aro mẹ ẹkwoma izi mẹ gbe ijaje mẹ nọ who re koko, nwane wọhọ epanọ Devidi odibo mẹ o ru,+ mẹ te jọ kugbe owhẹ re. Mẹ te bọ uwou nọ o rẹ tọ kẹ owhẹ, nwane wọhọ epanọ mẹ bọ kẹ Devidi no na,+ yọ mẹ te rehọ Izrẹl kẹ owhẹ. 39 Me ti hrẹ emọ Devidi kpotọ fiki onana,+ rekọ orọnikọ ere o te jọ ẹsikpobi hi.’”+

40 Fikiere Solomọn ọ tẹ jẹ gwọlọ nọ o re kpe Jeroboam no, rekọ Jeroboam ọ tẹ dhẹ kpobọ Ijipti bru Shaeshak+ ovie Ijipti,+ ọ tẹ jọ obọ Ijipti bẹsenọ Solomọn o ro whu.

41 Rọ kpahe iku uzuazọ Solomọn nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru gbe areghẹ riẹ, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku uzuazọ Solomọn?+ 42 Etoke* nọ Solomọn o su Izrẹl soso evaọ Jerusalẹm o jọ ikpe udhuvẹ. 43 Kẹsena Solomọn o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ Okpẹwho Devidi ọsẹ riẹ; Rehoboam ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

12 Rehoboam o te kpobọ Shẹkẹm, keme Izrẹl soso a nyaziọ Shẹkẹm+ re a rehọ iẹe mu ovie.+ 2 Nọ Jeroboam ọmọzae Nibat ọ nwani yo kpahe iẹe (oke yena ọ gbẹ jọ Ijipti keme ọ dhẹ fiki Solomọn ovie na, ọ tẹ jẹ rria obọ Ijipti),+ 3 a tẹ vuẹ sei nọ ọ nyaze. Kẹsena Jeroboam avọ ukoko ahwo Izrẹl soso a tẹ nyabru Rehoboam ze, a tẹ ta nọ: 4 “Ọsẹ ra o ru owhowha mai gbẹgbẹdẹ.+ Rekọ otẹrọnọ who te ru iruo egaga nọ ọsẹ ra ọ kẹ omai na lọhọ je ru owhowha ogbẹgbẹdẹ* nọ ọ wọ họ omai na vori, ma te gbodibo kẹ owhẹ.”

5 Rehoboam ọ tẹ ta kẹ ae nọ: “Wha nyavrẹ rri bọo edẹ esa; kẹsena wha ve zihe bru omẹ ze.” Fikiere ahwo na a tẹ nyavrẹ.+ 6 Rehoboam ovie na ọ tẹ gba ẹgwae kugbe ekpako na, enọ e jọ otọ Solomọn ọsẹ riẹ ru iruo okenọ ọ jọ uzuazọ, ọ tẹ nọ ae nọ: “Ohrẹ vẹ wha rẹ sae kẹ kpahe epanọ mẹ rẹ za kẹ ahwo nana?” 7 A tẹ kẹe uyo nọ: “Otẹrọnọ who te zihe ruọ odibo kẹ ahwo nana nẹnẹ na, jẹ rọwo fihọ ayare rai na, whọ jẹ kẹ ae emamọ uyo, a te jọ idibo ra ẹsikpobi.”

8 Rekọ ọ siọ ohrẹ nọ ekpako na e kẹ riẹ, ọ tẹ gba ẹgwae kugbe emoha nọ a gbẹ rro no otọ ze, enọ e rrọ idibo riẹ enẹna.+ 9 Ọ nọ rai nọ: “Ohrẹ vẹ wha rẹ sae kẹ kpahe epanọ ma rẹ za kẹ ahwo nana, enọ e ta kẹ omẹ nọ, ‘Ru owhowha nọ ọsẹ ra ọ wọ họ omai na vori’?” 10 Emoha nọ a gbẹ rro no otọ ze na e tẹ ta kẹe nọ: “Enẹ whọ rẹ ta kẹ ahwo nana nọ a ta kẹ owhẹ nọ, ‘Ọsẹ ra o ru owhowha mai gbẹdẹ, rekọ ru ei vori kẹ omai’ na; whọ rẹ ta kẹ ae nọ, ‘Uziobọ-oka mẹ o te gbodo vi eku ọsẹ mẹ. 11 Ọsẹ mẹ ọ wọ owhowha ogbẹgbẹdẹ họ owhai, rekọ me ti fiba owhowha rai na. Eviaviẹ gheghe ọsẹ mẹ ọ rọ fa owhai, rekọ mẹ te rehọ eviaviẹ inwe fa owhai.’”

12 Jeroboam avọ ahwo na kpobi a tẹ nyabru Rehoboam ze evaọ ẹdẹ avọ esa, nwane wọhọ epanọ ovie na ọ ta inọ: “Wha zihe bru omẹ ze evaọ ẹdẹ avọ esa.”+ 13 Rekọ ovie na ọ tẹ kpahe ẹme ọgaga kẹ ahwo na, ọ siọ ohrẹ nọ ekpako na e kẹ riẹ. 14 Ohrẹ nọ emoha na e kẹ riẹ o lele rọ kẹ ae uyo inọ: “Ọsẹ mẹ o ru owhowha rai gbẹdẹ, rekọ me ti fiba owhowha rai na. Eviaviẹ gheghe ọsẹ mẹ ọ rọ fa owhai, rekọ mẹ te rehọ eviaviẹ nọ i wo inwe fa owhai.” 15 Fikiere ovie na ọ gaviezọ kẹ ahwo na ha, keme Jihova họ ọnọ o ru eware na via enẹ,+ re ẹme nọ Jihova ọ rehọ Ahaejah+ ohwo Shailo na ta kẹ Jeroboam ọmọzae Nibat ọ ruẹsi rugba.

16 Nọ Izrẹl soso a ruẹ nọ ovie na ọ rọwo kezọ kẹ ae he, ahwo na a tẹ kpahe kẹ ovie na nọ: “Usu vẹ ma wo kugbe Devidi? Ma wo ukuoriọ ovo evaọ ọmọzae Jẹsi hi. Wha zihe bru eghẹnẹ rai, O Izrẹl. Enẹna tẹrovi uwou obọra, O Devidi!” Fikiere ahwo Izrẹl a te zihe kpobọ iwou* rai.+ 17 Rekọ Rehoboam o gbe je su ahwo Izrẹl nọ a jẹ rria ikpewho Juda.+

18 Kẹsena Rehoboam ovie na o te vi Adoram uwou,+ ọnọ o wuzou ahwo nọ a fihọ rọkẹ iruo ọgbahọ, rekọ Izrẹl soso a tẹ rehọ itho fi ei kpe. Rehoboam ovie na ọ tẹ rọ udugaga ruọ akẹkẹ riẹ re ọ dhẹ kpobọ Jerusalẹm.+ 19 Yọ ahwo Izrẹl a be kpareso+ uwou Devidi rite ẹdẹ inẹnẹ na.

20 Nọ Izrẹl soso a nwani yo nọ Jeroboam o zihe ze no, a te sei ziọ oria nọ a kokohọ, a tẹ rehọ iẹe mu ovie Izrẹl soso.+ Ahwo na ọvuọvo o lele uwou Devidi hi ajokpaọ orua Juda.+

21 Nọ Rehoboam o te Jerusalẹm, ọ tẹ nwani koko uwou Juda gbe orua Bẹnjamin kpobi họ, egbaẹmo idu udhuzii (180,000) nọ a wuhrẹ* kẹ ẹmo, re a họre ahwo uwou Izrẹl, re a ruẹsi zihe uvie na se Rehoboam ọmọzae Solomọn.+ 22 Kẹsena ẹme Ọghẹnẹ uzẹme na o te bru Shimaya+ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ze, inọ: 23 “Ta kẹ Rehoboam ọmọzae Solomọn ovie Juda gbe uwou Juda avọ Bẹnjamin soso gbe ahwo nọ a kiọkọ nọ, 24 ‘Enẹ Jihova ọ ta: “Wha du nyae họre ahwo Izrẹl inievo rai vievie he. Jọ ohwo kpobi o zihe kpobọ uwou riẹ, keme mẹ họ ọnọ o ru nọ oware nana o rọ via enẹ.”’”+ Fikiere a te ru lele ẹme Jihova, a te zihe kpo wọhọ epanọ Jihova ọ vuẹ rai.

25 Kẹsena Jeroboam ọ tẹ bọ* Shẹkẹm+ nọ o rrọ ubrotọ igbehru Ifremu, ọ tẹ jẹ rria etẹe. Etẹe o no nyae bọ* Pẹnuẹl.+ 26 Jeroboam ọ ta evaọ udu riẹ nọ: “Enẹna uvie na u ti zihe bru uwou Devidi.+ 27 Otẹrọnọ ahwo nana a tẹ gbẹ be nyai dhe idhe evaọ obọ uwou Jihova nọ o rrọ Jerusalẹm,+ udu rai u ti zihe bru olori rai Rehoboam ovie Juda re. Ẹhẹ, a ti kpe omẹ no, a ve ti zihe bru Rehoboam ovie Juda.” 28 Nọ ovie na o lele ekiroro riẹ gba ẹgwae no, ọ tẹ ma emọ-iruẹ igoru ivẹ,+ ọ tẹ ta kẹ ahwo na nọ: “Uye nọ wha be hae rọ nya kpobọ Jerusalẹm o ga hrọ. O Izrẹl, Ọghẹnẹ rai ọna, ọnọ ọ rehọ owhai no obọ ẹkwotọ Ijipti ze.”+ 29 Kẹsena o te fi ọjọ họ Bẹtẹl,+ o te fi ọdekọ họ Dan.+ 30 Onana u te ru ahwo na raha uzi,+ ahwo na a je kpohọ ugbo obọ Dan re a gọ ọmọ-eruẹ nọ ọ rrọ obei.

31 Ọ bọ iwou egagọ fihọ eria ikpehru na, ọ tẹ jọ udevie ahwo na rehọ izerẹ mu, ahwo nọ a rrọ ahwo Livae he.+ 32 Jeroboam ọ tẹ jẹ tuọ ehaa jọ họ evaọ amara avọ eree, evaọ ẹdẹ avọ ikpegbisoi amara na, wọhọ ehaa nọ a be hai ru evaọ Juda.+ Ọ jọ ehru agbada-idhe nọ ọ bọ evaọ Bẹtẹl+ dhe idhe kẹ emọ-iruẹ nọ ọ ma na, ọ tẹ jẹ jọ Bẹtẹl rehọ izerẹ mu kẹ eria ikpehru nọ ọ bọ na. 33 O mu idhe họ edhe evaọ agbada-idhe nọ ọ bọ fihọ Bẹtẹl na evaọ ẹdẹ avọ ikpegbisoi evaọ amara avọ eree na, evaọ amara nọ ọye ọvo ọ salọ kẹ omobọ riẹ; ọ tuọ ehaa họ kẹ ahwo Izrẹl, yọ ọ gadiẹ agbada-idhe na re o dhe idhe je ru iwiri idhe kuye.

13 Ọzae jọ nọ ọ rrọ ohwo Ọghẹnẹ+ o te no Juda ziọ Bẹtẹl wọhọ epanọ Jihova ọ ta, oke yena yọ Jeroboam o dikihẹ akotọ agbada-idhe na+ re o ru iwiri idhe kuye. 2 Kẹsena ọ tẹ kpare uvo se agbada-idhe na wọhọ epanọ Jihova ọ ta inọ: “O agbada-idhe, agbada-idhe! Enẹ Jihova ọ ta: ‘Rri! A te jọ uwou Devidi yẹ ọmọzae nọ a ti se Josaya!+ Ọ te jọ ehru ra rehọ izerẹ eria ikpehru na dhe idhe, enọ e be jọ ehru ra ru iwiri idhe kuye na, yọ ọ te jọ ehru ra mahe igbenwa ohwo-akpọ.’”+ 3 Ọ tẹ fodẹ oka jọ evaọ ẹdẹ yena inọ: “Onana họ oka nọ Jihova ọ kẹ: “Rri! Agbada-idhe na ọ te bẹre kpohọ abava, enwo* nọ ọ rrọ ehru riẹ ọ vẹ te vaha fihọ otọ.”

4 Nọ ovie na ọ nwani yo ẹme nọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ ta kpahe agbada-idhe nọ ọ rrọ Bẹtẹl na, Jeroboam ọ tẹ rriẹ obọ no obọ agbada-idhe na ze, ọ tẹ ta nọ: “Wha kru ei!”+ Ẹsiẹvo na, obọ nọ ọ rriẹ rri ọzae na o tẹ yamu,* ọ gbẹ sai zihe obọ na ha.+ 5 Kẹsena agbada-idhe na ọ tẹ bẹre abava, enwo na ọ tẹ vaha no agbada-idhe na fihọ otọ wọhọ epaọ oka nọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ kẹ, onọ Jihova ọ vuẹ riẹ.

6 Ovie na ọ tẹ ta kẹ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na nọ: “Ivie, lẹ Jihova Ọghẹnẹ ra re o wo aruoriwo kẹ omẹ,* lẹ fiki mẹ re obọ mẹ u zihe ruọ epanọ o jọ.”+ Fikiere ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ tẹ lẹ Jihova re o wo aruoriwo kẹe, obọ ovie na u te zihe ruọ epanọ o jọ vẹre. 7 Kẹsena ovie na ọ tẹ ta kẹ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na nọ: “Lele omẹ kpobọ uwou mẹ re whọ re emu, re mẹ jẹ kẹ owhẹ okẹ.” 8 Rekọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ tẹ ta kẹ ovie na nọ: “Otẹrọnọ whọ tẹ make kẹ omẹ abọvo uwou ra dede, me ti lele owhẹ hẹ, yọ mẹ te re ebrẹdi hayo da ame evaọ oria nana ha. 9 Keme enẹ Jihova o jie uzi kẹ omẹ: ‘Whọ rẹ re ebrẹdi hayo da ame vievie he, yọ whọ rẹ nya edhere nọ whọ nyaze na zihe kpo vievie he.’” 10 Fikiere ọ tẹ nya edhere ọfa, ọ gbẹ nya edhere nọ ọ rọ nyaze Bẹtẹl na zihe he.

11 Ọruẹaro jọ nọ ọ kpako no ọ jẹ rria Bẹtẹl, nọ emezae riẹ i te uwou, a te gbiku eware kpobi nọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na o ru evaọ Bẹtẹl ẹdẹ yena kẹe gbe eme nọ ọ ta kẹ ovie na. Nọ a gbiku nana kẹ ọsẹ rai no, 12 ọsẹ rai ọ tẹ nọ ae nọ: “Edhere vẹ ọ nya kpo?” Emezae riẹ a te dhesẹ edhere nọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na nọ o no obọ Juda ze na ọ nya kpo kẹe. 13 Ọ tẹ ta kẹ emezae riẹ nọ: “Wha ruẹrẹ eketekete na kpahe kẹ omẹ.” A tẹ ruẹrẹ eketekete na kpahe kẹe, ọ tẹ ruọ ehru riẹ.

14 Ọ tẹ dhẹ rri obonọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ nya rri na, ọ tẹ ruẹ e riẹ nọ ọ keria otọ ure ulogbo jọ. Kẹsena ọ tẹ nọe nọ: “Kọ whẹ họ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na nọ o no obọ Juda ze na?”+ O te yo kẹe nọ: “Ee.” 15 Ọ tẹ ta kẹe nọ: “Lele omẹ kpo re whọ re ebrẹdi.” 16 Rekọ ọ tẹ ta nọ: “Mẹ sai lele owhẹ kpo ho hayo jẹ uzizie ra na rehọ họ, yọ mẹ sai lele owhẹ re ebrẹdi hayo da ame evaọ oria nana ha. 17 Keme Jihova o jie uzi kẹ omẹ nọ: ‘Whọ rẹ re ebrẹdi hayo da ame vievie he. Whọ rẹ nya edhere nọ whọ nyaze na zihe kpo vievie he.’” 18 Fikiere ọ tẹ ta kẹe nọ: “Mẹ yọ ọruẹaro re wọhọ owhẹ, yọ ukọ-odhiwu jọ ọ vuẹ omẹ ẹme nọ Jihova ọ ta inọ, ‘Vuẹe nọ o lele owhẹ zihe kpobọ uwou ra re ọ re ebrẹdi jẹ da ame.’” (Ọ viẹ riẹ họ.) 19 Fikiere o te lele iei zihe kpo re ọ re ebrẹdi jẹ da ame evaọ obọ uwou riẹ.

20 Nọ a keria be re emu evaọ emẹjẹ na, ẹme Jihova o te bru ọruẹaro nọ ọ rehọ e riẹ zihe ze na ze, 21 ọ tẹ kpare uvo ta ẹme kẹ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme nọ o no obọ Juda ze na nọ, “Enẹ Jihova ọ ta: ‘Fikinọ who veghe uzou kẹ uzi Jihova, who gbe koko ujaje nọ Jihova Ọghẹnẹ ra ọ kẹ owhẹ hẹ na, 22 rekọ who je zihe nyae re ebrẹdi jẹ da ame evaọ oria nọ ọ vuẹ owhẹ nọ, “Whọ jọ re ebrẹdi hayo da ame he” na, a ti ki ori ra fihọ uki esẹ-esẹ ra ha.’”+

23 Nọ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ re ebrẹdi jẹ da ame no, ọruẹaro nọ ọ kpako no na ọ tẹ ruẹrẹ eketekete na kpahe kẹ ọruẹaro nọ ọ rehọ zihe ze na. 24 Ọ tẹ ruọ edhere, rekọ okpohrokpo jọ ọ tẹ nyaku ei evaọ edhere na, okpohrokpo na o te kpei no.+ Ori riẹ ọ tẹ jọ edhere na, yọ eketekete na o dikihẹ akotọ ori na; okpohrokpo na o te je dikihẹ akotọ ori na re. 25 Ezae jọ nọ e jẹ nyavrẹ e tẹ ruẹ ori na nọ ọ rrọ edhere na avọ okpohrokpo na nọ o dikihẹ akotọ ori na. Nọ a ruọ eva okpẹwho nọ ọruẹaro nọ ọ kpako no na ọ be rria, a tẹ vuẹ ahwo kpahe iẹe.

26 Nọ ọruẹaro nọ ọ rehọ e riẹ zihe ze na o yo ẹme na, ọ tẹ nwane ta nọ: “Ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na nọ o veghe uzou kẹ uzi Jihova na oware na o via kẹ na;+ Jihova ọ rehọ e riẹ kẹ okpohrokpo na re ọ nwae oma je kpei no, wọhọ epaọ ẹme Jihova nọ ọ ta kẹe.”+ 27 Ọ tẹ ta kẹ emezae riẹ nọ: “Wha ruẹrẹ eketekete na kpahe kẹ omẹ.” Fikiere a tẹ ruẹrẹ iẹe kpahe. 28 Kẹsena ọ tẹ ruọ edhere, ọ tẹ ruẹ ori ọzae na evaọ edhere na, yọ eketekete na avọ okpohrokpo na i dikihẹ akotọ riẹ. Okpohrokpo na ọ re ori na ha, yọ ọ nwa eketekete na oma ha. 29 Ọruẹaro na ọ tẹ wọ ori ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na fihọ ehru eketekete na, ọ tẹ rehọ iẹe zihe ze obọ okpẹwho obọriẹ re o weri ei je ki ei. 30 Ọ tẹ wọ ori na fihọ uki obọriẹ, yọ a be viẹ fiki riẹ, be ta nọ: “U yoma kẹhẹ, oniọvo mẹ!” 31 Nọ a ki ei no, ọ tẹ ta kẹ emezae riẹ nọ: “Nọ me te whu, wha ki omẹ fihọ oria nọ me ki ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na fihọ na. Wha fi igbenwa mẹ kẹle igbenwa riẹ.+ 32 Ẹme Jihova nọ ọruẹaro na ọ ta kpahe agbada-idhe nọ ọ rrọ Bẹtẹl gbe iwou egagọ kpobi nọ e rrọ eria ikpehru+ evaọ ikpewho Sameria na ọ te seba erugba ha.”+

33 Ghele oware nana nọ o via na, Jeroboam o kurẹriẹ no edhere oyoma riẹ hẹ, rekọ ọ tẹ gbẹ jẹ jọ udevie ahwo na kpobi rehọ izerẹ mu kẹ eria ikpehru na.+ Ohwo kpobi nọ ọ gwọlọ jọ ozerẹ o re ro mu,* ọ vẹ ta nọ: “Jọ ọ jọ omọvo izerẹ eria ikpehru na.”+ 34 Uzioraha nana nọ ahwo uwou Jeroboam+ a jẹ raha na o wha ọraha se ai, a te voro ai no otọakpọ na no riẹriẹriẹ.+

14 Evaọ oke yena Abaejah ọmọzae Jeroboam ọ tẹ jẹ mọ. 2 Jeroboam ọ tẹ ta kẹ aye riẹ nọ: “Ivie, kparoma re who nwene omara re ahwo a gbẹ riẹ nọ whẹ yọ aye Jeroboam ho, whọ vẹ nya kpobọ Shailo. Rri! Ahaejah ọruẹaro na ọ rrọ obei. Ọye ọ ta nọ mẹ te jọ ovie kẹ ahwo nana.+ 3 Rehọ ikulu ebrẹdi ikpe, ikeki, gbe ololo ọnyọ re whọ nyabru ei. Ọ te vuẹ owhẹ oware nọ o te via kẹ ọmọzae na.”

4 Aye Jeroboam o te ru epanọ ọzae riẹ ọ ta kẹe na. Ọ tẹ kpama, o te kpobọ Shailo,+ o te te uwou Ahaejah. Ibiaro Ahaejah i je ke ọvo, ọ gbẹ jẹ ruẹ ude he fikinọ ọ who no.

5 Rekọ Jihova ọ ta kẹ Ahaejah no nọ: “Aye Jeroboam ọ be nyabru owhẹ ze re ọ nekpẹ mi owhẹ kpahe ọmọzae riẹ, keme ọmọ na ọ be mọ. Mẹ te vuẹ owhẹ ẹme nọ whọ rẹ ta kẹe.* Nọ ọ te nyaze, o ti ru re a se iẹe ba evuhu.”

6 Nọ Ahaejah ọ nwani yo edo ithihi awọ aye na nọ ọ be nyaze unuẹthẹ na, ọ tẹ ta nọ: “Ruọ eva, aye Jeroboam. Fikieme who ro ru re a siọ owhẹ ba evuhu? Ọghẹnẹ o vi omẹ nọ mẹ vuẹ owhẹ uwou ogaga jọ. 7 Nya re whọ ta kẹ Jeroboam nọ, ‘Enẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta: “Mẹ kpare owhẹ kpehru evaọ udevie ahwo ra re mẹ rehọ owhẹ mu osu kẹ ahwo mẹ Izrẹl.+ 8 Kẹsena mẹ tẹ bẹre uvie na no uwou Devidi, mẹ tẹ rehọ iẹe kẹ owhẹ.+ Rekọ whọ rrọ wọhọ Devidi odibo mẹ hẹ, ọnọ o koko ijaje mẹ jẹ rehọ udu riẹ kpobi nya lele omẹ, nọ o je ru oware nọ u kiehọ ọvo evaọ aro mẹ.+ 9 Rekọ umuomu nọ who ru u yoma vi orọ ahwo kpobi nọ a kake rehọ owhẹ jọ, whọ ma ọghẹnẹ ọfa gbe emema ayọno* kẹ omara re who ru omẹ eva dha,+ who te kiukeku omẹ.+ 10 Fikiere, mẹ be rehọ okpẹtu ziọ uwou Jeroboam, me ve ti kpe ọzae kpobi* nọ ọ rrọ uwou Jeroboam no, te iruori te enọ e ga ha evaọ Izrẹl, me ti hwere uwou Jeroboam muotọ,+ nwane wọhọ epanọ ohwo ọ rẹ whẹ isọ erao kufiẹ bẹsenọ i re re muotọ! 11 Ohwo uwou Jeroboam kpobi nọ o whu evaọ okpẹwho na, erakọ e te re iẹe no; ohwo kpobi nọ o whu evaọ obọ ẹwọ, evra obọ ehru* na e te re iẹe no, keme Jihova ọ ta riẹ no.”’

12 “Enẹna, kparoma; kpobọ uwou ra. Nọ who te te okpẹwho na no, ọmọ na o ti whu. 13 Ahwo Izrẹl kpobi a ti weri ọmọ na je ki ei, keme ọye ọvo a ti ki fihọ uki evaọ unuwou Jeroboam, fikinọ ọye ọvo họ ohwo nọ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ọ jọ omariẹ ruẹ oware uwoma jọ evaọ uwou Jeroboam. 14 Jihova ọ te rehọ ovie mu kẹ Izrẹl, ọnọ ọ te raha uwou Jeroboam muotọ+ no ẹdẹ yena vrẹ, ẹhẹ, makọ enẹna. 15 Jihova ọ te raha Izrẹl fihọ otọ wọhọ ukpoko nọ u bi nuhu evaọ ame, o ti vi Izrẹl no otọ uwoma nana nọ ọ kẹ esẹ-esẹ rai na,+ ọ vẹ te vaha ae thabọ vrẹ Ethẹ* na,+ keme a ru ekpọ ọrẹri* rai,+ a te ru eva dha Jihova. 16 Ọ te nyasiọ Izrẹl ba fiki izieraha Jeroboam, gbe enọ o ru Izrẹl raha.”+

17 Fikiere aye Jeroboam ọ tẹ kpama ruọ edhere, o te te Tẹza. Nọ ọ nwani te unuwou na, ọmọzae na o te whu. 18 A te ki ei, ahwo Izrẹl kpobi a te weri ei, wọhọ epaọ ẹme Jihova nọ ọ rehọ odibo riẹ Ahaejah ọruẹaro na ta.

19 Yọ iku uzuazọ Jeroboam nọ i kiọkọ, oghẹrẹ nọ o je fi ẹmo+ gbe oghẹrẹ nọ o su, a kere i rai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl. 20 Etoke* nọ Jeroboam o su o jọ ikpe udhegbivẹ, kẹsena o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ;+ Nedab ọmọzae riẹ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.+

21 Evaọ oke yena yọ Rehoboam ọmọzae Solomọn ọ rrọ ovie evaọ Juda. Ikpe udhuvẹ-gbọvo Rehoboam ọ jọ okenọ o zihe ruọ ovie, yọ ikpe ikpegbihrẹ o su evaọ Jerusalẹm, okpẹwho nọ Jihova ọ salọ+ evaọ erua Izrẹl kpobi nọ o fi odẹ riẹ họ.+ Odẹ oni Rehoboam họ Neama ohwo Ammọn.+ 22 Juda o je ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova,+ yọ a rehọ izieraha nọ a raha ru ei eva dha vrẹ onọ esẹ-esẹ rai a ru.+ 23 Ae omarai a jẹ bọ eria ikpehru, ipila ọrẹri, ekpọ ọrẹri*+ fihọ oria ukpehru kpobi+ gbe otọ ure ulogbo kpobi.+ 24 Igberẹ ezae nọ i re lele ezae wezẹ evaọ etẹmpol e tẹ jẹ jọ ẹkwotọ na.+ A je ru eware etọtọ kpobi nọ ahwo erẹwho nọ Jihova o le no kẹ ahwo Izrẹl na a je ru.

25 Evaọ ukpe avọ isoi Rehoboam ovie na, Shaeshak+ ovie Ijipti ọ tẹ wọ ze rọsuọ Jerusalẹm.+ 26 Ọ tẹ kwa ekwakwa-aghae nọ e jọ uwou Jihova gbe ekwakwa-aghae nọ e jọ uwou* ovie na rehọ.+ Oware kpobi ọ kwa, te ejese igoru kpobi nọ Solomọn o ru.+ 27 Fikiere Rehoboam ovie na o te ru ejese ekọpa ro nwene ae, o te mu ae họ iletu iroiro* na obọ, enọ i re rou* unuighẹ uwou ovie na. 28 Oke kpobi nọ ovie na ọ nyaziọ uwou Jihova, iroiro na e vẹ wọ ae, kẹsena a ve zihe ai kpohọ ubruwou iroiro na.

29 Yọ iku uzuazọ Rehoboam nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Juda?+ 30 Kẹse kẹse Rehoboam avọ Jeroboam a je fi ẹmo.+ 31 Kẹsena Rehoboam o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei kugbe esẹ-esẹ riẹ evaọ Okpẹwho Devidi.+ Odẹ oni riẹ Neama ohwo Ammọn.+ Abaejam* ọmọzae+ Rehoboam o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

15 Evaọ ukpe avọ ikpegberee Jeroboam ovie na+ ọmọzae Nibat, Abaejam o te zihe ruọ ovie Juda.+ 2 Ikpe esa o su evaọ Jerusalẹm. Odẹ oni riẹ Meaka+ ọmọ-uruọmọ Abishalọm. 3 Ọ jẹ raha izi kpobi nọ ọsẹ riẹ ọ raha, yọ udu riẹ kpobi o jọ kugbe* Jihova Ọghẹnẹ riẹ hẹ wọhọ epanọ udu Devidi ọsẹ-esẹ riẹ o jọ. 4 Rekọ fiki Devidi,+ Jihova Ọghẹnẹ riẹ ọ kẹ riẹ ukpẹ evaọ Jerusalẹm+ ẹkwoma ọmọzae riẹ nọ o ro mu ovie evaọ ẹta riẹ gbe Jerusalẹm nọ o vuwa re ọ gbẹ jariẹ. 5 Keme Devidi o ru oware nọ u kiehọ evaọ aro Jihova, o kiukeku uvumọ uzi nọ O jie kẹe evaọ edẹ uzuazọ riẹ kpobi hi, u te no oware nọ o ru Uraya ohwo Hit na no.+ 6 Rehoboam avọ Jeroboam a je fi ẹmo evaọ edẹ uzuazọ riẹ kpobi.+

7 Rọ kpahe iku uzuazọ Abaejam nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Juda?+ Ẹmo ọ jọ udevie Abaejam avọ Jeroboam re.+ 8 Kẹsena Abaejam o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ Okpẹwho Devidi; Asa ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.+

9 Evaọ ukpe avọ udhe Jeroboam ovie Izrẹl, Asa o ro mu Juda họ esu. 10 Ikpe udhuvẹ-gbọvo o su evaọ Jerusalẹm. Odẹ oni-ologbo riẹ Meaka,+ ọmọ-uruọmọ Abishalọm. 11 Asa o ru oware nọ u kiehọ evaọ aro Jihova,+ wọhọ Devidi ọsẹ-esẹ riẹ. 12 O le igberẹ ezae nọ i re lele ezae wezẹ evaọ etẹmpol no ẹkwotọ na,+ o te je si emedhọ etọtọ* kpobi nọ esẹ-esẹ riẹ a ru no.+ 13 O tube si Meaka+ oni-ologbo riẹ no ọkwa oni ovie nọ ọ jọ, keme o ru ẹmẹdhọ ọtọtọ jọ nọ a rẹ rọ gọ ọkpọ ọrẹri* na. Asa ọ gbẹre ẹmẹdhọ ọtọtọ riẹ na fihọ otọ,+ ọ tẹ mahe iẹe evaọ Ukiekpotọ Kidrọn.+ 14 Rekọ eria ikpehru na e gbẹ jariẹ.+ Ghele na, udu Asa kpobi o jọ kugbe* Jihova evaọ edẹ uzuazọ riẹ* kpobi. 15 Ọ rehọ eware nọ ọyomariẹ avọ ọsẹ riẹ a ru họ ọrẹri no ziọ uwou Jihova—isiliva, igoru, gbe ekwakwa sa-sa.+

16 Kẹse kẹse Asa avọ Beasha+ ovie Izrẹl a je fi ẹmo. 17 Fikiere Beasha ovie Izrẹl ọ tẹ wọ ohọre ziọ Juda, o te mu Rema họ ẹbọ,*+ re ohwo ọvo o gbe no obọ Asa ovie Juda vrẹ hayo ruọ eva bru ei hi.*+ 18 Fikiere Asa ọ tẹ kwa isiliva gbe igoru kpobi nọ i kiọkọ eria ekwakwa-aghae uwou Jihova gbe eria ekwakwa-aghae uwou* ovie na, ọ tẹ rehọ ae kẹ idibo riẹ. Asa o te vi ai ro se Bẹn-hedad ọmọzae Tab-rimọn, ọmọzae Hiziọn, ovie Siria,+ ọnọ ọ jẹ rria Damaskọs, jẹ ta nọ: 19 “Mẹ avọ owhẹ gbe ọsẹ mẹ avọ ọsẹ ra a ru ọtamuo* jọ. Me bi vi isiliva gbe igoru se owhẹ rọ kẹ owhẹ okẹ. Nyaze re whọ raha ọtamuo nọ whẹ avọ Beasha ovie Izrẹl wha ru,* re o kuomarẹriẹ nyasiọ omẹ ba.” 20 Bẹn-hedad ọ gaviezọ kẹ Asa ovie na, o te vi iletu egbaẹmo riẹ nyae họre ikpewho Izrẹl, a te fi Aijọn,+ Dan,+ Ebẹl-bẹt-meaka, Kinẹrẹt soso, gbe ẹkwotọ Naftalae soso kparobọ. 21 Nọ Beasha o yo kpahe iẹe, ọ tẹ nwane siọ Rema ba ẹbọ,* ọ tẹ gbẹ jẹ rria Tẹza.+ 22 Asa ovie na o te se Juda soso kokohọ—ohwo ọvo o no rie he—a tẹ wọ itho gbe ite-ire Rema nọ Beasha ọ jẹ rọ bọe na rehọ, Asa ovie na ọ tẹ rehọ ae bọ* Giba+ evaọ Bẹnjamin, gbe Mizpa.+

23 Rọ kpahe iku uzuazọ Asa nọ i kiọkọ kpobi, ogaga riẹ kpobi gbe eware kpobi nọ o ru gbe ikpewho nọ ọ bọ,* kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Juda? Rekọ evaọ oke owho riẹ, o te wo ekpehre ẹyao jọ evaọ awọ riẹ.+ 24 Kẹsena Asa o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei kugbe ai evaọ Okpẹwho Devidi ọsẹ-esẹ riẹ; Jehoshafat ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

25 Nedab+ ọmọzae Jeroboam o zihe ruọ ovie Izrẹl evaọ ukpe avọ ivẹ Asa ovie Juda, yọ ikpe ivẹ o su Izrẹl. 26 Ọ ruabọhọ je ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova, yọ ọ jẹ nya evaọ edhere ọsẹ riẹ,+ gbe evaọ uzioraha nọ ọsẹ riẹ o ru Izrẹl raha.+ 27 Beasha ọmọzae Ahaejah nọ o no uwou Isaka ze ọ tẹ lẹlẹ gba ẹgwae oyoma kpahe iẹe, Beasha o te duwu iei kpe evaọ Gibẹtọn,+ onọ o rrọ ẹwho ahwo Filistia, oke yena yọ Nedab avọ ahwo Izrẹl kpobi a ko Gibẹtọn họ. 28 Ere Beasha o ro kpei evaọ ukpe avọ esa Asa ovie Juda, o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ. 29 Nọ ọ nwani zihe ruọ ovie no, o te kpe ahwo uwou Jeroboam soso no. Ọ kuvẹ re ohwo ọvo nọ ọ be wẹ evaọ uwou Jeroboam ọ gbẹ jọ uzuazọ họ; o ru nọ a ro kpe ai muotọ wọhọ epaọ ẹme Jihova nọ ọ rọ ẹkwoma odibo riẹ Ahaejah ohwo Shailo na ta.+ 30 Onana o via fiki izi nọ Jeroboam ọ raha, gbe enọ o ru Izrẹl raha, gbe fikinọ o ru eva dha Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl thesiwa. 31 Rọ kpahe iku uzuazọ Nedab nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl? 32 Kẹse kẹse Asa avọ Beasha ovie Izrẹl a je fi ẹmo.+

33 Evaọ ukpe avọ esa Asa ovie Juda, Beasha ọmọzae Ahaejah o ro zihe ruọ ovie Izrẹl soso evaọ Tẹza, yọ ikpe udhegbene o su.+ 34 Rekọ ọ ruabọhọ je ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova,+ yọ ọ jẹ nya evaọ edhere Jeroboam, gbe evaọ uzioraha nọ Jeroboam o ru Izrẹl raha.+

16 Jihova ọ tẹ rehọ ẹkwoma Jehu+ ọmọzae Hanenae+ whowho oziẹ nọ o brukpe Beasha, inọ: 2 “Mẹ kpare owhẹ kpehru no ovu ze, mẹ tẹ rehọ owhẹ mu osu kẹ ahwo mẹ Izrẹl,+ rekọ whọ ruabọhọ be nya evaọ edhere Jeroboam, who te ru ahwo mẹ Izrẹl raha uzi, a tẹ rọ izieraha rai ru omẹ eva dha.+ 3 Fikiere me bi hwere Beasha avọ ahwo uwou riẹ muotọ, yọ me ti ru ahwo uwou riẹ wọhọ epanọ me ru ahwo uwou Jeroboam+ ọmọzae Nibat. 4 Ohwo uwou Beasha kpobi nọ o whu evaọ okpẹwho na, erakọ e te re iẹe no; yọ ohwo riẹ kpobi nọ o whu evaọ obọ ẹwọ, evra obọ ehru* na e te re iẹe no.”

5 Rọ kpahe iku uzuazọ Beasha nọ i kiọkọ, eware nọ o ru gbe ogaga riẹ, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl? 6 Kẹsena Beasha o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ Tẹza;+ Ilah ọmọzae riẹ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ. 7 Ofariẹ, Jihova ọ rehọ ẹkwoma Jehu ọruẹaro na ọmọzae Hanenae whowho oziẹ nọ o brukpe Beasha avọ ahwo uwou riẹ fiki eware iyoma kpobi nọ o ru evaọ aro Jihova, nọ ọ rọ rehọ iruo abọ riẹ ru ei eva dha, ọ tẹ jọ wọhọ ahwo uwou Jeroboam, gbe fikinọ o kpe Nedab.*+

8 Evaọ ukpe avọ udhegbezeza Asa ovie Juda, Ilah ọmọzae Beasha o te zihe ruọ ovie Izrẹl evaọ Tẹza, yọ ikpe ivẹ o su. 9 Zimrae odibo riẹ nọ o wuzou abọvo egbaẹmo ekẹkẹ riẹ ọ tẹ gba ẹgwae omuomu kpahe iẹe evaọ okenọ ọ jọ Tẹza da idi bẹ no evaọ uwou Aza, ọnọ ọ jẹ rẹrote ahwo uwou ovie na evaọ Tẹza. 10 Zimrae ọ ruọ eva, o te duwu iei kpe fihọ otọ+ evaọ ukpe avọ udhegbihrẹ Asa ovie Juda, o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ. 11 Nọ Zimrae o zihe ruọ ovie no, nọ ọ jẹ nwane keria agbara-uvie riẹ no, o te kpe ahwo uwou Beasha kpobi no. Ọ siọ uvumọ ọzae* ba ha, te enọ e rrọ imoni riẹ* hayo egbẹnyusu riẹ. 12 Ere Zimrae o ro kpe uwou Beasha kpobi muotọ, wọhọ epanọ Jihova ọ rọ ẹkwoma Jehu ọruẹaro na ta kpahe Beasha.+ 13 Onana o via fiki izi kpobi nọ Beasha avọ Ilah ọmọzae riẹ a raha, gbe izi nọ a ru Izrẹl raha ẹkwoma emedhọ rai nọ i fioka ha nọ a je ro ru Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl eva dha.+ 14 Rọ kpahe iku uzuazọ Ilah nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl?

15 Evaọ ukpe avọ udhegbihrẹ Asa ovie Juda, Zimrae o te zihe ruọ ovie, o te su edẹ ihrẹ evaọ Tẹza, oke yena yọ egbaẹmo na e fa evuẹ re a họre Gibẹtọn+ nọ o jọ ẹkwotọ ahwo Filistia. 16 Nọ u te oke jọ, egbaẹmo nọ e fa evuẹ na i te yo nọ: “Zimrae ọ gba ẹgwae omuomu je kpe ovie na no.” Fikiere ahwo Izrẹl kpobi a tẹ jọ evuẹ na rehọ Omri,+ oletu ogbaẹmo na mu ovie Izrẹl evaọ ẹdẹ yena. 17 Omri avọ Izrẹl soso nọ a jọ kugbei a te no Gibẹtọn, a te ko Tẹza họ. 18 Nọ Zimrae ọ ruẹ nọ a ko okpẹwho na họ no, o te kpobọ uwou ukpehru nọ o rẹ bẹ ẹvẹruọ nọ o jọ uwou* ovie na, ọ tẹ mahe uwou na dhe omariẹ, o te whu.+ 19 Onana o via fiki imuomu obọriẹ nọ o ru ẹkwoma oware nọ u yoma evaọ aro Jihova nọ o je ru, ẹkwoma edhere Jeroboam nọ ọ jẹ jọ nya, gbe fiki uzi nọ o ru Izrẹl raha.+ 20 Rọ kpahe iku uzuazọ Zimrae nọ i kiọkọ gbe ẹgwae omuomu nọ ọ lẹlẹ gba, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl?

21 Oke yena ahwo Izrẹl a rọ hẹriẹ kpohọ itu ivẹ. Abọvo ahwo na a te lele Tibnae ọmọzae Gaenat, a tẹ jẹ gwọlọ rehọ iẹe mu ovie, abọ nọ o kiọkọ o te lele Omri. 22 Rekọ ahwo nọ a jọ abọ Omri a tẹ ga obọ vi ahwo nọ a jọ abọ Tibnae ọmọzae Gaenat. Tibnae o te whu, Omri o te zihe ruọ ovie.

23 Evaọ ukpe avọ ọgbagbọvo Asa ovie Juda, Omri o te zihe ruọ ovie Izrẹl, yọ ikpe ikpegbivẹ o su. Ikpe ezeza o su evaọ Tẹza. 24 Ọ rehọ etalẹnte* isiliva ivẹ dẹ ugbehru Sameria mi Shima, ọ tẹ bọ okpẹwho fihọ ehru ugbehru na. O te se okpẹwho nọ ọ bọ na Sameria,*+ onọ o rrọ odẹ Shima nọ o wo* ugbehru na vẹre. 25 Omri ọ ruabọhọ je ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova, yọ o yoma vi ahwo kpobi nọ a kake rọ ọyomariẹ jọ.+ 26 O ru eware kpobi nọ Jeroboam ọmọzae Nibat o ru, ọ tẹ jẹ raha uzi nọ Jeroboam o ru Izrẹl raha ẹkwoma emedhọ rai nọ i fioka ha nọ a je ro ru Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl eva dha.+ 27 Rọ kpahe iku uzuazọ Omri nọ i kiọkọ, eware nọ o ru gbe iruẹru ilogbo riẹ, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl? 28 Kẹsena Omri o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ Sameria, Ehab ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

29 Ehab ọmọzae Omri o te zihe ruọ ovie Izrẹl evaọ ukpe avọ ọgbagberee Asa ovie Juda, yọ ikpe udhegbivẹ Ehab ọmọzae Omri o su Izrẹl evaọ Sameria.+ 30 Ehab ọmọzae Omri ọ jọ aro Jihova yoma vi ahwo kpobi nọ a kake rehọ iẹe jọ.+ 31 Ọ jẹ raha izi evona nọ Jeroboam ọmọzae Nibat ọ raha,+ yọ ọ jọ etẹe serihọ họ, ọ tẹ jẹ rehọ Jezibẹl+ ọmọtẹ Ẹtbale ovie Saedọn+ re ọ jọ aye riẹ, o te mu Bale họ ẹgọ+ je bi guzou kpotọ kẹe. 32 U no ere no, ọ bọ agbada-idhe kẹ Bale evaọ uwou* Bale+ nọ ọ bọ fihọ Sameria. 33 Ehab o te je ru ọkpọ ọrẹri.*+ Eware nọ Ehab o ro ru Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl eva dha i bu vi enọ ivie Izrẹl kpobi nọ e kake rehọ iẹe jọ i ru.

34 Evaọ edẹ riẹ, Hayẹl ohwo Bẹtẹl na ọ wariẹ bọ Jẹriko. Abaeram ọmọ ọsosuọ riẹ o whu nọ ọ wọ otọhotọ riẹ họ, Sigọb ubreyẹ riẹ o te whu okenọ ọ whẹ ethẹ riẹ họ, wọhọ epanọ Jihova ọ rọ ẹkwoma Joshua ọmọzae Nọn ta.+

17 Elaejah*+ ohwo Tishbe na nọ ọ jẹ rria Giliad+ ọ tẹ ta kẹ Ehab nọ: “Nọ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl nọ mẹ be gọ* ọ rrọ uzuazọ na, igrigri i ti kie he, yọ oso ọ te rrọ gbe he evaọ etoke ikpe nana, ajokpanọ mẹ ta ere!”+

2 Ẹme Jihova o te bru Elaejah ze, inọ: 3 “No etenẹ, re whọ nya rri ofẹ ovatha-ọre, who ve dhere Ukiekpotọ Kirit* nọ o rrọ ovatha-ọre Jọdan na. 4 Ame oko na whọ rẹ da, yọ me ti vi ekọlọbe ze te kẹ owhẹ emu evaọ etẹe.”+ 5 Ọ tẹ nwane nya, o te ru epanọ Jihova ọ ta; nọ ọ nya, ọ tẹ jọ akotọ Ukiekpotọ Kirit* nọ o rrọ ovatha-ọre Jọdan na. 6 Ekọlọbe na e tẹ jẹ wọ ebrẹdi avọ ẹkẹ-arao sei evaọ ohiohiẹ, a vẹ jẹ wọ ebrẹdi avọ ẹkẹ-arao sei evaọ owọwọ, yọ ame oko na ọ jẹ da.+ 7 Rekọ nọ edẹ jọ e vrẹ no, ame oko na ọ tẹ kpọ no+ keme oso ọ jẹ rrọ evaọ ẹkwotọ na ha.

8 Kẹsena ẹme Jihova o te bru Elaejah ze, inọ: 9 “Kparoma, kpobọ Zarefat nọ o rrọ ẹkwotọ Saedọn re whọ jọ etẹe. Rri! Mẹ te ta kẹ aye-uku jọ evaọ obei re ọ hae kẹ owhẹ emu.”+ 10 Fikiere ọ tẹ kparoma, o te kpobọ Zarefat. Nọ o te oria nọ a rẹ rọ ruọ okpẹwho na, ọ tẹ ruẹ aye-uku jọ nọ o bi hwe ire. Ọ tẹ kpare unu se aye na jẹ ta nọ: “Ivie, jẹ amame jọ fihọ egho se omẹ re mẹ da.”+ 11 Nọ aye na ọ be nyae jẹ ame na, ọ tẹ kpare unu ta kẹe nọ: “Ivie, rehọ ẹwẹ ebrẹdi jọ se omẹ re.” 12 Fikiere aye na ọ tẹ ta nọ: “Nọ Jihova Ọghẹnẹ ra ọ rrọ uzuazọ na, me wo ebrẹdi hi, ajokpaọ ẹkuobọ eflawa nọ e rrọ eva othẹ ologbo na gbe umutho ewhri nọ ọ rrọ eva akana ọsese na ọvo.+ Whaọ me bi hwe imire nana re mẹ nyai there omoware nọ mẹ avọ ọmọzae mẹ ma rẹ re. Nọ ma tẹ re no, ma ve ti whu.”

13 Elaejah ọ tẹ ta kẹe nọ: “Jọ ozọ u mu owhẹ hẹ. Nya re who ru epanọ whọ ta na. Rekọ kake rọ onọ o rrọ etẹe na ru ukulu ebrẹdi ogheghelie ọsese kẹ omẹ, re whọ wọe se omẹ. Kẹsena who ve ru onọ whẹ avọ ọmọzae ra wha rẹ re. 14 Keme enẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta: ‘Eflawa nọ e rrọ othẹ ologbo na i ti re he, yọ ewhri nọ ọ rrọ akana ọsese na o ti re gbe he bọo ẹdẹ nọ Jihova o ti ru oso rrọ fihọ otọ na.’”+ 15 Fikiere ọ tẹ nya, o te ru epanọ Elaejah ọ ta na, aye na avọ ahwo uwou riẹ gbe Elaejah a tẹ ruẹ emu re evaọ edẹ buobu.+ 16 Eflawa nọ e rrọ othẹ ologbo na i re he, yọ ewhri nọ ọ rrọ akana ọsese na o re gbe he, wọhọ epaọ ẹme Jihova nọ ọ rọ ẹkwoma Elaejah ta.

17 Nọ eware nana e vrẹ no, ọmọzae aye na nọ o wo uwou na o te muhọ ẹmọ, ẹyao riẹ ọ tẹ ga te epanọ ọmọ na o ro se ẹwẹ họ.+ 18 Fikiere aye na ọ tẹ ta kẹ Elaejah nọ: “Eme me ru owhẹ thọ,* whẹ ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na? Kọ whọ nyaze te kareghẹhọ omẹ iruthọ mẹ je kpe ọmọzae mẹ no?”+ 19 Rekọ Elaejah ọ tẹ ta kẹe nọ: “Wọ ọmọzae ra na kẹ omẹ.” Kẹsena Elaejah ọ tẹ wọ ọmọ na mi ei, ọ tẹ wọe kpobọ ubruwou obehru nọ ọyomariẹ ọ jẹ rria na, ọ tẹ rehọ iẹe kiẹzẹ ehwa obọriẹ.+ 20 O te bo se Jihova nọ: “O Jihova Ọghẹnẹ mẹ,+ kọ whọ be kẹ aye-uku nọ mẹ be rria uwou riẹ na uye re nọ who ro kpe ọmọzae riẹ?” 21 Kẹsena ọ tẹ rriẹ oma riẹ fihọ ehru ọmọ na isiasa, o te bo se Jihova nọ: “O Jihova Ọghẹnẹ mẹ, ivie, jọ uzuazọ* ọmọ na o wariẹ ruọ ẹe oma.” 22 Jihova ọ gaviezọ kẹ ayare Elaejah na,+ uzuazọ* ọmọ na o tẹ wariẹ ruọ ẹe oma, o te muhọ ẹwẹ.*+ 23 Elaejah o te kru ọmọ na, ọ tẹ rehọ iẹe no obọ ubruwou obehru na ziọ obotọ evaọ uwou na, ọ tẹ rehọ iẹe kẹ oni riẹ; Elaejah ọ tẹ ta nọ: “Rri, ọmọzae ra ọ rrọ uzuazọ.”+ 24 Fikiere aye na ọ tẹ ta kẹ Elaejah nọ: “Obọnana mẹ riẹ nọ whẹ ginọ ohwo Ọghẹnẹ,+ gbe nọ ẹme Jihova nọ ọ rrọ unu ra na uzẹme.”

18 Nọ oke jọ o vrẹ no, evaọ ukpe avọ esa,+ ẹme Jihova o te bru Elaejah ze, inọ: “Nya re whọ romavia kẹ Ehab, me ve ti ru oso rrọ fihọ otọ na.”+ 2 Fikiere Elaejah ọ tẹ nyae romavia kẹ Ehab, yọ ohọo na u bi mu gaga+ evaọ Sameria.

3 Evaọ oke yena, Ehab o te se Obedaya, ọnọ ọ jẹ rẹrote ahwo uwou na. (Obedaya o wo ozodhẹ kẹ Jihova gaga, 4 yọ evaọ okenọ Jezibẹl+ o je kpe eruẹaro Jihova, Obedaya ọ rehọ eruẹaro udhusoi [100] o te si ai no họ ighogho-itho, ahwo udhuvẹ-gbikpe a jọ eghogho-utho ovuovo, ọ tẹ jẹ hae kẹ ae ebrẹdi gbe ame.) 5 Kẹsena Ehab ọ tẹ ta kẹ Obedaya nọ: “Nya kpohọ iyeri-ame na kpobi gbe ikiekpotọ* kpobi nọ e rrọ ẹkwotọ na soso. Ẹsejọhọ ma te ruẹ ẹbe nọ enyenya gbe isi* mai e rẹ re, re erao mai kpobi e seba ewhu no.” 6 Fikiere aimava a tẹ ghale oma fihọ otọ nọ a be te nya wariẹ na. Ehab ọvo ọ tẹ nya rri abọjọ, Obedaya ọvo ọ tẹ nya rri abọdekọ.

7 Nọ Obedaya ọ jọ edhere be nya na, Elaejah ọ tẹ nyai zere ei. Obedaya ọ tẹ nwani vuhu iei, o te kie vovao tuotọ, ọ tẹ ta nọ: “Kọ whẹ ọna, Elaejah olori mẹ?”+ 8 O te yo kẹe nọ: “Mẹ na. Nyae vuẹ olori ra nọ: ‘Elaejah ọ rrọ etenẹ.’” 9 Rekọ Obedaya ọ tẹ ta nọ: “Uzi vẹ mẹ raha nọ whọ rẹ rọ rehọ omẹ odibo ra kẹ Ehab re o kpe omẹ no? 10 Nọ Jihova Ọghẹnẹ ra ọ rrọ uzuazọ na, orẹwho hayo uvie ovo o rrọ họ nọ olori mẹ o ri vi ahwo nyae gwọlọ owhẹ hẹ. Nọ a tẹ ta nọ, ‘Ọ rrọ etenẹ hẹ,’ o ve ru uvie gbe orẹwho na duwu iyei nọ a ruẹ owhẹ hẹ.+ 11 Obọnana whọ be ta nọ, ‘Nyae vuẹ olori ra nọ: “Elaejah ọ rrọ etenẹ.”’ 12 Nọ mẹ tẹ nyasiọ owhẹ ba no, ẹzi Jihova ọ vẹ te wọ owhẹ vrẹ+ kpohọ obonọ mẹ te riẹ hẹ, yọ mẹ tẹ vuẹ Ehab, nọ ọ gbẹ ruẹ owhẹ hẹ, ọ te siọ omẹ ba ekpe he. Dede na, no anwọ oke uzoge riẹ ze odibo ra o ro wo ozodhẹ kẹ Jihova. 13 Kọ a re te vuẹ olori mẹ oware nọ me ru okenọ Jezibẹl o je kpe eruẹaro Jihova, epanọ me ro si eruẹaro Jihova udhusoi (100) no fihọ ighogho-itho, nọ me fi udhuvẹ-gbikpe rai họ eghogho-utho ovuovo, mẹ tẹ jẹ kẹ ai ebrẹdi gbe ame?+ 14 Rekọ obọnana whọ be ta nọ, ‘Nyae vuẹ olori ra nọ: “Elaejah ọ rrọ etenẹ.”’ Ọ te siọ omẹ ba ekpe no ho.” 15 Rekọ Elaejah ọ tẹ ta nọ: “Nọ Jihova olori egbaẹmo nọ mẹ be gọ* ọ rrọ uzuazọ na, nẹnẹ na mẹ te romavia kẹ Ehab.”

16 Fikiere Obedaya ọ tẹ nyavrẹ bru Ehab, ọ tẹ vuẹe, Ehab ọ tẹ nyabru Elaejah.

17 Nọ Ehab ọ nwane ruẹ Elaejah, ọ tẹ ta kẹe nọ: “Kọ whẹ ọna, ọnọ ọ be wha uye* ulogbo fihọ Izrẹl na?”

18 Elaejah ọ tẹ ta nọ: “Mẹ wha uye fihọ Izrẹl he, rekọ whẹ avọ uwou ọsẹ ra wha wha okpẹtu na ze, wha nyasiọ ijaje Jihova ba, wha te bi lele edhọ Bale.+ 19 Enẹna se ahwo Izrẹl kpobi kokohọ bru omẹ ze evaọ Ugbehru Kamẹl,+ te eruẹaro egba ene gbe udhuvẹ-gbikpe (450) Bale, gbe eruẹaro egba ene (400) ọkpọ ọrẹri* na,+ enọ e be re emu evaọ emẹjẹ Jezibẹl.” 20 Fikiere Ehab o te vi uwou se ahwo Izrẹl kpobi je koko eruẹaro na họ evaọ Ugbehru Kamẹl.

21 Kẹsena Elaejah ọ tẹ nya kẹle ahwo na kpobi, ọ tẹ ta nọ: “Ẹvẹ wha re wo ẹko iroro ivẹ kri te?*+ Otẹrọnọ Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na, wha lele iei;+ rekọ otẹrọnọ Bale họ Ọghẹnẹ uzẹme na, wha lele iei!” Rekọ ahwo na a kpahe ẹme ọvo kẹe he. 22 Kẹsena Elaejah ọ tẹ ta kẹ ahwo na nọ: “Mẹ ọvo họ ọruẹaro Jihova nọ o kiọkọ,+ rekọ ezae egba ene gbe udhuvẹ-gbikpe (450) họ eruẹaro Bale. 23 Jọ a kẹ omai iruẹ esese ivẹ, re a salọ eruẹ ọsese ọvo, a vẹ vae ekekẹ, a ve fi ei họ ehru ire na, rekọ a re fi erae họ iẹe he. Me ti kpe eruẹ ọsese ọdekọ na, me ve ti fi ei họ ehru ire na, rekọ me ti fi erae họ iẹe he. 24 Kẹsena wha ve se odẹ ọghẹnẹ rai,+ me ve se odẹ Jihova. Ọghẹnẹ nọ o vi erae ze rọ kẹ uyo họ Ọghẹnẹ uzẹme na.”+ Ahwo na kpobi a tẹ ta nọ: “Ẹme nọ whọ ta na o woma.”

25 Elaejah ọ tẹ ta kẹ eruẹaro Bale na nọ: “Wha kake salọ eruẹ ọsese jọ re wha kpei, keme wha mai bu. Kẹsena wha ve se odẹ ọghẹnẹ rai, rekọ wha re fi erae họ iẹe he.” 26 Fikiere a tẹ rehọ eruẹ ọsese nọ a kẹ rai na, a tẹ vae fihọ ehru ire na, a te mu odẹ Bale họ ese no ohiohiẹ rite ọretuzou, be ta nọ: “O Bale, yo kẹ omai!” Rekọ a je yo edo uvou ọvo ho, yọ ohwo ọvo ọ jẹ kpunu hu.+ A tẹ ruabọhọ bi duola wariẹ agbada-idhe nọ a bọ na họ. 27 Evaọ enwenọ ọretuzou, Elaejah o te mu ai ẹkoko họ ese, inọ: “Wha kpare uvou rai kpehru bo gaga! Keme ọghẹnẹ ọ rrọ!+ O sae jọ nọ iroro riẹ i thabọ no, hayo ọ nyai kuame.* Hayo o sae jọ nọ ọ be wezẹ yọ o gwọlọ nọ ohwo jọ ọ rẹ rọwo iẹe!” 28 A je bo gaga yọ a be rehọ edaga gbe izuẹ bru omarai wọhọ epaọ uruemu rai, bẹsenọ azẹ o ro hwẹ vọ oma rai soso. 29 Oke o tẹ te vrẹ ọretuzou no yọ a gbe bi ru wọhọ eruẹaro, bẹsenọ okenọ a re ro dhe idhe ibi ekakọ evaọ owọwọ u ro te, rekọ a je yo edo uvou ọvo ho, yọ ohwo ọvo ọ jẹ kpunu hu; ohwo ọvo ọ jẹ daezọ họ.+

30 Nọ u te oria jọ no, Elaejah ọ tẹ ta kẹ ahwo na kpobi nọ: “Wha go kẹle omẹ.” Fikiere ahwo na kpobi a te go kẹle iẹe. Kẹsena ọ tẹ ruẹrẹ agbada-idhe Jihova nọ a kporo fihọ otọ no vẹre.+ 31 Kẹsena Elaejah ọ tẹ rehọ itho ikpegbivẹ, wọhọ epaọ unu erua emezae Jekọp, ọnọ Jihova ọ ta kẹ nọ: “Izrẹl ọ te jọ odẹ ra.”+ 32 Ọ tẹ rehọ itho na bọ agbada-idhe+ evaọ odẹ Jihova. Kẹsena ọ tẹ tọ ọgọdọ wariẹ agbada-idhe na họ, oria na o rro te epanọ a rẹ rọ kọ ibi nọ e rẹ vọ owawọ siya* ivẹ fihọ iẹe. 33 Nọ o ru ere no, ọ tẹ ruẹrẹ ire na họ, ọ tẹ va ọmọ eruẹ ọsese na ekekẹ, o te fi ei họ ehru ire na.+ Ọ tẹ ta nọ: “Wha vo ame fihọ ithẹ ame ilogbo ene re wha ku ame na họ ehru idhe emahọ na gbe ehru ire na.” 34 Kẹsena ọ tẹ ta nọ: “Wha wariẹ ru ei.” A tẹ wariẹ ru ei. Ọ tẹ wariẹ ta nọ: “Wha ru ei orọ avọ isiasa.” Fikiere a tẹ wariẹ ru ei orọ avọ isiasa. 35 Ame na o te su wariẹ agbada-idhe na họ, o te je ku ame vọ ọgọdọ na.

36 Evaọ enwenọ okenọ a re ro dhe idhe ibi ekakọ evaọ owọwọ,+ Elaejah ọruẹaro na ọ tẹ nya lahwe jẹ ta nọ: “O Jihova, Ọghẹnẹ Abraham,+ Aiziki,+ gbe Izrẹl, jọ a riẹ nẹnẹ na inọ whẹ yọ Ọghẹnẹ evaọ Izrẹl, gbe nọ mẹ yọ odibo ra, jegbe nọ whẹ họ ọnọ ọ vuẹ omẹ nọ me ru eware nana kpobi.+ 37 Yo kẹ omẹ, O Jihova! Yo kẹ omẹ re ahwo nana a riẹ nọ whẹ Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na, gbe nọ who bi ku udu rai rẹriẹ bru owhẹ ze.”+

38 Fikiere erae Jihova i te no obọ ehru ze, e tẹ mahe idhe emahọ na,+ ire na, itho na, gbe ẹkpẹ na muotọ, erae na i te je se ame nọ ọ jọ ọgọdọ na da no.+ 39 Nọ ahwo na kpobi a ruẹ onana, a tẹ nwani kie vovao tuotọ, a tẹ ta nọ: “Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na! Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na!” 40 Kẹsena Elaejah ọ tẹ ta kẹ ae nọ: “Wha kru eruẹaro Bale na! Wha jọ ọvuọvo rai ọ vabọ họ!” A tẹ nwani kru rai, Elaejah ọ tẹ rehọ ai kpobọ oko-ame* Kaeshọn,+ o te kpe ai no evaọ etẹe.+

41 Elaejah ọ tẹ ta kẹ Ehab nọ: “Nya kpobọ ehru re whọ re jẹ da, keme me bi yo edo okposo nọ ọ be rrọ.”+ 42 Fikiere Ehab o te kpobọ ehru re ọ re jẹ da, Elaejah o te kpobọ ehru Ugbehru Kamẹl, o te kigwẹ yọ o fi ovao riẹ họ udevie ighilawọ riẹ.+ 43 Kẹsena ọ tẹ ta kẹ odibo riẹ nọ: “Ivie, nya kpobọ ehru re who rri obọ abade na.” Fikiere ọ tẹ nya kpobọ ehru, o te rri, ọ tẹ ta nọ: “Mẹ ruẹ oware ovo vievie he.” Isiahrẹ Elaejah ọ ta kẹe nọ: “Zihe nya.” 44 Orọ avọ isiahrẹ na, odibo riẹ ọ tẹ ta nọ: “Rri! Ẹgho ọsese jọ nọ ọ wọhọ obọ ohwo o bi no abade na ze.” Elaejah ọ tẹ ta nọ: “Nya re whọ ta kẹ Ehab nọ, ‘Ruẹrẹ akẹkẹ na họ! Dhẹ kpobọ otọ re oso na ọ siọ owhẹ ba ebrudhe!’” 45 Evaọ oke nana, ehru na o te bi avọ ẹgho, ofou o te muhọ efou, okposo ọ tẹ rrọ;+ yọ Ehab ọ ruabọhọ be dhẹ akẹkẹ riẹ, ọ tẹ dhẹ te Jezrẹl.+ 46 Rekọ obọ Jihova o tẹ ziọ ehru Elaejah, ọ tẹ rọ ewu riẹ gba eku riẹ, ọ tẹ kake rọ Ehab dhẹ te obọ Jezrẹl.

19 Kẹsena Ehab+ ọ tẹ vuẹ Jezibẹl+ eware kpobi nọ Elaejah o ru gbe epanọ ọ rọ rehọ ọgbọdọ kpe eruẹaro na kpobi no.+ 2 Fikiere Jezibẹl o te vi ọnyukọ nyae vuẹ Elaejah nọ: “Jọ edhọ na e kẹ omẹ uye je fibae* otẹrọnọ evaọ oke utiona odẹnotha me gbe ru owhẹ jọ wọhọ omomọvo rai hi!”* 3 Fikiere ozọ u te mu Elaejah, ọ tẹ wọ, ọ tẹ dhẹ kẹ uzuazọ riẹ.+ Ọ tẹ ziọ Biẹ-shiba+ nọ o rrọ ẹkwotọ Juda,+ ọ tẹ nyasiọ odibo riẹ ba etẹe. 4 Ọ tẹ ruọ eva udhude na, ọ tẹ nya ugbo nọ o rẹ rehọ okpẹdoke, ọ tẹ keria otọ ure jọ, ọ tẹ jẹ yare nọ jọ o whu.* Ọ ta nọ: “U te no! Rehọ uzuazọ* mẹ no obọnana, O Jihova,+ keme me woma vi esẹ-esẹ mẹ hẹ.”

5 Kẹsena o te kiẹzẹ otọ ure na, ọ tẹ wezẹ vrẹ no. Rekọ idudhe na, ukọ-odhiwu jọ ọ tẹ rọ obọ tei,+ ọ tẹ ta kẹe nọ: “Kpama re whọ re emu.”+ 6 Nọ o rri, ọ tẹ jọ obonọ o fi uzou họ ruẹ ebrẹdi ogheghelie nọ ọ rrọ ehru itho errorro gbe ukoko-ame. Ọ tẹ re jẹ da, ọ tẹ wariẹ kiẹzẹ. 7 Nọ omoke jọ o vrẹ no, ukọ-odhiwu Jihova na ọ tẹ nyaze orọ avọ isiava, ọ tẹ rọ obọ tei jẹ ta nọ: “Kpama re whọ re emu, keme ugbo nọ whọ te nya na u ti thabọ kẹ owhẹ ga hrọ.” 8 Fikiere ọ tẹ kpama, ọ tẹ re jẹ da, ọ tẹ rọ ẹgba emu nọ ọ re na nya edẹ udhuvẹ gbe aso udhuvẹ bẹsenọ o ro te Horẹb, ugbehru Ọghẹnẹ uzẹme na.+

9 Ọ tẹ jọ etẹe ruọ eva eghogho-utho jọ,+ ọ tẹ jọ etẹe aso na; ẹsiẹvo na, ẹme Jihova o te bru ei ze, inọ: “Elaejah, eme whọ rrọ etenẹ ru?” 10 Ọ tẹ ta nọ: “Mẹ rehọ ajọwha ọgaga gọ Jihova Ọghẹnẹ olori egbaẹmo na;+ keme ahwo Izrẹl a gbabọkẹ ọvọ ra no,+ a kporo egbada-idhe ra fihọ otọ no, yọ a rehọ ọgbọdọ kpe eruẹaro ra no,+ mẹ ọvo o kiọkọ. Yọ obọnana a be gwọlọ uzuazọ* mẹ kpe.”+ 11 Rekọ Ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ruọ otafe re who dikihẹ aro Jihova evaọ ehru ugbehru na.” Ẹsiẹvo na, Jihova ọ tẹ jẹ nyavrẹ,+ okpofou ọgaga ọ tẹ jẹ bẹre igbehru, bi kporo igbehru-itho fihọ otọ evaọ aro Jihova,+ rekọ Jihova ọ jọ eva ofou na ha. Nọ ofou na o fou vrẹ no, otọ u te nuhu,+ rekọ Jihova ọ jọ eva otọ nọ u nuhu na ha. 12 Nọ otọ na u nuhu no, erae e tẹ romavia,+ rekọ Jihova ọ jọ eva erae na ha. Nọ erae na e ware vrẹ no, o te yo edo urru ukpokpotọ jọ nọ o rrọ wowolẹ.+ 13 Nọ Elaejah ọ nwani yo edo urru na, ọ tẹ rọ ewu ọruẹaro riẹ ruru ovao,+ ọ tẹ nya lahwe, o te dikihẹ unu eghogho-utho na. Kẹsena urru jọ o tẹ nọe nọ: “Elaejah, eme whọ rrọ etenẹ ru?” 14 Ọ tẹ ta nọ: “Mẹ rehọ ajọwha ọgaga gọ Jihova Ọghẹnẹ olori egbaẹmo na; keme ahwo Izrẹl a gbabọkẹ ọvọ ra no,+ a kporo egbada-idhe ra fihọ otọ no, yọ a rehọ ọgbọdọ kpe eruẹaro ra no, mẹ ọvo o kiọkọ. Yọ obọnana a be gwọlọ uzuazọ* mẹ kpe.”+

15 Jihova ọ tẹ ta kẹe nọ: “Zihe, re who kpobọ udhude Damaskọs. Nọ who te te obei, who ve wholo Hazaẹl+ re ọ jọ ovie Siria. 16 Who re je wholo Jehu+ ọmọ-uruọmọ* Nimshae re ọ jọ ovie Izrẹl, who ve je wholo Elaesha* ọmọzae Shefat nọ o no Ebẹl-mẹhola ze re ọ jọ ọruẹaro nọ ọ te rehọ ẹta ra.+ 17 Ohwo kpobi nọ ọ be va ọgbọdọ Hazaẹl abọ,+ Jehu o ti kpei;+ yọ ohwo kpobi nọ ọ be va ọgbọdọ Jehu abọ, Elaesha o ti kpei.+ 18 Yọ mẹ gbẹ jọ Izrẹl wo ahwo idu ihrẹ (7,000),+ enọ ighilawọ rai i ri kigwẹ kẹ Bale he,+ yọ unu rai o re viọlọ iẹe he.”+

19 Fikiere Elaejah o te no etẹe vrẹ, ọ tẹ ruẹ Elaesha ọmọzae Shefat evaọ okenọ ọ jẹ rehọ iruẹ udhegbene nọ a gba ivivẹ bi ro kporo udhu evaọ aro riẹ, yọ ọ rrọ kugbe ivẹ nọ e jọ obemu. Elaejah ọ tẹ nyabru ei, o te gbolo ewu ọruẹaro riẹ+ fihọ iẹe oma. 20 Fikiere Elaesha ọ tẹ nyasiọ iruẹ na ba, ọ tẹ dhẹ bru Elaejah, ọ tẹ ta nọ: “Ivie kẹ omẹ uvẹ re mẹ nyae viọlọ ọsẹ mẹ gbe oni mẹ. Kẹsena me ve ti lele owhẹ.” Elaejah ọ tẹ ta kẹe nọ: “Nya, zihe, kọ eme me ru be rọ whaha owhẹ?” 21 Fikiere o te zihe, ọ tẹ rehọ iruẹ ivẹ, ọ tẹ rehọ ai dhe idhe, ọ tẹ rehọ ire nọ a re ro kporo udhu na there iruẹ na, ọ tẹ rehọ ae kẹ ahwo na, a tẹ re. Nọ o ru ere no, ọ tẹ kparoma, o te lele Elaejah, o te mu odibo họ ẹgba kẹe.+

20 Bẹn-hedad ovie+ Siria+ o te koko egbaẹmo riẹ kpobi họ jegbe ivie ọgbagbivẹ efa avọ enyenya gbe ekẹkẹ rai; ọ tẹ nya, o te ko Sameria họ,+ ọ tẹ họre iẹe. 2 Kẹsena o te vi enyukọ bru Ehab ovie+ Izrẹl evaọ obọ okpẹwho na, a tẹ ta kẹe nọ: “Enẹ Bẹn-hedad ọ ta, 3 ‘Mẹ họ ọnọ o wo isiliva gbe igoru ra, te eyae te emezae ra nọ e mai wo erru.’” 4 Ovie Izrẹl ọ tẹ ta nọ: “Epanọ whọ ta na, olori mẹ ovie, mẹ avọ eware nọ me wo kpobi era.”+

5 Enyukọ na e tẹ wariẹ zihe ze, a tẹ ta nọ: “Enẹ Bẹn-hedad ọ ta, ‘Me vi uwou se owhẹ vẹre nọ: “Whọ te kẹ omẹ isiliva ra, igoru ra, eyae ra, gbe emezae ra.” 6 Rekọ evaọ oke utiona odẹnotha, me ti vi idibo mẹ bru owhẹ ze, a vẹ te romatotọ kiẹ uwou ra gbe iwou idibo ra, a vẹ te kwa emamọ eware ra kpobi vrẹ.’”

7 Fikiere ovie Izrẹl o te se ekpako ẹkwotọ na kpobi, ọ tẹ ta nọ: “Ivie, wha muẹrohọ jẹ riẹ nọ ọzae nana ọ gba riẹ mu nọ ọ rẹ wha okpẹtu ze, keme ọ ta nọ ọ rẹ rehọ eyae mẹ, emezae mẹ, isiliva mẹ, gbe igoru mẹ, yọ mẹ se kẹe he.” 8 Kẹsena ekpako na kpobi gbe ahwo na kpobi a tẹ ta kẹe nọ: “Who ru epanọ ọ ta na ha, yọ whọ rọwo kẹe he.” 9 Fikiere ọ tẹ ta kẹ enyukọ nọ Bẹn-hedad o vi na nọ: “Wha ta kẹ olori mẹ ovie na nọ, ‘Me ti ru eware kpobi nọ whọ kake ta nọ odibo ra o ru na, rekọ mẹ te sai ru onana ha.’” Enyukọ na e tẹ nyavrẹ, a tẹ vuẹ Bẹn-hedad.

10 Bẹn-hedad o te vi uwou nana sei nọ: “Jọ edhọ na e kẹ omẹ uye je fibae* otẹrọnọ ovu nọ o ti kiọkọ Sameria o ti te epanọ a sae rọ kẹ omomọvo ahwo nọ a bi lele omẹ na onọ o rẹ vọ ẹkuobọ rai!” 11 Ovie Izrẹl ọ tẹ kpahe kẹ ae nọ: “Wha vuẹe nọ, ‘Jọ ohwo nọ o ku ẹgọ-ẹmo riẹ họ oma o seha wọhọ ohwo nọ ọ ba ọriẹ no ho.’”+ 12 Nọ Bẹn-hedad ọ nwani yo eme nana evaọ okenọ tei te ivie na a jẹ da idi evaọ iwou-udhu* rai, ọ tẹ ta kẹ idibo riẹ nọ: “Wha wọ re wha họre ae!” Fikiere a tẹ wọ re a họre okpẹwho na.

13 Rekọ ọruẹaro jọ ọ tẹ nyabru Ehab ovie+ Izrẹl, ọ tẹ ta nọ: “Enẹ Jihova ọ ta, ‘Kọ whọ be ruẹ ogbotu obuobu nana kpobi? Rri, mẹ be rehọ ae họ obọ ra nẹnẹ na, whọ vẹ te riẹ nọ mẹ họ Jihova.’”+ 14 Ehab ọ tẹ nọe nọ: “Ono o ti ro ru ei?” Ọ tẹ ta kẹe nọ: “Enẹ Jihova ọ ta, ‘Idibo ikpahwo-esuo ibrotọ* na.’” Ovie na ọ tẹ nọe nọ: “Ono o ti mu ẹmo na họ?” ọruẹaro na ọ tẹ ta nọ: “Whẹ!”

15 Ehab o te kele idibo ikpahwo-esuo ibrotọ na, a bu te egba ivẹ gbe ọgbagbivẹ (232); kẹsena o te kele ezae Izrẹl na kpobi, a bu te idu ihrẹ (7,000). 16 A tẹ wọ nya evaọ ọretuzou evaọ okenọ Bẹn-hedad avọ ivie ọgbagbivẹ nọ e nyaze ti fiobọhọ kẹe a da idi bẹ no evaọ iwou-idhu* na. 17 Idibo ikpahwo-esuo ibrotọ na e tẹ kake nya lahwe, Bẹn-hedad ọ tẹ nwani vi enyukọ nyai rri oware nọ o be via. A tẹ niyẹrẹ kẹe nọ: “Ezae jọ i no Sameria ze.” 18 Ọ tẹ ta nọ: “Otẹrọnọ udhedhẹ a nyaze ti ru, wha mu ai ọkpokpọ; rekọ otẹrọnọ ẹmo a wọ ze, wha mu ai ọkpokpọ ghele.” 19 Rekọ nọ ahwo nana, koyehọ idibo ikpahwo-esuo ibrotọ na avọ egbaẹmo nọ i je lele ai a no eva okpẹwho na ze, 20 omomọvo rai o te kpe ohwo nọ ọ wọ bru ei ze. Kẹsena ahwo Siria na a tẹ dhẹ,+ ahwo Izrẹl a te le ai, rekọ Bẹn-hedad ovie Siria ọ tẹ ruọ anyenya dhẹ vabọ avọ edhẹ-enyenya na jọ. 21 Rekọ ovie Izrẹl ọ tẹ wọ lahwe, o te je kpe enọ e rẹ dhẹ enyenya avọ ekẹkẹ na, o te kpe ahwo Siria na buobu.

22 Nọ oyena o vrẹ no, ọruẹaro na+ ọ tẹ nyabru ovie Izrẹl, ọ tẹ ta kẹe nọ: “Nya re whọ ruẹrẹ oma kpahe je roro oware nọ who ti ru,+ keme evaọ emuhọ ukpe notha,* ovie Siria ọ te wọ ẹmo bru owhẹ ze.”+

23 Idibo ovie Siria e tẹ ta kẹe nọ: “Ọghẹnẹ rai yọ Ọghẹnẹ igbehru. Oyejabọ nọ a rọ ga obọ vi omai na. Rekọ ma tẹ jọ otọ opraprara họre ae, ma te ga obọ vi ae. 24 Oware ofa nọ who re ru ona: Si ivie na kpobi+ no ekwa rai, re whọ rehọ eba nwene ai. 25 Kẹsena who ve koko* egbaẹmo nọ i bu te egbaẹmo ra nọ i whu na họ, avọ enyenya gbe ekẹkẹ nọ i bu te enọ i vru na. Ma ve lele ai họre evaọ otọ opraprara, ma te siọ obọ ba ẹga vi ai hi.” Ọ tẹ gaviezọ kẹ ohrẹ rai, o te ru epanọ a ta na.

26 Evaọ emuhọ ukpe na,* Bẹn-hedad o te koko ahwo Siria na họ, a tẹ wọ kpohọ Efẹk+ re a lele Izrẹl fi ẹmo. 27 Ahwo Izrẹl a te koko oma họ re avọ emu nọ a kẹ rai, a tẹ wọ bru ahwo Siria na. Nọ ahwo Izrẹl a fa evuẹ fihọ aro rai, a jọ wọhọ owa ewe ivẹ nọ i tulo ho, yọ ahwo Siria a vọ ẹkwotọ na soso.+ 28 Kẹsena ohwo Ọghẹnẹ uzẹme na ọ tẹ nyabru ovie Izrẹl, ọ tẹ ta nọ: “Enẹ Jihova ọ ta, ‘Fikinọ ahwo Siria a ta nọ: “Jihova yọ Ọghẹnẹ igbehru, ọ rrọ Ọghẹnẹ otọ opraprara ha na,” mẹ te rehọ ogbotu obuobu nana kpobi họ obọ ra,+ yọ whọ te ginẹ riẹ nọ mẹ họ Jihova.’”+

29 A tẹ jọ oria nọ a jọ fa evuẹ rẹriẹ ovao ku ohwohwo na edẹ ihrẹ, evaọ ẹdẹ avọ ihrẹ na ẹmo na o te muhọ. Ahwo Izrẹl a te kpe isoja owotọ Siria idu ẹgba ọvo (100,000) evaọ ẹdẹ ọvo. 30 Ahwo nọ a kiọkọ a tẹ dhẹ kpobọ Efẹk,+ ruọ eva okpẹwho na. Rekọ ugbẹhẹ na u te kie ruru ezae idu udhegbihrẹ (27,000) nọ i kiọkọ. Bẹn-hedad ọ tẹ dhẹ ruọ okpẹwho na re, o te dhere ubrukpẹ obeva uwou jọ.

31 Fikiere idibo riẹ e tẹ ta kẹe nọ: “Rri, ma yo nọ ivie uwou Izrẹl yọ ivie nọ i wo ohrọ-oriọ.* Ivie, joma rehọ ehọ-ekpa* zuo eku mai jẹ rehọ ifi gba uzou mai, re ma nyabru ovie Izrẹl. Ẹsejọhọ ọ te se owhẹ ba uzuazọ.”+ 32 Fikiere a tẹ rehọ ehọ-ekpa* zuo eku rai jẹ rehọ ifi gba uzou rai, a tẹ nyabru ovie Izrẹl ze, a tẹ ta nọ: “Bẹn-hedad odibo ra ọ ta nọ, ‘Ivie, vu omẹ wa re mẹ jọ uzuazọ.’” Ehab ọ tẹ za kẹ ae nọ: “Kọ ọ gbẹ rrọ uzuazọ? Oniọvo mẹ ọ rrọ.” 33 Ezae na e tẹ rehọ iẹe nọ emamọ oka, a tẹ rọwo ẹme riẹ na, a tẹ ta nọ: “Oniọvo ra Bẹn-hedad ọ rrọ.” Fikiere ọ tẹ ta nọ: “Wha nyae rehọ iẹe ze.” Kẹsena Bẹn-hedad ọ tẹ nyabru ei, Ehab ọ tẹ ta nọ ọ kpama ruọ eva akẹkẹ na.

34 Bẹn-hedad ọ tẹ ta kẹe nọ: “Me ti zihe ikpewho nọ ọsẹ mẹ ọ rehọ mi ọsẹ ra kẹ owhẹ, yọ whọ sae bọ iwou eki* kẹ omara evaọ Damaskọs, nwane wọhọ epanọ ọsẹ mẹ o ru evaọ Sameria.”

Ehab ọ tẹ kpahe kẹe nọ: “Mẹ te kẹ owhẹ uvẹ kpo fiki ọtamuo* nana.”

Fikiere aimava a te ru ọtamuo, ọ tẹ kẹe uvẹ kpo.

35 Wọhọ epanọ Jihova ọ ta, omọvo emezae eruẹaro na*+ jọ ọ tẹ ta kẹ ọrivẹ riẹ nọ: “Ivie, bọwo omẹ.” Rekọ ọzae na ọ rọwo bọwo iẹe he. 36 Fikiere ọ tẹ ta kẹe nọ: “Fikinọ whọ gaviezọ kẹ urru Jihova ha na, nọ whọ tẹ nwane nyase omẹ ba no, okpohrokpo o ti kpe owhẹ no.”* Nọ ọ nyase iẹe ba no, okpohrokpo ọ tẹ họrọ mu ei, o te kpei no.

37 Nọ ọ ruẹ ọzae ọfa ọ tẹ ta nọ: “Ivie, bọwo omẹ.” Ọzae na ọ tẹ bọwo iẹe, ọ tẹ nwae oma.

38 Kẹsena ọruẹaro na ọ tẹ nyai dikihẹ akotọ edhere be hẹrẹ ovie na, yọ ọ rehọ omohọ gba ibiaro riẹ re a se iẹe ba evuhu. 39 Nọ ovie na ọ jẹ nyavrẹ, o te bo se ovie na nọ: “Odibo ra ọ nya kpobọ udevie ẹmo na, nọ ọzae jọ o je no ẹmo na kpo ọ tẹ rehọ ọzae jọ kẹ omẹ, ọ tẹ ta nọ, ‘Rou ọzae nana. Ọ tẹ vabọ, a te rehọ uzuazọ ra nwene uzuazọ riẹ,+ o gbẹ rrọ ere he, whọ vẹ te hwa etalẹnte* isiliva ọvo.’ 40 Nọ obọ odibo ra o jọ iruo sa-sa, ọzae na ọ tẹ vabọ idudhe.” Ovie Izrẹl ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ere a ti bruoziẹ ra; yọ whẹ ọvo who bruoziẹ na no.” 41 Ọ tẹ nwani si omohọ nọ ọ rọ gba ibiaro na no, ovie Izrẹl o te vuhu ei nọ omọvo eruẹaro na ọ rrọ.+ 42 Ọ tẹ ta kẹe nọ: “Enẹ Jihova ọ ta, ‘Fikinọ whọ kẹ ọzae nọ mẹ ta nọ a kpe no uvẹ va owhẹ abọ na,+ a te rehọ uzuazọ ra nwene uzuazọ riẹ,+ yọ a te rehọ ahwo ra nwene ahwo riẹ.’”+ 43 Fikiere ovie Izrẹl o te kpobọ uwou riẹ evaọ Sameria+ avọ ofu je mu ovao họ.

21 Nọ eware nana e vrẹ no, oware jọ o tẹ via kpahe ọgbọ evaene Nebọt ohwo Jezrẹl na; ọgbọ na ọ jọ evaọ Jezrẹl+ kẹle ighẹ Ehab, ovie Sameria. 2 Ehab ọ tẹ ta kẹ Nebọt nọ: “Kẹ omẹ ọgbọ evaene ra na re mẹ rehọ iẹe ru ọgbọ ekakọ, keme o kẹle uwou mẹ. Mẹ te rehọ ọgbọ evaene ọfa nọ o woma vi ọnana nwene iei kẹ owhẹ. Hayo mẹ vẹ kẹ owhẹ unuigho nọ ọ ghare te, otẹrọnọ oyena o mae were owhẹ.” 3 Rekọ Nebọt ọ tẹ ta kẹ Ehab nọ: “O rrọ oware aghọ evaọ aro Jihova re mẹ rehọ ukuoriọ esẹ-esẹ mẹ kẹ owhẹ.”+ 4 Fikiere Ehab ọ tẹ nyaze obọ uwou riẹ avọ ofu je mu ovao họ fiki uyo nọ Nebọt ohwo Jezrẹl na ọ kẹ riẹ okenọ ọ ta kẹe nọ: “Mẹ rẹ rehọ ukuoriọ esẹ-esẹ mẹ kẹ owhẹ hẹ.” Kẹsena o te kiẹzẹ ehwa riẹ ku ovao ku ugbẹhẹ, yọ ọ rọwo re emu hu.

5 Jezibẹl aye riẹ+ ọ tẹ nyabru ei ze, ọ tẹ nọe nọ: “Eme ọ lẹliẹ owhẹ* rrọ ọkora ga te enẹ nọ whọ gbẹ be rọwo re emu hu?” 6 Ọ tẹ kẹ aye riẹ uyo nọ: “Fikinọ mẹ ta kẹ Nebọt ohwo Jezrẹl na nọ, ‘Kẹ omẹ ọgbọ evaene ra re mẹ kẹ owhẹ ugho. Hayo jomẹ kẹ owhẹ ọgbọ evaene ọfa ro nwene iei otẹrọnọ oyena o mae were owhẹ.’ Rekọ ọ tẹ kpahe kẹ omẹ nọ, ‘Mẹ te kẹ owhẹ ọgbọ evaene mẹ hẹ.’” 7 Jezibẹl aye riẹ ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ogbẹrọnọ whẹ họ ovie nọ o bi su Izrẹl? Kpama re whọ re oware jọ, je ru re eva e were owhẹ. Mẹ te rehọ ọgbọ evaene Nebọt ohwo Jezrẹl na kẹ owhẹ.”+ 8 Fikiere ọ tẹ rọ odẹ Ehab kere ileta jẹ rehọ ẹmẹro ovie na fi oka họ ae,+ o te vi ileta na se ekpako na+ gbe ikpahwo nọ e be rria okpẹwho nọ Nebọt ọ jẹ rria. 9 Enẹ o kere fihọ ileta na: “Wha woro nọ a siọ emuọriọ ba, wha ve ru re Nebọt ọ keria obaro ahwo na. 10 Wha ve je ru re ezae ivẹ nọ i fioka ha e keria aro riẹ, a ve se isẹri kpei,+ inọ, ‘Whọ la Ọghẹnẹ gbe ovie na eka!’+ Kẹsena wha vẹ rehọ iẹe lahwe, wha vẹ rọ itho fi ei kpe.”+

11 Fikiere ezae okpẹwho Nebọt na, koyehọ, ekpako na gbe ikpahwo nọ e jẹ rria okpẹwho na a te ru epanọ a kere fihọ ileta nọ Jezibẹl o vi se ai na dẹẹ. 12 A te woro emuọriọ-ọseba, a te ru re Nebọt ọ keria obaro ahwo na. 13 Kẹsena imava jọ evaọ usu ezae nọ i fioka ha na e tẹ ruọ eva, a tẹ keria aro Nebọt, a tẹ be jọ iraro ahwo na se isẹri kpei, inọ: “Nebọt ọ la Ọghẹnẹ gbe ovie na eka!”+ Nọ a ta ere no, a tẹ rehọ iẹe ziọ obọ ughe okpẹwho na, a tẹ rọ itho fi ei kpe.+ 14 A te vi uwou se Jezibẹl nọ: “A rọ itho fi Nebọt kpe no.”+

15 Nọ Jezibẹl ọ nwani yo nọ a rehọ itho fi Nebọt kpe no, ọ tẹ ta kẹ Ehab nọ: “Kparoma re whọ nyae rehọ ọgbọ evaene Nebọt ohwo Jezrẹl na,+ onọ ọ rọwo zẹ kẹ owhẹ hẹ na, keme Nebọt ọ gbẹ rrọ uzuazọ họ. O whu no.” 16 Nọ Ehab ọ nwani yo nọ Nebọt o whu no, Ehab ọ tẹ kpama re o kpobọ ọgbọ evaene Nebọt ohwo Jezrẹl na, re ọ rehọ iẹe no.

17 Rekọ ẹme Jihova o te bru Elaejah+ ohwo Tishbe na ze, inọ: 18 “Kparoma re whọ nyabru Ehab ovie Izrẹl, nọ ọ rrọ obọ Sameria.+ Ọ rrọ obọ ọgbọ evaene Nebọt, ọ nya kpohọ obei re ọ rehọ iẹe no. 19 Whọ rẹ ta kẹe hrọ inọ, ‘Enẹ Jihova ọ ta: “Kọ who kpe ohwo no+ whọ tẹ jẹ rehọ otọ riẹ no?”’+ Kẹsena whọ vẹ ta kẹe nọ, ‘Enẹ Jihova ọ ta: “Evaọ oria nọ erakọ e jọ lalọ azẹ Nebọt na, etẹe erakọ e te jọ lalọ azẹ ra re.”’”+

20 Ehab ọ tẹ ta kẹ Elaejah nọ: “Koyehọ who duku omẹ no, whẹ ọwegrẹ mẹ!”+ Elaejah o te yo kẹe nọ: “Me duku owhẹ no. ‘Fikinọ whọ gba riẹ mu* nọ who re ru oware uyoma evaọ aro Jihova na,+ 21 mẹ be rehọ okpẹtu bru owhẹ ze, yọ me ti hwere owhẹ muotọ je kpe ọzae kpobi* nọ ọ rrọ uwou Ehab no,+ te iruori te enọ e ga ha evaọ Izrẹl.+ 22 Me ti ru ahwo uwou ra wọhọ epanọ me ru ahwo uwou Jeroboam+ ọmọzae Nibat, gbe epanọ me ru ahwo uwou Beasha+ ọmọzae Ahaejah, keme whọ kpare ofu mẹ no, who te je ru Izrẹl raha uzi no.’ 23 Jihova ọ tẹ jẹ ta kpahe Jezibẹl nọ: ‘Erakọ e te re Jezibẹl no evaọ ẹkẹ otọ Jezrẹl.+ 24 Ohwo uwou Ehab kpobi nọ o whu evaọ okpẹwho na, erakọ e te re iẹe no; yọ ohwo riẹ kpobi nọ o whu evaọ obọ ẹwọ, evra obọ ehru* na e te re iẹe no.+ 25 Evaọ uzẹme, ohwo ọvo ọ re jariẹ nọ ọ wọhọ Ehab vievie he,+ ọnọ ọ gba riẹ mu* nọ o re ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova, nọ Jezibẹl aye riẹ ọ jẹ lẹliẹ họ.+ 26 Ehab o ru eware nọ e mae tọtọ kpaobọ ẹkwoma emedhọ etọtọ* nọ o je lele, nwane wọhọ epanọ ahwo Amọ kpobi a je ru, enọ Jihova o le no kẹ ahwo Izrẹl.’”+

27 Nọ Ehab ọ nwani yo eme nana, ọ tẹ bẹre iwu riẹ, o te ku ohọ-ekpa* họ oma riẹ; ọ tẹ siọ emuọriọ ba, ọ tẹ jẹ hai kiẹzẹ avọ ohọ-ekpa* nọ o riẹe oma, yọ ọ jẹ hae nya ọkọkora. 28 Kẹsena ẹme Jihova o te bru Elaejah ohwo Tishbe na ze, inọ: 29 “Kọ whọ ruẹ epanọ Ehab o hrẹ omariẹ kpotọ fiki mẹ?+ Fikinọ ọ romakpotọ evaọ aro mẹ na, mẹ te rehọ okpẹtu na ze evaọ oke uzuazọ riẹ hẹ. Mẹ te rehọ okpẹtu na te uwou riẹ evaọ edẹ ọmọzae riẹ.”+

22 Ẹmo ọ jọ udevie Siria avọ Izrẹl evaọ ikpe esa ha. 2 Evaọ ukpe avọ esa na, Jehoshafat ovie+ Juda ọ tẹ nyabru ovie Izrẹl.+ 3 Kẹsena ovie Izrẹl ọ tẹ ta kẹ idibo riẹ nọ: “Kọ wha riẹ nọ mai ma wo Remọt-giliad?+ Ghele na ma be raha oke nọ ma rẹ rọ rehọ iẹe mi ovie Siria.” 4 Ọ tẹ ta kẹ Jehoshafat nọ: “Kọ who ti lele omẹ nyae họre evaọ obọ Remọt-giliad?” Jehoshafat ọ tẹ kẹ ovie Izrẹl uyo nọ: “Mẹ avọ owhẹ ọvona. Ahwo mẹ avọ ahwo ra yọ ahwo ọvona. Enyenya mẹ avọ enyenya ra evona.”+

5 Rekọ Jehoshafat ọ tẹ ta kẹ ovie Izrẹl nọ: “Ivie, kake nekpẹ+ ẹme Jihova.”+ 6 Fikiere ovie Izrẹl o te koko eruẹaro na họ, a jọ oware wọhọ ezae egba ene (400), ọ tẹ nọ ae nọ: “Kọ mẹ wọ ẹmo kpobọ Remọt-giliad, manikọ mẹ seba?” A tẹ ta nọ: “Nya, Jihova ọ te rehọ iẹe họ obọ ovie na.”

7 Kẹsena Jehoshafat ọ tẹ ta nọ: “Kọ uvumọ ọruẹaro Jihova ọ rrọ obonẹ? Joma jọ obọ riẹ nekpẹ re.”+ 8 Fikiere ovie Izrẹl ọ tẹ ta kẹ Jehoshafat nọ: “Ọzae jọ ọ gbẹ riẹ nọ ma rẹ sae jọ obọ riẹ nekpẹ mi Jihova;+ rekọ me mukpahe iẹe,+ keme ọ rẹ ruẹaro eware iwoma kpahe omẹ hẹ, rekọ eware iyoma ọvo.+ Odẹ riẹ Maekaya ọmọzae Imlah.” Rekọ Jehoshafat ọ tẹ ta nọ: “Jọ ovie na ọ ta ẹme otiọye he.”

9 Fikiere ovie Izrẹl o te se oruiruo jọ evaọ ighẹ ovie na, ọ tẹ ta kẹe nọ: “Rehọ Maekaya ọmọzae Imlah ze vẹrẹ vẹrẹ.”+ 10 Whaọ ovie Izrẹl avọ Jehoshafat ovie Juda a ku iwu ovie họ keria ọvuọ agbara-uvie riẹ evaọ oria nọ a rẹ jọ si ibi no igbe ekakọ, onọ o jọ obọ unuẹthẹ Sameria, yọ eruẹaro na kpobi a be ruẹaro evaọ aro rai.+ 11 Kẹsena Zẹdikaya ọmọzae Kẹneana o te ru izei ayọno jọ kẹ omariẹ, ọ tẹ ta nọ: “Enẹ Jihova ọ ta, ‘Izei nana who ti ro duwu* ahwo Siria bẹsenọ who ti ro kpe ai muotọ.’” 12 Oghẹrẹ ovona eruẹaro edekọ na kpobi e jẹ ta, inọ: “Nya kpobọ Remọt-giliad, who ti fi kparobọ; Jihova ọ te rehọ iẹe họ obọ ovie na.”

13 Fikiere ọnyukọ nọ a vi nyai se Maekaya na ọ tẹ ta kẹe nọ: “Rri! Emamọ ẹme ọvo eruẹaro na kpobi a be ta kẹ ovie na. Ivie, jọ ẹme ra ọ jọ wọhọ ẹme rai, re whọ ta emamọ ẹme.”+ 14 Rekọ Maekaya ọ tẹ ta nọ: “Nọ Jihova ọ rrọ uzuazọ na, ẹme kpobi nọ Jihova ọ ta kẹ omẹ mẹ te ta.” 15 Kẹsena ọ tẹ ruọ eva bru ovie na ze, ovie na ọ tẹ nọe nọ: “Maekaya, kọ ma wọ ẹmo kpobọ Remọt-giliad, manikọ ma seba?” Ọ tẹ nwane kẹ uyo nọ: “Nya, who ti fi kparobọ; Jihova ọ te rehọ iẹe họ obọ ovie na.” 16 Nọ ọ ta ere no, ovie na ọ tẹ ta kẹe nọ: “Brẹse me re ru owhẹ duwu iyei inọ uzẹme ọvo whọ rẹ ta kẹ omẹ evaọ odẹ Jihova?” 17 Fikiere ọ tẹ ta nọ: “Mẹ ruẹ ahwo Izrẹl kpobi nọ a vaha fihọ igbehru na+ wọhọ igodẹ nọ i wo othuru-igodẹ hẹ. Jihova ọ ta nọ: ‘Enana i wo olori hi. Jọ ohwo kpobi o zihe kpohọ ọvuọ uwou riẹ dhedhẹ.’”

18 Kẹsena ovie Izrẹl ọ tẹ ta kẹ Jehoshafat nọ: “Kọ mẹ gbẹ vuẹ owhẹ nọ ‘Ọ rẹ ruẹaro eware iwoma kpahe omẹ hẹ, eware iyoma ọvo’?”+

19 Kẹsena Maekaya ọ tẹ ta nọ: “Fikiere, yo ẹme nọ Jihova ọ ta: Mẹ ruẹ Jihova nọ ọ keria agbara-uvie riẹ,+ yọ ogbaẹmo obọ idhiwu na kpobi i dikihẹ akotọ riẹ evaọ obọze riẹ gbe ẹkpẹlobọ riẹ.+ 20 Kẹsena Jihova ọ tẹ ta nọ, ‘Ono ọ te viẹ Ehab họ re o kpobọ Remọt-giliad, ọ vẹ jọ obei whu?’ Ọjọ ọ be ta oware jọ, yọ ọfa ọ be ta oware ofa. 21 Kẹsena ẹzi* jọ+ ọ tẹ nya lahwe je dikihẹ aro Jihova, ọ tẹ ta nọ, ‘Mẹ te viẹe họ.’ Jihova ọ tẹ nọe nọ, ‘Oghẹrẹ vẹ who ti ro ru ei?’ 22 Ọ tẹ kẹ uyo nọ, ‘Mẹ te nya, me ve zihe ruọ ẹzi eviẹhọ evaọ unu eruẹaro riẹ kpobi.’+ Ọghẹnẹ ọ tẹ ta nọ, ‘Whọ te viẹe họ, yọ u te no ere no, whọ te kparobọ. Nya, re who ru ere.’ 23 Whaọ enẹna Jihova o fi ẹzi eviẹhọ họ unu eruẹaro ra nana kpobi no,+ rekọ Jihova ọ ta riẹ no nọ okpẹtu o ti te owhẹ.”+

24 Zẹdikaya ọmọzae Kẹneana ọ tẹ nya kẹle Maekaya, ọ tẹ tehe iẹe abovao, ọ tẹ ta nọ: “Oghẹrẹ vẹ ẹzi Jihova o ro no omẹ oma te ta ẹme kẹ owhẹ?”+ 25 Maekaya ọ tẹ kẹ uyo nọ: “Rri! Whọ te riẹ oghẹrẹ na evaọ ẹdẹ nọ whọ te nyai dhere ubrukpẹ nọ o mae rrọ obeva na.” 26 Kẹsena ovie Izrẹl ọ tẹ ta nọ: “Wha kru Maekaya re wha rehọ iẹe se Amọn oletu okpẹwho na avọ Joash ọmọzae ovie na. 27 Wha ta kẹ ae nọ, ‘Enẹ ovie na ọ ta: “Wha fi ohwo nana họ uwou-odi,+ re wha rọ umutho ebrẹdi gbe ame kuọ ẹe bẹsenọ me re zihe ze dhedhẹ.”’” 28 Rekọ Maekaya ọ tẹ ta nọ: “Otẹrọnọ who te zihe ze dhedhẹ, kiyọ Jihova ọ ta ẹme kẹ omẹ hẹ.”+ O te fibae nọ: “Wha muẹrohọ, whai ahwo na kpobi.”

29 Fikiere ovie Izrẹl avọ Jehoshafat ovie Juda a te kpobọ Remọt-giliad.+ 30 Ovie Izrẹl ọ tẹ ta kẹ Jehoshafat nọ: “Me ti ru re a siọ omẹ ba evuhu, mẹ vẹ ruọ ẹmo na, rekọ who re ku iwu ovie ra họ.” Fikiere ovie Izrẹl o te ru re a se iẹe ba evuhu,+ ọ tẹ ruọ ẹmo na. 31 Whaọ ovie Siria ọ ta kẹ iletu ọgbagbivẹ erọ ekẹkẹ riẹ nọ:+ “Wha lele uvumọ ohwo họre he, te ọsese hayo ologbo, ajokpaọ ovie Izrẹl ọvo.” 32 Nọ iletu ekẹkẹ na e nwane ruẹ Jehoshafat, a tẹ ta kẹ omarai nọ: “Avro ọ riẹ hẹ, ovie Izrẹl ọna.” Fikiere a tẹ rẹriẹ ovao dhei re a họre iẹe; Jehoshafat o te muhọ ebo kẹ obufihọ. 33 Nọ iletu ekẹkẹ na e ruẹ nọ ovie Izrẹl ọye he, a tẹ nwani kuomarẹriẹ se iẹe ba.

34 Rekọ ọzae jọ o te mu sa ose riẹ,* u te kie ovie Izrẹl evaọ eria nọ a jọ zuẹ ewu-ẹmo riẹ. Fikiere ovie na ọ tẹ ta kẹ ọnọ ọ jẹ dhẹ akẹkẹ riẹ nọ: “Kuomarẹriẹ re whọ wọ omẹ no ẹmo* na keme a nwa omẹ oma gaga no.”+ 35 Ẹmo na ọ jọ gaga evaọ ẹdẹ yena soso, a te kru ovie na dikihẹ evaọ akẹkẹ na, yọ ọ rẹriẹ ovao ku ahwo Siria na. Oma nọ ọ nwa na u te hwẹ azẹ vọ obeva akẹkẹ ẹmo na, o te whu evaọ owọwọ.+ 36 Nọ ọre ọ be joma kiediwi no, a tẹ jọ evuẹ na woro nọ: “Ohwo kpobi o kpohọ okpẹwho riẹ! Ohwo kpobi o kpohọ ẹkwotọ riẹ!”+ 37 Ere ovie na o ro whu, a tẹ wọe ziọ Sameria; a te ki ovie na fihọ Sameria. 38 Okenọ a wozẹ akẹkẹ ẹmo na no evaọ akotọ ẹtẹre-ame Sameria, erakọ e tẹ lalọ azẹ riẹ no, yọ igberẹ e jọ etẹe họ,* wọhọ epaọ ẹme nọ Jihova ọ ta no vẹre.+

39 Rọ kpahe iku uzuazọ Ehab nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru gbe uwou* nọ ọ rọ akọ-eni bọ,+ gbe ikpewho kpobi nọ ọ bọ, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Izrẹl? 40 Kẹsena Ehab o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ;+ Ehazaya ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

41 Jehoshafat+ ọmọzae Asa o zihe ruọ ovie Juda evaọ ukpe avọ ene Ehab ovie Izrẹl. 42 Ikpe ọgbagbisoi Jehoshafat ọ jọ okenọ o zihe ruọ ovie, yọ ikpe udhegbisoi o su evaọ Jerusalẹm. Odẹ oni riẹ Azuba, ọmọtẹ Shilhae. 43 Ọ ruabọhọ jẹ nya evaọ edhere kpobi nọ Asa+ ọsẹ riẹ ọ nya. O reghe noi hi, yọ o ru oware nọ u kiehọ evaọ aro Jihova.+ Rekọ eria ikpehru na e gbẹ jariẹ, yọ ahwo na a gbe je dhe idhe je ru iwiri idhe kuye evaọ eria ikpehru na.+ 44 Jehoshafat avọ ovie Izrẹl a je yerikugbe dhedhẹ.+ 45 Rọ kpahe iku uzuazọ Jehoshafat nọ i kiọkọ, iruẹru ilogbo riẹ gbe oghẹrẹ nọ o fi ẹmo, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku eware nọ e via evaọ etoke ivie Juda? 46 O te je si igberẹ ezae nọ i re lele ezae wezẹ evaọ etẹmpol+ nọ i kiọkọ ẹkwotọ na no, enọ a nyaseba evaọ edẹ Asa ọsẹ riẹ.+

47 Evaọ oke yena, ovie ọ jọ Edọm ho;+ ethabọ jọ o je su wọhọ ovie.+

48 Jehoshafat o te je ku ekọ ilogbo Tashish* re i kpobọ Ofaya nyae fa igoru ze,+ rekọ e nya ha keme a zue ekọ na fihọ ame evaọ Iziọn-giba.+ 49 Evaọ oke yena Ehazaya ọmọzae Ehab ọ rọ ta kẹ Jehoshafat nọ: “Jọ idibo mẹ e ruọ ekọ na lele idibo ra,” rekọ Jehoshafat ọ rọwo ho.

50 Kẹsena Jehoshafat o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei kugbe esẹ-esẹ riẹ+ evaọ Okpẹwho Devidi ọsẹ-esẹ riẹ; Jehoram ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

51 Ehazaya+ ọmọzae Ehab o zihe ruọ ovie Izrẹl evaọ Sameria evaọ ukpe avọ ikpegbihrẹ Jehoshafat ovie Juda, yọ ikpe ivẹ o su Izrẹl. 52 Ọ ruabọhọ je ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova, ọ jẹ nya evaọ edhere ọsẹ riẹ+ gbe oni riẹ+ gbe evaọ edhere Jeroboam ọmọzae Nibat, ọnọ o ru Izrẹl raha uzi.+ 53 Ọ ruabọhọ jẹ gọ Bale,+ yọ o je guzou kpotọ kẹe, o te gbe je ru eva dha Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl,+ nwane wọhọ epanọ ọsẹ riẹ o ru.

Hayo “whọku ei; o ri do ku ei.”

Evaọ Hibru, “nifẹsh ra gbe nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Evaọ Hibru, “ta nifẹsh mẹ.” Rri oria Otofa Eme.

Hayo “esi aye.” Arao nọ anyenya avọ eketekete a re yẹ nọ a tẹ wezẹ kugbe.

Hayo “uzei.”

Evaọ Hibru, “Mẹ be te nya edhere nọ ahwo otọakpọ na kpobi a be nya.”

Hayo “ru eware avọ areghẹ.”

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Hayo “Sheol.” Rri oria Otofa Eme.

Hayo “Sheol.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Evaọ Hibru, “Edẹ.”

Evaọ Hibru, “a tọ ovao rai vi.”

Evaọ Hibru, “Jọ Ọghẹnẹ o ru omẹ ere je fibae.”

Evaọ Hibru, “kpe nifẹsh riẹ hẹ.” Rri oria Otofa Eme.

Hayo “je ru unuwou mẹ fihọ unuwou ivie.”

Hayo “o te kie fihọ ehru Adonaejah.”

Hayo “uyẹ.”

Hayo “uyẹ.”

Evaọ Hibru, “ulogbo na.”

Hayo “ọmọboba.”

Evaọ Hibru, “mẹ riẹ epanọ a rẹ ruọ otafe je zihe ruọ eva ha.”

Hayo o sae jọ nọ, “bẹbẹ.” Evaọ Hibru, “gbẹgbẹdẹ.”

Evaọ Hibru, “edẹ buobu.”

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “edẹ ra kpobi hi.”

Evaọ Hibru, “me ti ru edẹ ra theri.”

Evaọ Hibru, “ozodhẹ.”

Hayo “ikpahwo-esuo.”

Koyehọ, Yufretis.

Ilita 220 (200 dry qt) e rẹ vọ kọr. Rri Ẹme-Ofiba B14.

Koyehọ, ofẹ ukiediwo-ọre Yufretis.

Unu nana o rrọ ikulu-ebe jọ nọ a rọ obọ kere gbe oria ofa Ebaibol na nọ iku evona e rrọ. Ikulu-ebe efa nọ a rọ obọ kere e fodẹ idu udhuvẹ (40,000).

Hayo “edhẹ-enyenya.”

Hayo “udu nọ o vọ avọ otoriẹ.”

Hayo “bru”

Hayo “itẹ.”

Hayo “emama nọ e rẹ rra.”

O sae jọ nọ u kugbe eware nọ e rẹ katiẹ gbe emerae.

Hayo “o you Devidi.”

Hayo “gbidi gbidi.”

Ilita 220 (200 dry qt) e rẹ vọ kọr. Rri Ẹme-Ofiba B14.

Evaọ Hibru, “ewhri olivi nọ a thihi.”

Hayo “a tẹ re ọvọ.”

Hayo “ewhowha.”

Evaọ Hibru, “emezae Izrẹl.”

Rri Ẹme-Ofiba B15.

Rri Ẹme-Ofiba B8.

Ikiubiti o theri te 44.5 cm (17.5 in.). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Evaọ Hibru, “etẹmpol uwou na.”

Hayo “o kẹre.”

Hayo “inwido nọ a ru unu rai bia.”

O be ta kpahe oria Ọrẹri na.

Koyehọ, obeva uwou na.

Koyehọ, oria Ọrẹri na, onọ o jọ aro oria Ọrẹri Erẹri na.

Hayo “ruru.”

Hayo “ruru.”

Hayo “ruru.”

Hayo “ruru.”

Hayo “ruru.”

Evaọ Hibru, “ure ewhri,” o sae jọ nọ epaene Alẹpo.

Koyehọ, oria Ọrẹri Erẹri na.

Hayo “ruru.”

Evaọ Hibru, “te obeva te otafe.”

Hayo “ruru.”

O wọhọ nọ o be ta kpahe oghẹrẹ nọ a ku ifremu ethẹ na hayo epanọ ethẹ na e rro te.

Hayo “ruru.”

O be ta kpahe oria Ọrẹri na.

O wọhọ nọ o be ta kpahe oghẹrẹ nọ a ku ifremu ethẹ na hayo epanọ ethẹ na e rro te.

Hayo “ruru.”

Rri Ẹme-Ofiba B15.

Rri Ẹme-Ofiba B15.

Hayo “ighẹ.”

Ikiubiti o theri te 44.5 cm (17.5 in.). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Hayo “i wo ibienẹ ene.”

Hayo “Ọmọgwa.”

Hayo “Ọmọgwa.”

Evaọ Hibru, “uwou Ọgwa na.”

Hayo “ekpọna,” evaọ etenẹ gbe eria efa nọ ọ jọ romavia evaọ uzou nana.

Hayo “ipila ivẹ na ọvuọvo u fu te ikiubiti ikpegbivẹ.”

Hayo “iboro; ede.”

O be ta kpahe oria Ọrẹri na.

Hayo “ofẹ obọze ovatha-ọre.”

Otofa riẹ họ “Ajọ O [koyehọ, Jihova] Ru Dikihẹ Gaga.”

Hayo “ofẹ ẹkpẹlobọ ovatha-ọre.”

O sae jọ nọ otofa riẹ họ “Avọ Ẹgba.”

Hayo “othẹ-ame ologbo.”

Oware wọhọ 7.4 cm (2.9 in.). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Ilita 22 (egalọno 5.81) e rẹ vọ ebate. Rri Ẹme-Ofiba B14.

Hayo “etrọko ikpe nọ a re ro ghelie ame.”

Hayo “oware ovo kugbe.”

Hayo “kugbei wọhọ oware ovo.”

Hayo “ọ kẹre te ikiubiti ene.”

Koyehọ, okwakwa nọ a re ro bru uwhiki nọ o be ware re o fu.

Koyehọ, Ehaa Iwou-Owhre.

Rri Ẹme-Ofiba B15.

Evaọ Hibru, “ọmọzae ra, ọnọ o ti no otorẹ ra ze.”

Hayo “nọ ohwo nọ a ru thọ na o te duwu iei iyei.” Koyehọ iyei nọ uye u re jo te ohwo otẹrọnọ iyei ọrue o duwu hayo o gbe ru epanọ ọ ta ha.

Evaọ Hibru, “ohwo omuomu ọ rrọ.”

Evaọ Hibru, “o kiẹrẹe.”

Hayo “who gboja kẹ ae.”

Hayo “ebaka.”

Evaọ Hibru, “ẹkwotọ inuethẹ riẹ.”

Hayo “oghẹrẹ ohwo nọ whọ rrọ.”

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Hayo “kezọ kẹ ae evaọ oware kpobi nọ a yare mi owhẹ.”

Hayo “rehọ udu rai kpobi kẹ.”

Hayo “oria nọ a rẹ rọ ruọ Hemat.”

Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “ẹdẹ avọ eree,” koyehọ ẹdẹ nọ o lele edẹ ihrẹ avivẹ na.

Hayo “ighẹ.”

Evaọ Hibru, “zihe ruọ ohare.”

Hayo “ighẹ.”

Evaọ Hibru, “i kiehọ evaọ aro riẹ hẹ.”

Hayo o sae jọ nọ, “Ẹkwotọ nọ O Fioka Ha.”

Etalẹnte ọvo ọ gbẹdẹ te ikilogramo 34.2 (1,101 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Hayo “ighẹ.”

Hayo “Milo.” Ẹme Hibru nọ otofa riẹ u dhesẹ “oria nọ a whẹ ẹkpẹ fihọ kpekpehru.”

Hayo “wọhọ okẹ ehaa orọo riẹ.”

Hayo “ma igbẹhẹ wariẹ.”

Hayo “Milo.” Ẹme Hibru nọ otofa riẹ u dhesẹ “oria nọ a whẹ ẹkpẹ fihọ kpekpehru.”

Hayo “ta eme oze.”

Evaọ Hibru, “Oware ovo u dhere ovie na ha.”

Evaọ Hibru, “ẹzi ọ gbẹ jariẹ oma ha.”

Hayo “eme ra.”

Etalẹnte ọvo ọ gbẹdẹ te ikilogramo 34.2 (1,101 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Hayo “ighẹ.”

Evaọ Hibru, “kẹe wọhọ epaọ obọ Solomọn ovie na.”

Shẹkẹl ọvo ọ gbẹdẹ te egramo 11.4 (0.367 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Ojese osese nọ enọ e rẹ sa ose a rẹ mae wha.

Emaina nọ a fodẹ evaọ Ikereakere Hibru na o gbẹdẹ te egramo 570 (18.35 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Hayo “ruru.”

Hayo “esia.”

Evaọ Hibru, “gwọlọ ovao.”

Arao nọ anyenya avọ eketekete a re yẹ nọ a tẹ wezẹ kugbe.

Hayo “edhẹ-enyenya.”

Hayo “edhẹ-enyenya.”

Hayo “otọ ukpokpotọ.”

Hayo o sae jọ nọ, “Obọ Ijipti gbe obọ Kue a jẹ dẹ enyenya Solomọn no ze; yọ unuigho ovona utu ethueki ovie na a jẹ hae rọ dẹ ae no obọ Kue ze,” o sae jọ nọ o be ta kpahe obọ Silisia.

Hayo “Wha rẹ rehọ ohwohwo vievie he.”

Hayo “eyae riẹ i te su ei thọ.”

Hayo “ọ gbẹ rehọ udu riẹ kpobi kẹ.”

Evaọ Hibru, “vọvọ họ.”

Orọnikọ ovie-aye nọ o bi su hu.

Hayo o sae jọ nọ, “o te bru ọmọ na evie.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Evaọ Hibru, “o kpe ai no.”

Evaọ Hibru, “obọ riẹ họ ẹkpareso ovie na.”

Hayo “Milo.” Ẹme Hibru nọ otofa riẹ u dhesẹ “oria nọ a whẹ ẹkpẹ fihọ kpekpehru.”

Evaọ Hibru, “nifẹsh ra ọ gwọlọ.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “Edẹ.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Hayo “okienyẹ.”

Evaọ Hibru, “iwou-udhu.”

Evaọ Hibru, “salọ.”

Hayo “ma igbẹhẹ wariẹ.”

Hayo “ma igbẹhẹ wariẹ.”

Hayo “enwo iwhri-erao,” koyehọ enwo nọ iwhri-erao nọ a ro dhe idhe ọ daruọ oma.

Hayo “ko.”

Hayo “ovao riẹ o ghariẹ.”

Evaọ Hibru, “ọ rẹ kwa obọ riẹ vọ.”

Hayo “Enẹ gbe enẹ whọ rẹ ta kẹe.”

Hayo “jẹ ghra ayọno ro ru emema.”

Evaọ Hibru, “ohwo kpobi nọ ọ rẹ vẹ evẹ fihọ ugbẹhẹ.” Ẹme orivo nọ ahwo Hibru a re ro dhesẹ ezae.

Hayo “idhiwu.”

Koyehọ, Yufretis.

Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “Edẹ.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Rri oria Otofa Eme.

Hayo “ighẹ.”

Evaọ Hibru, “edhẹ-ohrẹ.”

Hayo “rroro.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

A re je sei Abaejah.

Hayo “ọ rehọ udu riẹ kpobi kẹ.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Ẹme Hibru nọ a fa “emedhọ etọtọ” na avọ ẹme nọ a fa “isọ arao” e rẹ sai wo otofa ovona, yọ a rẹ rehọ iẹe ta kpahe oware nọ u fioka ha.

Rri oria Otofa Eme.

Hayo “Asa ọ rehọ udu riẹ kpobi kẹ.”

Evaọ Hibru, “edẹ riẹ.”

Hayo “o te mu ogba họ ẹma wariẹ Rema; ọ tẹ wariẹ mu Rema họ ẹbọ.”

Hayo “o gbe no hayo ruọ ẹkwotọ Asa ovie Juda ha.”

Hayo “ighẹ.”

Hayo “re ọvọ.”

Hayo “ọvọ nọ whẹ avọ Beasha ovie Izrẹl wha re.”

Hayo “siọ ogba nọ ọ jẹ ma wariẹ Rema họ na ba; ẹwariẹbọ.”

Hayo “ma ogba wariẹ; wariẹ bọ.”

Hayo “ma ogba wariẹ họ; ọ wariẹ bọ.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Hayo “idhiwu.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Nedab yọ ọmọzae Jeroboam.

Evaọ Hibru, “ohwo kpobi nọ ọ rẹ vẹ evẹ fihọ ugbẹhẹ.” Ẹme orivo nọ ahwo Hibru a re ro dhesẹ ezae.

Hayo “ahwo riẹ nọ a rẹ kioja azẹ riẹ.”

Hayo “ighẹ.”

Etalẹnte ọvo ọ gbẹdẹ te ikilogramo 34.2 (1,101 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Otofa riẹ họ “Orọ Unuwou Shima.”

Evaọ Hibru, “olori.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Hayo “etẹmpol.”

Rri oria Otofa Eme.

Otofa riẹ họ “Jihova họ Ọghẹnẹ Mẹ.”

Evaọ Hibru, “me dikihẹ aro riẹ.”

Hayo “Uto Kirit.”

Hayo “Uto Kirit”

Hayo “Eme mẹ avọ owhẹ ma wo kugbe, . . .?”

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Hayo “ọ tẹ ziọ uzuazọ.”

Hayo “ito.”

Arao nọ anyenya avọ eketekete a re yẹ nọ a tẹ wezẹ kugbe.

Evaọ Hibru, “me dikihẹ aro riẹ.”

Hayo “okpẹtu.”

Rri oria Otofa Eme.

Hayo “Ẹvẹ wha rẹ rọ ekpọ-ọmo ivẹ nya kri te?”

Hayo o sae jọ nọ, “o kpohọ erẹ no.”

Ilita 7.33 (6.66 dry qt) e rẹ vọ siya. Rri Ẹme-Ofiba B14.

Hayo “uto.”

Evaọ Hibru, “Jọ edhọ na i ru omẹ ere je fibae.”

Hayo “me gbe ru re uzuazọ ra o jọ wọhọ uzuazọ omomọvo rai hi.”

Evaọ Hibru, “nifẹsh riẹ o whu.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “nifẹsh.” Rri oria Otofa Eme.

Nọ ọmọzae.

Otofa riẹ họ “Ọghẹnẹ họ Esiwo.”

Evaọ Hibru, “Jọ edhọ na i ru omẹ ere je fibae.”

Hayo “iwou-owhre.”

Hayo “ibrotọ esuo.”

Hayo “iwou-owhre.”

Koyehọ, evaọ obọ ekuhọ okiewhru notha.

Evaọ Hibru, “kele.”

Koyehọ, evaọ obọ ekuhọ okiewhru.

Hayo “ivie nọ i wo uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ.”

Hayo “ehọ-ẹkporo.”

Hayo “ehọ-ẹkporo.”

Hayo “rehọ iyẹrẹ.”

Hayo “ọvọ.”

O wọhọ nọ ẹme na “emezae eruẹaro na” o be ta kpahe isukulu nọ a rẹ jọ wuhrẹ eruẹaro hayo o be ta kpahe utu eruẹaro.

Hayo “ọ te tehe owhẹ fihọ otọ.”

Etalẹnte ọvo ọ gbẹdẹ te ikilogramo 34.2 (1,101 oz t). Rri Ẹme-Ofiba B14.

Evaọ Hibru, “ẹzi ra.”

Evaọ Hibru, “whọ zẹ oma ra no.”

Evaọ Hibru, “ohwo kpobi nọ ọ rẹ vẹ evẹ fihọ ugbẹhẹ.” Ẹme orivo nọ ahwo Hibru a re ro dhesẹ ezae.

Hayo “idhiwu.”

Evaọ Hibru, “ọnọ ọ zẹ omariẹ no.”

Ẹme Hibru nọ a fa “emedhọ etọtọ” na avọ ẹme nọ a fa “isọ arao” e rẹ sai wo otofa ovona, yọ a rẹ rehọ iẹe ta kpahe oware nọ u fioka ha.

Hayo “ohọ-ẹkporo.”

Hayo “ohọ-ẹkporo.”

Hayo “gele.”

Hayo “ukọ-odhiwu.”

Hayo “ọ tẹ fake sa ose riẹ.”

Evaọ Hibru, “evuẹ.”

Hayo o sae jọ nọ, “evaọ oria nọ igberẹ e rẹ jọ họ, erakọ e jọ lalọ azẹ riẹ no.”

Hayo “ighẹ.”

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

Rri oria Otofa Eme.

Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa